Tahounem růstu byla loni domácí spotřeba
K meziročnímu růstu hrubého domácího produktu loni nejvíce přispěla domácí spotřeba. V menší míře pozitivně působila investiční aktivita a bilance zahraničního obchodu. „Důvěra domácností v budoucí ekonomický vývoj podle konjunkturálních průzkumů loni mírně klesala. Přesto růst jejich spotřeby příliš neoslaboval. Díky silnému růstu příjmů domácnosti také dokázaly navýšit i míru úspor,“ řekl Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.
V samotném 4. čtvrtletí došlo k velkému propadu přebytku zahraničního obchodu, což vedlo i ke zpomalení meziročního přírůstku HDP na dvě procenta. Kleslo kladné saldo obchodu se zbožím i službami.
Z hlediska vývoje hrubé přidané hodnoty byla situace příznivější v odvětvích služeb. Pokračoval výrazný růst informačních a komunikačních činností, kde se hrubá přidaná hodnota zvýšila o 7,6 %. Rozvoj dopravní infrastruktury posílil stavebnictví. Naopak přírůstek u průmyslu zpomalil na 0,7 %. Silná spotřeba domácností napomohla maloobchodu, kde se tržby zvýšily o 4,8 %.
Pnutí na trhu práce se loni mírně uvolnilo. Celková zaměstnanost se loni zvýšila jen o 0,7 % a v závěru roku se růst dokonce zastavil. „V některých oborech stále představoval nedostatek pracovní síly významnou bariéru růstu. Zejména u odvětví zpracovatelského průmyslu zaměřených na export ale zaměstnanost ve 4. čtvrtletí klesala. Tyto trendy přesto nevedly k významným změnám míry nezaměstnanosti, protože trh stále dokázal volnou pracovní sílu absorbovat,“ dodala Karolína Zábojníková z oddělení svodných analýz ČSÚ. Průměrná hrubá měsíční mzda loni nominálně vzrostla o 7,1 %, během roku ale tempo jejího růstu mírně zvolňovalo.
Index spotřebitelských cen se loni zvýšil o 2,8 %, nejvíce za posledních sedm let. Nejvýznamněji k tomu přispěly ceny bydlení a energií a také ceny potravin. Ceny služeb, do kterých se více promítal mzdový vývoj, rostly výrazně rychleji než ceny zboží. Ve 4. čtvrtletí se spotřebitelské ceny zvýšily o tři procenta.
