Investice do ICT meziročně vzrostly o 44 miliard. Jaké další zajímavosti zveřejnil ČSU?

7. 12. 2023. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Na pozicích odborníků v informačních a komunikačních technologiích (ICT) je v Česku zaměstnáno téměř 230 tisíc osob a v roce 2022 dosáhla jejich průměrná měsíční mzda 70 tisíc korun. Ve stejném roce studovalo na našich vysokých školách ICT obory 23,5 tisíce osob. Výdaje na výzkum a vývoj v oblasti ICT přesahovaly 31,5 miliardy a z Česka bylo vyvezeno ICT zboží v hodnotě 333 miliard korun.

Studenti ICT oborů zaujímali v roce 2022 mezi všemi vysokoškolskými studenty 7,7 %. Výrazné zastoupení mezi nimi měli cizinci, tvořící téměř třetinu (7 601) všech vysokoškolských studentů ICT oborů. V roce 2010 bylo zastoupení cizinců mezi studenty ICT nižší, šlo o 13 %. „Mezi všemi cizinci studujícími ICT obory na vysokých školách převažovali se 40% zastoupením studenti ze Slovenska. Za nimi následovali s 18% zastoupením Rusové a se 14% zastoupením Ukrajinci,“ uvedla Eva Myšková Skarlandtová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Pro srovnání, mezi všemi vysokoškolskými studenty v Česku bylo zastoupení cizinců 18 %.

Mezi ICT odborníky dlouhodobě převažují muži nad ženami, zastoupení žen se pohybuje okolo 10 %. V Česku byl v roce 2022 podíl žen na pozici ICT odborníků nejnižší ze všech zemí EU. Průměrná hrubá měsíční mzda ICT odborníků sice přesáhla hranici 70 tisíc Kč, avšak ICT technici pobírali v roce 2022 necelých 52 tisíc Kč, naopak v případě ICT specialistů šlo o 82 tisíc Kč.

Výdaje na výzkum a vývoj v oblasti ICT činily v roce 2022 více než 31,5 miliardy Kč a již druhý rok za sebou byl jejich meziroční nárůst vyšší než čtyři miliardy. V loňském roce se tato oblast na celkových výdajích na výzkum a vývoj v Česku podílela 23,7 %. Většina prostředků směřujících do výzkumu a vývoje ICT se spotřebovala v podnikatelském sektoru, konkrétně šlo o 96 %. Dalších 74 % směřovalo na výzkum a vývoj softwaru, aplikací a dalších služeb, zbylá část pak putovala na výzkum a vývoj ICT zařízení.

Celkové investice podniků a veřejné správy do ICT vybavení a softwaru dosáhly v loňském roce 343,7 miliardy Kč a meziroční nárůst činil rekordních 44 miliard. „Za výrazným nárůstem objemu investic do ICT stojí investice do softwaru a databází, které meziročně vzrostly o 57 miliard korun na hodnotu 275 miliard. Naopak u investic do ICT vybavení došlo k meziročnímu poklesu,“ řekl Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Ve vztahu k celkové výkonnosti naší ekonomiky jsou investice do ICT v Česku výrazně nad průměrem zemí EU. V roce 2021 dosáhly 5,1 % našeho HDP, zatímco v průměru EU to bylo 2,7 % unijního HDP.

V roce 2022 zaplatily domácnosti za ICT vybavení a služby 121 miliard Kč. Na celkových výdajích domácností se podílely 3,9 %.  V posledních letech mezi těmito výdaji převažují poplatky za telekomunikační a internetové služby.

Vloni se z Česka vyvezlo ICT zboží za 333 miliard Kč a na celkovém vývozu z Česka se toto zboží podílelo 7,6 %. Naopak dovezeno bylo ICT zboží v hodnotě téměř 404 miliard Kč (8,8 % z celkového dovozu zboží do Česka). Nejvíce se vyvážely i dovážely počítače a periferní zboží, hodnota vývozu této komodity byla 147 miliard Kč a hodnota dovozu pak téměř 125 miliard Kč.

Podobné články

Celková důvěra v ekonomiku se v březnu zvýšila

24. 3. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se dle ČSÚ v březnu meziměsíčně zvýšil o 1,7 bodu na hodnotu 99,5, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 1,6 bodu na hodnotu 99,6 a indikátor důvěry spotřebitelů oproti únoru vzrostl o 2,2 bodu na hodnotu 98,8. Čtěte více

ČSÚ zveřejnil souhrnná data o digitalizaci Česka a EU. Jak si ČR stojí?

19. 3. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Obyvatelé Česka stále častěji používají mobilní bankovnictví, nakupují online a poslouchají hudbu či sledují videa přes placený stream. Význam digitálních technologií narůstá i v podnicích, ve veřejné správě, školství i zdravotnictví. Čtěte více

Důvěra spotřebitelů se mírně snížila, důvěra podnikatelů lehce posiluje

25. 2. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ, vyjádřený bazickým indexem, se ve srovnání s lednem letošního roku mírně zvýšil o 0,4 bodu na hodnotu 97,8, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Zatímco indikátor důvěry podnikatelů se mírně zvýšil o 0,5 bodu na hodnotu 98,0, indikátor důvěry spotřebitelů poklesl rovněž o 0,5 bodu na hodnotu 96,6. Čtěte více

Celková důvěra v ekonomiku se na prahu nového roku mírně snížila

29. 1. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se ve srovnání s prosincem dle ČSU mírně snížil o 0,3 bodu na hodnotu 97,4, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se mírně zvýšil o 0,4 bodu na hodnotu 97,5 a indikátor důvěry spotřebitelů poklesl o 3,4 bodu na hodnotu 97,1. Čtěte více