Začátek nové éry? Byznysové notebooky v roce 2024

Byznysové přenosné počítače (a notebooky obecně) čeká v následujících měsících a letech dost možná vůbec největší posun za dlouhé roky. Příčiny jsou na první pohled dvě, v určitém úhlu pohledu však spolu jdou ruku v ruce. Prvním trendem, z obecného hlediska pravděpodobně tím větším a důležitějším, je samozřejmě nástup umělé inteligence. Druhým významným hybatelem je pak očekávaná širší adaptace armových procesorů ve světě osobních počítačů.

Procesory ve znamení ARMu a umělé inteligence

Mobilní procesory pro Windows notebooky sice od svých počátků urazily značný kus cesty, ale v posledních letech se přece jen zdálo, že výraznějším inovacím jaksi dochází dech a zejména v oblasti energetické efektivity jsme si dokázali představit „něco lepšího“. Nakonec tedy musel přijít Apple se svými armovými procesory řady M a všem názorně předvést, že i výkonné procesory mohou být úsporné a kultivované v oblasti produkce odpadního tepla. Společnosti AMD a Intel se sice snažily reagovat, ale zdá se, že závažnost situace si plně uvědomily až poté, co čipy pro tento segment představil Qualcomm.

V uplynulých týdnech tak na trh postupně začaly proudit první počítače s Windows a novou generací armových procesorů (s touto technologií jsme se sice mohli setkávat i dříve, ale pro běžné používání, natož pro byznysové nasazení, měla v té době až příliš nedostatků). Nyní však již můžeme říct, že čipy Snapdragon X Elite a Snapdragon X Plus jsou pro tradiční hardware (od AMD a Intelu) opravdu zajímavou konkurencí. Mezi jejich největší výhody patří zejména vysoký výkon spojený s energetickou efektivitou (a tedy i nižší spotřebou, respektive delší výdrží baterie).

Problémem již většinou není (alespoň z hlediska byznysového využití) ani softwarová kompatibilita, což byl jeden z aspektů, který dříve přinášel značné potíže a omezení. Stále to sice neznamená, že na určité komplikace narazit nemůžete, ale díky fungující emulaci a stále většímu množství nativně podporovaného softwaru už je tato nevýhoda podstatně menší.

Výkon vestavěných NPU jednotek pro zpracování úloh umělé inteligence v případě obou modelů činí 45 TOPS, a splňuje tedy požadavky pro udělení certifikace Copilot+ PC s AI funkcemi.

Nijak nezaostává ani grafický výkon (integrovaná jádra se dokážou poprat také s hrami, ale na serióznější gaming se zatím nehodí; i kvůli tomu, že spoustu her na armovém procesoru alespoň v současné chvíli není vůbec možné ani spustit, ale to nás v případě byznysových notebooků tolik netrápí).

Odpověď AMD a Intelu

V nedávné době začaly na trh postupně přicházet i nové procesory AMD řady Ryzen AI 300 s architekturou Zen 5 a dvěma typy CPU jader (premiérou je nasazení menších jader). Mobilní čipy Ryzen AI 9 HX 370 a Ryzen AI 9 365 přinesou nejen nárůst výkonu a efektivity, ale například i NPU jednotku s výkonem 50 TOPS. Kromě toho se mohou zákazníci těšit také na GPU Radeon 880M/890M se 12 nebo 16 výpočetními jednotkami a frekvencí až 3,90 GHz, jejichž výkon by měl být srovnatelný s desktopovým Radeonem RX 6500 XT.

Svou odpověď na aktuální dění již pod kódovým označením Lunar Lake představil i Intel s tím, že první zařízení osazená novými SoC s jádry Lion Cove a Skymont by se měla začít prodávat 3. září. Nové procesory (reálně půjde o druhou generaci rodiny Core Ultra) se stejně jako v případě AMD budou soustředit spíše než na tradiční „hrubý“ výpočetní výkon primárně na energetickou efektivitu a NPU jednotku, jejíž výkon by se měl vyšplhat na 48 TOPS. Čipy se však dočkají i řady dalších vylepšení, mimo jiné i nové generace grafiky Intel Xe2 (Intel Arc Battlemage).

