APEK vyzývá k jednání – nekalá konkurence v e-commerce sílí
Problém spočívá především v tom, že tito prodejci neplní takřka žádné povinnosti, které dopadají na evropské e-shopy, ať už se týká obalové legislativy a poplatků z ní vyplývající, přes zpětný odběr elektrozařízení až po daně a cla. Je dobře, že si i díky upozorňování Asociace pro elektronickou komerci (APEK) této hrozby všimla Evropská komise.
Nový dokument Evropské komise zveřejněný 5. února 2025 varující před nekontrolovaným přílivem zboží z mimoevropských online tržišť je podle APEK dobrým začátkem, nikoli ale postačující. Komise si správně všimla, že čínští prodejci na těchto platformách často prodávají padělky, nekvalitní výrobky a obcházejí unijní regulace, čímž vytvářejí nerovné podmínky pro evropské obchodníky. Brusel proto navrhuje sérii opatření, která mají problém řešit, ale bez jasného harmonogramu a data přijetí.
Čínští prodejci na zahraničních online tržištích často ignorují platné regulace, což jim poskytuje značnou konkurenční výhodu oproti evropským obchodníkům. Přestože Evropská komise i česká vláda slíbily důsledné vymáhání pravidel, zatím se situace nijak výrazně nezlepšila. Mezitím Evropa přichází o miliardy – odhady ukazují, že kvůli nedodržování regulací ztrácejí unijní rozpočty více než deset miliard eur ročně.
APEK tak navrhuje následující kroky, které by měly narovnat stav na vnitřním evropském trhu:
- Chystaná celní reforma na úrovni EU, která má za cíl omezit daňové úniky a nekalou konkurenci v oblasti e-commerce, je zásadní součástí řešení celé problematiky. E-commerce dovozy nyní tvoří více než 97 % všech celních importních deklarací, což představuje značnou výzvu pro kontrolní mechanismy na hranicích. Reforma by měla zrušit celní výjimku pro zboží v hodnotě do 150 eur, což je zásadní vzhledem k tomu, že 91 % e-commerce zásilek v této hodnotové kategorii pocházelo v roce 2024 z Číny.
- EU by měla přenést větší díl odpovědnosti z jednotlivých prodejců – jejichž počet na online tržištích se pohybuje ve statisících – na samotné platformy jako Aliexpress, SHEIN či TEMU. Problémem však zůstává, že reforma je plánována až na rok 2028, přičemž jednání se mohou ještě protáhnout, což zvyšuje riziko dalšího prohloubení konkurenční nerovnováhy. V roce 2024 bylo do EU importováno 4,6 miliardy nízkohodnotových zásilek, což je téměř dvojnásobek oproti 2,4 miliardy v roce 2023 a více než trojnásobek oproti 1,4 miliardy v roce 2022. Zpoždění reformy tak může mít dlouhodobé negativní dopady na evropský trh.
- Evropa by se měla inspirovat americkým postupem. Prezident Donald Trump několik dní po svém nástupu uvalil dodatečné desetiprocentní clo na čínské zboží dovážené do USA a zároveň zrušil výjimku, podle níž zásilky ze zahraničí v hodnotě menší než 800 dolarů nepodléhaly dovoznímu clu a celní deklaraci a prohlídce. Tato opatření měla dopad i na populární online tržiště, jako jsou Temu, Shein, Alibaba a další, která z této výjimky dosud těžila. Obrat těchto platforem na americkém trhu za prvních devět měsíců loňského roku odhadovala tamní celní správa podle agentury Bloomberg na 48 miliard dolarů. S přísnějšími pravidly pro dovoz zboží do Spojených států čeští obchodníci očekávají, že se pozornost provozovatelů zahraničních online tržišť obrátí na Evropu. To by mohlo dále zvýšit tlak na evropský trh a prohloubit stávající konkurenční nerovnováhu, kdy čínské e-shopy využívají výhodnějších podmínek pro dovoz do EU ve srovnání s domácími obchodníky.
