Evropská unie hodlá regulovat umělou inteligenci
V roce 2018 se Evropská komise začala věnovat tvorbě nového legislativního rámce, ve kterém usiluje o regulaci systémů umělé inteligence. V současnosti se návrh nařízení známý pod zkráceným názvem Akt o umělé inteligenci nachází na začátku etapy svého konečného schválení. Po dokončení procesů půjde o první závazný předpis svého druhu na světě, který v tomto rozsahu ošetřuje oblast umělé inteligence.
„Velmi oceňuji snahu chránit lidská práva a mít pro to jasná a jednotná pravidla napříč Evropou, byť zrovna u rozeznávání tváří bych více ocenil úplný zákaz vzhledem k dopadu na soukromí lidí,“ uvedl poslanec Evropského parlamentu Mikuláš Peksa a dodává: „Výrazně složitější je otázka, jaký to bude mít vliv na dostupnost služeb na evropském trhu a jejich rozvoj. Mám obavu ze schvalovacích procesů, které pokud budou nastaveny neefektivně, mohou se stát výrazně dražšími a pomalejšími, než by bylo únosné.“
Názor českého europoslance lze doplnit komentářem Jana Romportla, ředitele centra umělé inteligence O2 Czech Republic: „Nařízení o umělé inteligenci je zásadním pokusem o globální koordinovanou akci, přinejmenším na půdě EU. Je sice pokusem těžkopádným, nedokonalým, nesoucím značný rukopis EU byrokracie, ale pořád pokusem silným, odvážným, průlomovým a velmi důležitým.“
Po schválení nové legislativy se evropské a mimoevropské firmy, jež působí na jednotném trhu starého kontinentu, budou muset vyrovnat s požadavky a dopady nové regulace. Mezi hlavní povinnosti se zařadí nutnost poskytovat algoritmy a změny v nich nezávislým dozorovým orgánům. Na praktickou aplikaci legislativní úpravy bude dohlížet nově zřízená Evropská rada pro umělou inteligenci.
„Nová legislativa nastaví podmínky pro vývoj a využívaní systémů umělé inteligence, jednu z nejrychleji rostoucích oblastí digitální ekonomiky. Ještě neznáme její konečnou podobu, vše se rozhodne v následujících měsících. Některé aspekty návrhu jako jsou důraz na důvěryhodnost a transparentnost aplikací umělé inteligence jsou již nyní součástí produktů a služeb,“ prohlásila Milena Jabůrková, ředitelka vládních programů IBM Central.
Dodavatelé, kteří uvádějí řešení vybavená umělou inteligencí na vnitřní trh EU, musí v následujících letech v souvislosti s novou regulací počítat s možnými soudními řízeními. Ta se mohou zaměřit především na rozsah a bezpečnost systémů zaměřených na dohlížení a sledování, ukládání a správu osobních dat.
„Je pochopitelné, že kolem připravované legislativy panuje nemalá nejistota, která bude ovlivňovat vnitřní procesy soukromých společností a jejich investice do umělé inteligence. Potenciálně může dojít k výraznému zpomalení vývoje v oblastech, v nichž systémy s umělou inteligencí pracují s citlivými daty nebo slouží společensky kontroverzním účelům,“ uvedl Jack Vernon, expert společnosti IDC na software s umělou inteligencí. Jednotliví dodavatelé společně s uživateli systémů umělé inteligence musejí začít přemýšlet o tom, jak nová legislativa ovlivní jejich aktivity. Čím dřív tuto úvahu zahájí, tím spíše budou schopni předejít pozdějším nepříjemným překvapením.
„Na dopady nařízení Akt o umělé inteligenci se zatím nepřipravujeme a nemáme je finančně podchycené. Zatím nemáme ani odezvu od našich evropských zákazníků. Je to proto, že stále vnímáme vysokou míru nejistoty, co se týče finální podoby a rozsahu regulace,“ doplnil Petr Baudiš, zakladatel a technologický ředitel společnosti Rossum, a dodal: „Jsem však přesvědčen, že nedává smysl regulovat plošně umělou inteligenci, ale předcházet nežádoucímu chování v konkrétních citlivých situacích.“
Další informace, včetně vyjmenovaných rizik, které chce EU v souvislosti s nasazováním AI prověřit, si můžete přečíst zde.