Výdrž

Nástup nové generace procesorů má i další nepopiratelnou výhodu, kterou je energeticky efektivnější chod. Nové přenosné počítače tak často nabízejí výdrž překračující běžnou osmihodinovou pracovní dobu, při nenáročných činnostech pak jde dosáhnout ještě lepších výsledků (atakujících i 20 hodin, nebo dokonce ještě více). Velký posun přinesla zejména technologie ARM, ale i tradiční x86 procesory jsou, zdá se, na velmi dobré cestě. Benefitem armových čipů je fakt, že i při práci na baterie nabízejí velmi vysoký, takřka standardní výkon (na rozdíl od procesorů od AMD či Intelu, jejichž výkon při napájení z akumulátoru často výrazně klesá).

Paměti

V případě operačních pamětí dnes výrobci začínají spoléhat na úsporné, ale výkonné moduly typu LPDDR (čtvrté nebo páté generace) s tím, že jsou stále častěji integrální součástí zařízení a nelze je vyměňovat ani rozšiřovat. Zde se tak vyplatí doporučení konfigurace alespoň se 16 GB RAM, ideálně raději více.

Pro ukládání dat dnes již slouží výhradně jen flashová (SSD) úložiště s rozhraním PCIe 4 nebo PCIe 5. Taková úložiště dnes nabízejí kapacitu pohybující se v řádu terabajtů i rychlosti pohybující se v řádech 4 000 až 5 000 MB/s, někdy i více, což je pro běžné byznysové využití více než dostatečné. Podobně jako v případě RAM však i zde platí, že úložiště bývají pevnou součástí základní desky. Stále však lze vybírat i z modelů, které výměnu úložiště umožňují.

Provedení a ergonomie

Dá se říct, že z hlediska provedení se na trhu ustálilo několik nejpoužívanějších formátů a do žádných větších inovací se výrobci aktuálně příliš nehrnou (příklady notebooků s ohebnými obrazovkami a další podobné experimenty musíme alespoň prozatím považovat spíše za technologické demonstrace současných možností, nikoli za běžný standard). Rozhodně to však neznamená, že by výrobci na veškeré inovace rezignovali, jen nejsou na první pohled tak patrné a odehrávají se mimo zraky zákazníků, což se projevuje například na používání stále pokročilejších materiálů, které kromě větší odolnosti, pevnosti či menší váhy slibují třeba i lepší vlastnosti a parametry z hlediska odvodu tepla vznikajícího uvnitř počítače. Důležitější roli hrají i dopady na životní prostředí. 

Spolu s těsnější integrací hardwaru a jeho zmenšováním i důrazem na co největší mobilitu se však zhoršuje nejenom přístup k jednotlivým prvkům, ale i případná možnost jejich výměny – zejména u kompaktních zařízení (ale stále častěji i u zařízení se standardními rozměry) se tak většina komponent, které bylo možné dříve vyměňovat (RAM, SSD, síťové moduly apod.), stává nedílnou součástí základní desky. I na to je tedy potřeba při doporučování nových počítačů pamatovat a nepodceňovat aspekty, jako je kapacita úložiště či operační paměti, protože možnost jejich pozdějšího rozšíření či doplnění bývá již jen velmi omezená.

Displeje

Postupný vývoj můžeme sledovat také v oblasti obrazovek. Dlouhodobě tradiční panely typu IPS jsou stále častěji nahrazovány displeji. Navzdory potížím, které využívání OLED technologie zpočátku přinášelo, jako byly například vysoká energetická spotřeba, obavy z vypalování pixelů či horší spolupráce s operačními systémy a některými aplikacemi, jejich obliba rychle roste. A to i díky snižujícím se cenám, které klesají díky rozšiřující se výrobě. Benefity OLED panelů vyniknout více např. u herních PC, ale i tady se rychlá odezva, vysoký kontrast, „nekonečná“ černá či syté a barevně věrné barvy počítají. Zejména v interiérech jde opravdu o pěknou podívanou.

Dotykové ovládání již můžeme považovat za standard, ideálně v kombinaci s dodávaným stylusem pro přesnější ovládání, zapisování poznámek či práci s grafikou.