V reakci na tento vývoj Asociace pro elektronickou komerci (APEK) vítá některé kroky navržené Evropskou komisí, které směřují k vytvoření rovných podmínek pro všechny účastníky trhu. Komise ve svém středečním prohlášení oznámila, že zvažuje zavedení dalšího poplatku. Konkrétně vyzvala spoluzákonodárce, aby posoudili možnost zavedení poplatku za zpracování zásilek u zboží z e-shopů ze třetích zemí, které jsou doručovány přímo konečným zákazníkům. Tento krok by měl přispět k eliminaci nespravedlivé cenové výhody některých zahraničních prodejců, kteří obcházejí standardní celní režim EU.
Evropská komise by však mohla postupovat ještě dále. Na základě Nástroje proti ekonomickému nátlaku (ACI) by mohla přijmout opatření proti neférovým obchodním praktikám třetích zemí, například USA nebo Číny. ACI dává EU možnost uvalit cla nebo zrušit stávající výjimky v případech, kdy je Unie vystavena systematickému ekonomickému nátlaku. Využitím tohoto mechanismu by Komise mohla zrušit výjimku na zásilky do 150 eur, které jsou nyní osvobozeny od cel, čímž by se eliminovalo zvýhodnění čínských e-shopů oproti evropským obchodníkům a zároveň posílila schopnost EU bránit své ekonomické zájmy.
Problémem však zůstává také skutečnost, že velká část prodejců ze třetích zemí není zapojena do systémů odpovědnosti za odpad. Vzhledem k množství odpadu generovaného těmito prodejci a neúčasti čínských online tržišť jsou pak poplatky za odpad a recyklaci nepřiměřeně vyšší pro české firmy i občany.
Evropská unie zpřísňuje pravidla pro odpovědnost za vadné výrobky. Nový rámec, přijatý v říjnu 2024, začne platit koncem roku 2026 a má zajistit, že i v případě zboží od výrobců mimo EU bude vždy jasně určena odpovědná strana. Regulace má posílit ochranu spotřebitelů a právní vymahatelnost, otázkou však zůstává, zda nebude docházet k jejímu obcházení. Bez důsledného vymáhání totiž hrozí, že pravidla zůstanou jen na papíře, zatímco neevropští prodejci budou dál těžit z nedostatečné kontroly a nerovných podmínek.
Podobná nejistota panuje i kolem povinností stanovených nařízením Digital Services Act (DSA). Do 17. února 2025 musí online tržiště dokončit ověřování identity, platebních účtů a obchodní registrace u všech prodejců aktivních od 17. února 2024. Tato povinnost má zamezit anonymnímu prodeji a obcházení regulací, zároveň ale znamená výraznou administrativní zátěž. Tržiště budou muset průběžně kontrolovat nové prodejce, než jim umožní prodávat – zásadní však bude, zda budou pravidla skutečně důsledně vymáhána a zda EU zajistí jejich reálné uplatňování v praxi.
E-commerce v Česku přímo zaměstnává 90 000 lidí, dalších 30 000 pracuje v logistice. S podílem 3,9 % na HDP a ročním obratem 194 miliard Kč, který tvoří 14 % maloobchodního trhu, jde o jedno z nejdynamičtějších odvětví české ekonomiky. Odhady navíc ukazují, že při správné regulaci a podpoře může sektor přispět k růstu HDP ve střední Evropě až o 360 miliard Kč.
APEK proto vyjadřuje znepokojení nad současným stavem regulace e-commerce v EU. Přestože jsou zaváděna nová pravidla, chybí jasná časová osa pro jejich vymáhání. Zásadním problémem zůstává nevymahatelnost stávajících pravidel, která umožňuje zahraničním prodejcům obcházet povinnosti, zatímco čeští obchodníci nesou plnou regulační zátěž. Dokud EU nezajistí rovné podmínky pro všechny hráče na trhu, budou tuzemské e-shopy dál čelit neférové konkurenci, ztrátě podílu na trhu a ekonomickým ztrátám.
