Oživení spotřeby podpořilo ekonomický růst

19. 6. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Česká ekonomika v 1. čtvrtletí 2024 mírně mezičtvrtletně i meziročně vzrostla. Dál pokračovalo oživení spotřeby domácností, které bylo provázáno se zmírněním inflace cen a reálným posílením mezd. Meziročně i mezičtvrtletně klesala investiční aktivita.

Hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí 2024 meziročně vzrostl o 0,2 % a mezičtvrtletně byl vyšší o 0,3 %. „K mezičtvrtletnímu oživení české ekonomiky přispíval růst domácí spotřeby a také změna zásob. Nastartování spotřeby domácností koresponduje rovněž s pozorovaným oživením v obchodě i službách. Výrazně ale klesala investiční aktivita a mezičtvrtletní růst HDP brzdila i zahraniční poptávka,“ uvedl Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Hrubá přidaná hodnota v 1. čtvrtletí byla meziročně nižší o 0,7 %. Klesala odvětví napříč celou ekonomikou s výjimkou peněžnictví a pojišťovnictví a stagnujících činností v oblasti nemovitostí. Oproti předchozímu kvartálu se hrubá přidaná hodnota na počátku roku snížila o 0,1 %. Mezičtvrtletně nižší byla HPH v průmyslu i ve stavebnictví. Výrazné oživení bylo naopak zaznamenáno v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství.

Meziroční růst spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí zpomalil na 2,1 % a mezičtvrtletně spotřebitelské ceny vzrostly o 1,4 %, což odpovídá dynamice typické pro první čtvrtletí roku. Za zpomalením meziroční dynamiky cen stojí zejména vývoj cen bydlení a energií a potravin, zatímco ve zbytku spotřebního koše nebylo zmírnění tak výrazné. Ceny průmyslových výrobců meziročně klesly o 0,9 %, poprvé od 3. čtvrtletí 2020. V hlubokém poklesu setrvávaly ceny zemědělských výrobců.

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda zaměstnanců v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,0 % a dosáhla 43 941 korun. Reálně se průměrná mzda po více než dvou letech zvýšila, konkrétně o 4,8 %. Mezičtvrtletní nominální navýšení průměrné mzdy v 1. čtvrtletí činilo 1,7 %, podobně jako po většinu loňského roku. Celková zaměstnanost v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně stagnovala a meziročně byla vyšší o 0,3 %, takřka výhradně díky službám. Obecná míra nezaměstnanosti od počátku roku kolísala okolo 3 %.

Štítky: 

Podobné články

Celková důvěra v ekonomiku se v březnu zvýšila

24. 3. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se dle ČSÚ v březnu meziměsíčně zvýšil o 1,7 bodu na hodnotu 99,5, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 1,6 bodu na hodnotu 99,6 a indikátor důvěry spotřebitelů oproti únoru vzrostl o 2,2 bodu na hodnotu 98,8. Čtěte více

ČSÚ zveřejnil souhrnná data o digitalizaci Česka a EU. Jak si ČR stojí?

19. 3. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Obyvatelé Česka stále častěji používají mobilní bankovnictví, nakupují online a poslouchají hudbu či sledují videa přes placený stream. Význam digitálních technologií narůstá i v podnicích, ve veřejné správě, školství i zdravotnictví. Čtěte více

Důvěra spotřebitelů se mírně snížila, důvěra podnikatelů lehce posiluje

25. 2. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ, vyjádřený bazickým indexem, se ve srovnání s lednem letošního roku mírně zvýšil o 0,4 bodu na hodnotu 97,8, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Zatímco indikátor důvěry podnikatelů se mírně zvýšil o 0,5 bodu na hodnotu 98,0, indikátor důvěry spotřebitelů poklesl rovněž o 0,5 bodu na hodnotu 96,6. Čtěte více

Celková důvěra v ekonomiku se na prahu nového roku mírně snížila

29. 1. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se ve srovnání s prosincem dle ČSU mírně snížil o 0,3 bodu na hodnotu 97,4, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se mírně zvýšil o 0,4 bodu na hodnotu 97,5 a indikátor důvěry spotřebitelů poklesl o 3,4 bodu na hodnotu 97,1. Čtěte více