Na rozdíl od předchozích let se opět začínají vracet panely s méně širokoúhlými formáty (jako 3 : 2, 16 : 10 atd.), které bývají pro práci o něco vhodnější. Současně s tím však začínají mizet také numerické bloky u klávesnice, které se naopak v byznysovém prostředí hodit mohou…

Konektivita

V oblasti konektivity roste význam univerzálního rozhraní USB-C kombinovaného s protokoly USB 4 či Thunderbolt 4. Kromě datových přenosů a obrazového i zvukového propojení tento port totiž často nahrazuje i dedikovaný napájecí vstup. Na úkor portu USB-C výrobci upouštějí také od specializovaných dokovacích konektorů a dokovacích stanic jako takových, jejichž úlohu může ideálně zastat patřičně vybavený monitor.

Odbyt však samozřejmě stále nacházejí i starší rozhraní včetně USB-A portů, HDMI, Ethernetu či čteček paměťových karet. Své místo má u řady zákazníků také audiokonektor. Důležitost všech těchto portů je sice postupně upozaďována, ale zákazníci na ně stále mohou slyšet.

Z hlediska bezdrátové konektivity můžeme sledovat nástup technologie Wi-Fi 7 (která přináší opět o něco vyšší rychlost, latenci, stabilitu i bezpečnost), případně Wi-Fi 6E. Samozřejmostí je již Bluetooth, spíše výjimečně u přenosných počítačů narazíme i na NFC. Náročnější zákazníci (zejména ti, kteří tráví více času mimo kancelář) ocení integrovaný 4G/LTE či 5G modem.

Bezpečnost

Kvalitní a spolehlivé zabezpečení notebooku je základním předpokladem pro jeho nasazení v byznysovém prostředí. Kromě různých forem zabezpečení na té nejnižší hardwarové úrovni, jako jsou třeba čipy TPM či koprocesory Microsoft Pluton, které vytvářejí ochrannou hranici kolem kritických komponent a chrání je před vnějšími hrozbami, můžeme zmínit např. i dnes již běžné čtečky otisků prstů nebo uživatelsky přívětivé a pohodlné infračervené kamery (často kombinované s nejrůznějšími snímači přítomnosti schopnými počítač zamknout, pokud uživatel odejde). Bezpečnostním rizikem totiž může být i zcela triviální přečtení informací z displeje nevyžádanou osobou. Kromě výše zmíněného odhlášení uživatele lze odečítání informací z okolí zabránit také speciálními filtry obrazovky, které snižují možnost přečtení obsahu při pohledu ze strany, nebo senzory, které upozorní na osobu za uživatelem a případně například rovnou i ztmaví displej. Běžnou součástí výbavy přenosných počítačů jsou také privátní krytky schopné zakrýt objektiv webové kamery.

Samozřejmostí jsou dnes také široké možnosti vzdálené správy zařízení nebo jeho zamčení, vymazání či lokalizace v případě ztráty či odcizení, a to jak za pomoci nativních nástrojů, tak i řešení třetích stran.

Videokonference

V posledních letech výrazně vzrostl důraz na kvalitní webové kamery a ozvučení, které těží i z rozvíjejících se funkcí umělé inteligence. Ty jsou schopné nejen vylepšit a vyčistit kvalitu zvuku a obrazu, ale také třeba rozmazat či nahradit pozadí za uživatelem a odfiltrovat nežádoucí, rušící zvuky, hlasy nebo jiné nežádoucí ruchy z okolí. Některé počítače nabízejí také dedikovaná tlačítka pro rychlé přijetí či odmítnutí příchozího audio- či videohovoru.

Byznysové notebooky neběží jen na Windows

Své nepopiratelné (a možná někdy i nezastupitelné) postavení si ve světě byznysových notebooků vydobyl také Apple se svými MacBooky Air a MacBooky Pro. Americký výrobce s jablíčkem v logu jde v mnoho ohledech svou vlastní cestou (což dokládá například kompletní, dalo by se říci že až tvrdý a docela drsný přechod na vlastní armovou procesorovou platformu dokončený v předchozích letech), což mu však nebrání dodávat elegantní, kvalitně vyrobené a špičkově vybavené a zabezpečené přenosné počítače, které díky bohatému portfoliu osloví pracovníky v celé firemní hierarchii od asistentů či key accanout managerů až po generální ředitele.