Tržby v ICT sektoru loni přesáhly bilion korun

6. 12. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Počet ICT specialistů se v Česku za posledních deset let zdvojnásobil, podíl žen mezi nimi však stále patří k nejnižším z členských států Evropské unie. Ve vztahu k HDP u nás byly v roce 2023 investice do ICT výrazně nad průměrem zemí EU a výdaje firem na výzkum a vývoj v této oblasti rychle rostou.

Od roku 2013 vzrostl počet ICT specialistů v Česku dvojnásobně. Na celkové zaměstnanosti se analytici, vývojáři, programátoři a datoví a síťoví specialisté loni podíleli 2,3 %. Ze zemí EU byl tento podíl v roce 2023 nejvyšší ve Švédsku (5,5 %), naopak nejnižší v Řecku a v Itálii (kde činil jedno procento). Ze 113 tisíc ICT specialistů v Česku zaujímaly ženy 12 %, jeden z nejnižších podílů ze zemí EU.

Průměrná hrubá měsíční mzda ICT specialistů meziročně vzrostla o 6,5 % na 88 tis. korun v roce 2023 a představovala 192 % průměrné mzdy v Česku. Nejvíce mezi těmito zaměstnanci vydělávali vývojáři softwaru (103 tis. Kč), nejméně administrátoři a správci sítí (74 tis. Kč). Z hlediska jejich působení dosáhli na nejvyšší průměrnou mzdu ICT specialisté v peněžnictví (93 tis. Kč) a v informačních a komunikačních činnostech (96 tis. Kč). Naopak nejméně vydělávali v odvětvích spadajících pod veřejnou správu (54 tis. Kč) a vzdělávání (57 tis. Kč).

Investice podniků a veřejné správy do ICT vybavení a softwaru dosáhly v Česku v loňském roce 353 miliard korun. Na HDP se tyto investice podílely 4,8 %, společně se Švédskem nejvíce ze zemí EU. Domácnosti v roce 2023 zaplatily za ICT vybavení a služby 122 mld. Kč, tj. 3,5 % z jejich celkových výdajů. V posledních letech mezi těmito výdaji převažují poplatky za telekomunikační a internetové služby.

„Na výzkum a vývoj ICT bylo v roce 2023 v podnicích v Česku vynaloženo celkem 32 miliard korun. V porovnání s rokem 2013 to bylo o 24 miliard korun více a na celkových podnikových výdajích na výzkum a vývoj se ICT oblast podílela z 35 %,“ uvedl Karel Eliáš z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

V roce 2023 bylo z Česka vyvezeno ICT zboží za 277 miliard korun a ICT služby za 148 miliard korun. Meziročně došlo v obou případech k poklesu hodnoty vývozu tohoto zboží a služeb. „ICT zboží se z Česka nejvíce vyváží do Německa, ICT služby do Spojených států. Z Číny k nám bylo dovezeno ICT zboží za 189 miliard korun, což je polovina z celkového dovozu této komodity do Česka,“ dodal Michal Tvrz z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

V roce 2023 dosáhly tržby v ICT sektoru celkem 1 070 miliard korun. Polovina z těchto tržeb šla za podniky poskytující IT služby (CZ NACE 582, 62 a 631). V těchto odvětvích tržby každoročně výrazně rostou. Na firmy s převažující ekonomickou činností v oblasti výroby ICT zařízení připadla pětina z celkového bilionu korun tržeb v ICT sektoru, v roce 2013 to bylo 30 %. Zbytek tvořily tržby telekomunikačních firem a firem prodávajících ICT výrobky. Na celkových tržbách v podnikatelském sektoru se ICT sektor v minulém roce podílel 5,6 % v porovnání s 6,7 % v roce 2020.

Podrobné informace přináší nově vydaná publikace Digitální ekonomika v číslech 2024 dostupná na webu ČSÚ.

Podobné články

Celková důvěra v ekonomiku se v březnu zvýšila

24. 3. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se dle ČSÚ v březnu meziměsíčně zvýšil o 1,7 bodu na hodnotu 99,5, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 1,6 bodu na hodnotu 99,6 a indikátor důvěry spotřebitelů oproti únoru vzrostl o 2,2 bodu na hodnotu 98,8. Čtěte více

ČSÚ zveřejnil souhrnná data o digitalizaci Česka a EU. Jak si ČR stojí?

19. 3. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Obyvatelé Česka stále častěji používají mobilní bankovnictví, nakupují online a poslouchají hudbu či sledují videa přes placený stream. Význam digitálních technologií narůstá i v podnicích, ve veřejné správě, školství i zdravotnictví. Čtěte více

Důvěra spotřebitelů se mírně snížila, důvěra podnikatelů lehce posiluje

25. 2. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ, vyjádřený bazickým indexem, se ve srovnání s lednem letošního roku mírně zvýšil o 0,4 bodu na hodnotu 97,8, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Zatímco indikátor důvěry podnikatelů se mírně zvýšil o 0,5 bodu na hodnotu 98,0, indikátor důvěry spotřebitelů poklesl rovněž o 0,5 bodu na hodnotu 96,6. Čtěte více

Celková důvěra v ekonomiku se na prahu nového roku mírně snížila

29. 1. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se ve srovnání s prosincem dle ČSU mírně snížil o 0,3 bodu na hodnotu 97,4, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se mírně zvýšil o 0,4 bodu na hodnotu 97,5 a indikátor důvěry spotřebitelů poklesl o 3,4 bodu na hodnotu 97,1. Čtěte více