Spotřebitelská nálada v České republice i na Slovensku chladne
Opět se objevily značné rozdíly mezi třemi sledovanými ukazateli: ekonomickými očekáváními, příjmovými očekáváními a ochotou nakupovat. Zatímco v Německu a ve Francii jsou tyto ukazatele na vysoké úrovni, v některých východoevropských zemích, jako je Polsko a Česká republika, spotřebitelská nálada poněkud ochladla. Odborník GfK na chování spotřebitelů Rolf Bürkl poznamenal: „Jedním z překvapivých zjištění byl ve druhém čtvrtletí ‘Macronův efekt‘ ve Francii, který měl evidentně pozitivní dopad na náladu Francouzů. Britští spotřebitelé sledovali jednání o brexitu se zjevnou skepsí, což se projevilo na nízkých hodnotách těchto ukazatelů. K vítězům tohoto čtvrtletí patří Španělsko a Portugalsko, kde spotřebitelé začali rostoucí ekonomice znovu více důvěřovat.“
Česká republika: spotřebitelská nálada chladne
Po velmi silném prvním čtvrtletí ekonomická očekávání českých spotřebitelů ke konci června značně zeslábla. Jejich ukazatel spadl na 18,1 bodu, což znamená pokles o 19,1 bodu. Před rokem byl tento ukazatel na úrovni 25,6 bodu.
Klesající optimismus je zjevný rovněž u příjmových očekávání, byť je stále na relativně vysoké úrovni. 59,5 bodu je historické maximum zaznamenané v únoru, jenže na konci června se tento ukazatel dostal na 40,8 bodu. Před rokem byl ještě na 43,6 bodu, tedy o 2,8 bodu výše než nyní.
Podobně se mezi českými spotřebiteli poněkud snížila i ochota nakupovat - v porovnání s koncem prvního čtvrtletí klesla o čtyři body na 14,7 bodu. Oproti stejnému období loňského roku, kdy dosáhla 21,8 bodu, to znamená pokles o více než sedm bodů.
Slovensko: pokles napříč všemi indikátory
Ani na Slovensku se nepodařilo ve druhém čtvrtletí zajistit pokračování silného vývoje, který tak slibně začal zkraje roku. Ve srovnání s koncem března jsou ekonomická očekávání Slováků o 2,3 bodu slabší, neboť klesla na 17,3 %. Je to rovněž o 5,6 bodu méně než v roce 2016.
Očekávání slovenských spotřebitelů týkající se dalšího vývoje příjmů také poněkud poklesla. Přesně před rokem dosáhla úrovně o dva body vyšší; pokles ve srovnání s prvním čtvrtletím 2017 činí téměř čtyři body, ale dosahuje relativně vysoké hodnoty 25,4 bodu.
Ochota nakupovat se u slovenských spotřebitelů vyvíjí podobně: v porovnání s polovinou roku 2016 se snížila o 10,4 bodu; oproti prvnímu čtvrtletí spadla o osm bodů na úroveň 4,6 bodu.
Údaje o dalších státech najdete zde.