Oživení spotřeby podpořilo ekonomický růst

19. 6. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Česká ekonomika v 1. čtvrtletí 2024 mírně mezičtvrtletně i meziročně vzrostla. Dál pokračovalo oživení spotřeby domácností, které bylo provázáno se zmírněním inflace cen a reálným posílením mezd. Meziročně i mezičtvrtletně klesala investiční aktivita.

Hrubý domácí produkt v 1. čtvrtletí 2024 meziročně vzrostl o 0,2 % a mezičtvrtletně byl vyšší o 0,3 %. „K mezičtvrtletnímu oživení české ekonomiky přispíval růst domácí spotřeby a také změna zásob. Nastartování spotřeby domácností koresponduje rovněž s pozorovaným oživením v obchodě i službách. Výrazně ale klesala investiční aktivita a mezičtvrtletní růst HDP brzdila i zahraniční poptávka,“ uvedl Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Hrubá přidaná hodnota v 1. čtvrtletí byla meziročně nižší o 0,7 %. Klesala odvětví napříč celou ekonomikou s výjimkou peněžnictví a pojišťovnictví a stagnujících činností v oblasti nemovitostí. Oproti předchozímu kvartálu se hrubá přidaná hodnota na počátku roku snížila o 0,1 %. Mezičtvrtletně nižší byla HPH v průmyslu i ve stavebnictví. Výrazné oživení bylo naopak zaznamenáno v uskupení obchod, doprava, ubytování a pohostinství.

Meziroční růst spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí zpomalil na 2,1 % a mezičtvrtletně spotřebitelské ceny vzrostly o 1,4 %, což odpovídá dynamice typické pro první čtvrtletí roku. Za zpomalením meziroční dynamiky cen stojí zejména vývoj cen bydlení a energií a potravin, zatímco ve zbytku spotřebního koše nebylo zmírnění tak výrazné. Ceny průmyslových výrobců meziročně klesly o 0,9 %, poprvé od 3. čtvrtletí 2020. V hlubokém poklesu setrvávaly ceny zemědělských výrobců.

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda zaměstnanců v 1. čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,0 % a dosáhla 43 941 korun. Reálně se průměrná mzda po více než dvou letech zvýšila, konkrétně o 4,8 %. Mezičtvrtletní nominální navýšení průměrné mzdy v 1. čtvrtletí činilo 1,7 %, podobně jako po většinu loňského roku. Celková zaměstnanost v 1. čtvrtletí mezičtvrtletně stagnovala a meziročně byla vyšší o 0,3 %, takřka výhradně díky službám. Obecná míra nezaměstnanosti od počátku roku kolísala okolo 3 %.

Štítky: 

Podobné články

Celková důvěra v ekonomiku se na prahu nového roku mírně snížila

29. 1. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se ve srovnání s prosincem dle ČSU mírně snížil o 0,3 bodu na hodnotu 97,4, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se mírně zvýšil o 0,4 bodu na hodnotu 97,5 a indikátor důvěry spotřebitelů poklesl o 3,4 bodu na hodnotu 97,1. Čtěte více

Nástroje AI využívalo v EU i v Česku 41 % velkých podniků

28. 1. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Stále více firem v Česku využívá moderní digitální technologie, ve většině ukazatelů jsme však podle ČSU pod průměrem Evropské unie. Podniky začínají pronikat na internetová tržiště a roste i využití umělé inteligence. Čtěte více

Českou ekonomiku táhly výdaje na konečnou spotřebu

18. 12. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí 2024 pokračovala v mírném mezičtvrtletním i meziročním růstu. Ve světle pokračujícího zvyšování reálné mzdy posílila spotřeba domácností. Klesala ale investiční aktivita. Čtěte více

Tržby v ICT sektoru loni přesáhly bilion korun

6. 12. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Počet ICT specialistů se v Česku za posledních deset let zdvojnásobil, podíl žen mezi nimi však stále patří k nejnižším z členských států Evropské unie. Ve vztahu k HDP u nás byly v roce 2023 investice do ICT výrazně nad průměrem zemí EU a výdaje firem na výzkum a vývoj v této oblasti rychle rostou. Čtěte více