Jak jsou na tom české firmy s nasazováním moderních technologií?

14. 1. 2021. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSÚ)
V počtu firemních webových stránek a v prodejích přes internet je Česko nad evropským průměrem. Velký rozvoj zažívá v posledních letech také zřizování firemních účtů na sociálních sítích. Internet věcí pak používá již 44 % firem.

Podíl firem majících vlastní webové stránky je v Česku dlouhodobě jeden z nejvyšších v zemích EU. „Od roku 2015 má u nás 83 % podniků své webové stránky. Téměř 60 % firem je mělo v roce 2020 uzpůsobené i pro mobilní zařízení. Před pěti lety byla takových pouze čtvrtina,“ řekl Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

„Rozmach zažívají sociální sítě. V roce 2019 na nich mělo vlastní účet již 45 % podniků s deseti a více zaměstnanci. Na sociálních sítích fungují hlavně cestovní agentury nebo podniky působící v oblasti poskytování ubytování a v mediálním sektoru,“ uvedl Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Přestože se od roku 2013 počet firem využívajících sociální sítě u nás ztrojnásobil, stále výrazně zaostáváme za severskými státy, Nizozemskem, Belgií či Irskem, kde tento způsob komunikace využívají více než dvě třetiny podniků.

Minulý rok používalo průmyslové nebo servisní roboty 18 % podniků s deseti a více zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu. Používání robotické automatizace je zde doménou především velkých subjektů. „V roce 2020 používalo průmyslové roboty již více než 60 % velkých podniků v odvětví zpracovatelského průmyslu. V případě malých se jednalo pouze o 9 %. Průmyslové roboty pak nalezneme v přibližně 55 % subjektů působících v automobilovém průmyslu,“ dodala Eva Myšková Skarlandtová, vedoucí oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ. Servisní roboty jsou v českých firmách využívány méně než ty průmyslové, nejčastěji na montážní nebo úklidové práce a pro práce ve skladech.

Více než 40 % firem v České republice již využívá zařízení internetu věcí. Přibližně desetina firem díky internetu věcí reguluje osvětlení nebo spotřebu energie a podobný podíl firem může hlídat na dálku přes internet zabezpečení firemních prostor. Chytrá zařízení internetu věcí pronikla i do výroby. Téměř pětina firem z odvětví zpracovatelského průmysl monitoruje výrobní procesy a může je v reálním čase optimalizovat. Nejvýrazněji je však internet věcí využíván firmami v oblasti logistiky ke sledování pohybu zboží či provozního stavu vozidel.

V roce 2019 tisklo trojrozměrné předměty šest procent firem. Nejvíce v průmyslové výrobě, kde technologii využívá přibližně třetina podniků z elektronického či automobilového průmyslu. Mimo zpracovatelský průmysl využívají 3D tisk nejčastěji subjekty z oblasti IT, telekomunikací a také firmy zabývající se výzkumem a vývojem.

Více informací naleznete v publikaci ČSÚ Využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru v roce 2020.

Podobné články

Umělou inteligenci používá již 11 % českých firem

4. 11. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Rychlost pevného připojení k internetu v podnicích v současnosti stále roste a na vzestupu je v Česku také používání technologií umělé inteligence. S umělou inteligencí dle ČSÚ pracují nejčastěji velké podniky, jejichž podíl v roce 2024 poprvé překročil hranici 40 %. Čtěte více

HDP mezičtvrtletně vzrostl o 0,3 %

31. 10. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Podle předběžného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 1,3 %. Čtěte více

HDP meziročně vzrostl o 0,6 %

4. 9. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,3 % a meziročně o 0,6 %. Meziroční růst HDP byl podpořen zejména vyššími výdaji na konečnou spotřebu. Negativní vliv měla změna stavu zásob. Čtěte více

Důvěra podnikatelů a spotřebitelů v ekonomiku se znovu meziměsíčně snížila

27. 8. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ vyjádřený bazickým indexem se oproti červenci snížil o 1,4 bodu na hodnotu 93,7, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se snížil o 1,5 bodu na hodnotu 93,0 a indikátor důvěry spotřebitelů poklesl o 1,1 bodu na hodnotu 97,3. Čtěte více