Koronavirus zasadil ekonomice tvrdou ránu

18. 5. 2020. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Více než šestiletý růst české ekonomiky se v 1. čtvrtletí zastavil. Hrubý domácí produkt meziročně reálně klesl o 2,2 %, ve srovnání s předchozím čtvrtletím se propadl o 3,6 %. K propadu došlo v průmyslu i ve službách. Podle prvního odhadu byl pokles HDP způsoben značným zhoršením bilance zahraničního obchodu i poklesem investiční aktivity.

Utlumena byla spotřeba domácností, ekonomiku naopak stimulovala vládní spotřeba.

Rekordní březnový propad průmyslové produkce o 8,7 % ovlivnil i výsledný pokles za celé 1. čtvrtletí roku, který činil 4,6 %. „Průmyslová produkce směřovala k cyklickému útlumu již v minulém roce a v lednu a únoru se dynamika příliš neměnila. Během března však v reakci na opatření proti šíření koronaviru omezila řada podniků výrobu a někdy ji prakticky zastavila. Produkce v automobilovém průmyslu proto klesla o více než čtvrtinu a nejbližší subdodavatelská odvětví se propadla o desetinu,“ uvedl Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Více než 15% pokles v březnu zasáhl i strojírenství, výrobu počítačů, elektronických a optických přístrojů nebo výrobu nápojů. Situace v průmyslu se následně otiskla i do negativního vývoje vývozu. V souvislosti se zvýšenou poptávkou v březnu naopak mírně rostla produkce v potravinářství a rovněž ve farmaceutickém a papírenském průmyslu. Stavebnictví nebylo dosud významně zasaženo.

Výrazně negativní byl vývoj služeb. „Za celé čtvrtletí tržby ve službách meziročně reálně klesly o 4,3 %, z toho v březnu propad činil více než 10 %. Obzvláště zasaženo bylo ubytování, pohostinství a stravování, kde tržby klesly v březnu meziročně na polovinu,“ upozornil Rojíček. Obecně byly významně zasaženy oblasti související s cestovním ruchem. Růst si naopak zachovaly informační a komunikační činnosti a kurýrní a poštovní služby.

Maloobchodní tržby v březnu meziročně klesly o 9,3 %, což vedlo po více než šesti letech k poklesu v celém čtvrtletí o 0,7 %. Zasažena byla většina specializovaných prodejen, zejména ty bez možnosti doplňkového prodeje přes internet. Zvýšená poptávka naopak stimulovala tržby v kategorii farmaceutického, zdravotnického, kosmetického a drogistického zboží. Dařilo se provozovnám s převahou potravin, zahrnující velké obchodní řetězce. U nich  rostly svižně i  tržby v segmentu nepotravinářského zboží.

Štítky: 

Podobné články

Celková důvěra v ekonomiku se v březnu zvýšila

24. 3. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se dle ČSÚ v březnu meziměsíčně zvýšil o 1,7 bodu na hodnotu 99,5, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 1,6 bodu na hodnotu 99,6 a indikátor důvěry spotřebitelů oproti únoru vzrostl o 2,2 bodu na hodnotu 98,8. Čtěte více

ČSÚ zveřejnil souhrnná data o digitalizaci Česka a EU. Jak si ČR stojí?

19. 3. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Obyvatelé Česka stále častěji používají mobilní bankovnictví, nakupují online a poslouchají hudbu či sledují videa přes placený stream. Význam digitálních technologií narůstá i v podnicích, ve veřejné správě, školství i zdravotnictví. Čtěte více

Důvěra spotřebitelů se mírně snížila, důvěra podnikatelů lehce posiluje

25. 2. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ, vyjádřený bazickým indexem, se ve srovnání s lednem letošního roku mírně zvýšil o 0,4 bodu na hodnotu 97,8, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Zatímco indikátor důvěry podnikatelů se mírně zvýšil o 0,5 bodu na hodnotu 98,0, indikátor důvěry spotřebitelů poklesl rovněž o 0,5 bodu na hodnotu 96,6. Čtěte více

Celková důvěra v ekonomiku se na prahu nového roku mírně snížila

29. 1. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se ve srovnání s prosincem dle ČSU mírně snížil o 0,3 bodu na hodnotu 97,4, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se mírně zvýšil o 0,4 bodu na hodnotu 97,5 a indikátor důvěry spotřebitelů poklesl o 3,4 bodu na hodnotu 97,1. Čtěte více