Růst české ekonomiky mírně zpomalil

17. 12. 2019. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSÚ)
Ve 3. čtvrtletí 2019 došlo ke zpomalení hospodářského růstu. Zejména mezičtvrtletní dynamika byla ovlivněna stagnací spotřeby domácností. Meziroční růst hrubého domácího produktu negativně ovlivnily investice.

Meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) ve 3. čtvrtletí 2019 dosáhl 2,5 %. „Mírné oslabení dynamiky HDP souviselo s meziročním poklesem investiční aktivity i menším zpomalením růstu domácí spotřeby. Zvolnila zejména spotřeba domácností, u nichž od konce roku 2018 narůstaly obavy ze zhoršení celkové ekonomické situace a ve 3. čtvrtletí 2019 i ze zvýšení nezaměstnanosti,“ připoměla Karolína Zábojníková, vedoucí oddělení svodných analýz ČSÚ.V porovnání s 2. kvartálem 2019 se ve 3. čtvrtletí spotřeba domácností nezvýšila, což mělo vliv i na zpomalení mezičtvrtletního růstu HDP na 0,4 %.

K meziročnímu růstu HDP přispěl i příznivý vývoj bilance zahraničního obchodu. Vývoz zboží a služeb vzrostl o mírných 1,8 %, ke zlepšení přebytku ale pomohlo hlavně ochlazení domácí poptávky po importu. Kladné saldo narůstalo vlivem vyššího přebytku obchodu s motorovými vozidly a dále i díky zlepšení bilance obchodu s ropou a zemním plynem. Negativní vliv na meziroční růst HDP měla investiční aktivita, zejména u strojů a zařízení.

Ve 3. čtvrtletí se nadále pozitivně vyvíjela odvětví služeb, i když u některých bylo patrné zvolnění růstu. Vysokou úrovní meziročního přírůstku hrubé přidané hodnoty (HPH) vynikaly zejména informační a komunikační činnosti, jejichž HPH se zvýšila o 8,1 %. Na 4,1 % zrychlil růst stavebnictví, kterému pomohla vyšší investiční aktivita v oblasti infrastruktury i posílení bytové výstavby. Zpracovatelský průmysl, který v odvětvové skladbě dominuje české ekonomice, dosáhl meziročního přírůstku HPH o 1,0 %. Stále si však vedl lépe než v zemích Eurozóny.

Na trhu práce ve 3. čtvrtletí pokračovalo mírné zpomalení tempa meziročního růstu průměrné mzdy na 6,9 %. Obecná míra nezaměstnanosti stagnovala a na ekonomické ochlazení poukazoval hlavně mezičtvrtletní pokles celkové zaměstnanosti o 0,2 %, zejména vlivem zhoršené situace v průmyslu.

Další detaily přináší analýza ČSÚ.

Štítky: 

Podobné články

Celková důvěra v ekonomiku se v březnu zvýšila

24. 3. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se dle ČSÚ v březnu meziměsíčně zvýšil o 1,7 bodu na hodnotu 99,5, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 1,6 bodu na hodnotu 99,6 a indikátor důvěry spotřebitelů oproti únoru vzrostl o 2,2 bodu na hodnotu 98,8. Čtěte více

ČSÚ zveřejnil souhrnná data o digitalizaci Česka a EU. Jak si ČR stojí?

19. 3. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Obyvatelé Česka stále častěji používají mobilní bankovnictví, nakupují online a poslouchají hudbu či sledují videa přes placený stream. Význam digitálních technologií narůstá i v podnicích, ve veřejné správě, školství i zdravotnictví. Čtěte více

Důvěra spotřebitelů se mírně snížila, důvěra podnikatelů lehce posiluje

25. 2. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ, vyjádřený bazickým indexem, se ve srovnání s lednem letošního roku mírně zvýšil o 0,4 bodu na hodnotu 97,8, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Zatímco indikátor důvěry podnikatelů se mírně zvýšil o 0,5 bodu na hodnotu 98,0, indikátor důvěry spotřebitelů poklesl rovněž o 0,5 bodu na hodnotu 96,6. Čtěte více

Celková důvěra v ekonomiku se na prahu nového roku mírně snížila

29. 1. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se ve srovnání s prosincem dle ČSU mírně snížil o 0,3 bodu na hodnotu 97,4, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se mírně zvýšil o 0,4 bodu na hodnotu 97,5 a indikátor důvěry spotřebitelů poklesl o 3,4 bodu na hodnotu 97,1. Čtěte více