Infografika: 70 % top manažerů již iniciovalo transformaci na digitální dodavatelský řetězec

Většina dosavadních studií zkoumala digitální transformaci pouze uvnitř organizací či jen mezi firmami a jejich zákazníky. Současná studie společnosti Infor se zaměřila na využívání digitálních technologií mezi podniky a všemi jejich partnery v rozšířeném hodnotovém řetězci. Průzkum byl proveden mezi 337 top manažery předních výrobních a retailových společností v Evropě a Severní Americe.

Klíčová zjištění průzkumu:
Digitální transformace dodavatelského řetězce je zásadní

• 75 % respondentů tvrdí, že přechod na digitální dodavatelský řetězec je pro ně důležité téma;
• 50 % uvádí, že je dokonce „velmi důležité“;
• 70 % říká, že již formálně zahájilo přechod na digitální dodavatelský řetězec.

Dosavadní pokrok je malý

• 30 % dotázaných manažerů uvedlo, že je nespokojeno s dosavadním pokrokem;
• pouze 5 % je „velmi spokojeno“

Klíčové technologie jsou identifikovány, ale nejsou masově využívány

• mezi klíčovými technologiemi umožňujícími transformaci na digitální dodavatelský řetězec jsou zmiňovány především platformy a nástroje poskytující transparentní pohled na dodavatelský řetězec (94 %), analýzu Big Data (90 %), simulační nástroje (81 %) a cloud (80 %);
• 48 % respondentů přiznává, že v současné době jsou dominantními způsoby interakce s partnery v dodavatelském řetězci stále tradiční metody jako telefon, fax a e-mail.

Dramatické změny jsou očekávány během pěti let

• dnes má přístup k většině dat z rozšířeného dodavatelského řetězce pouze
  15 % organizací, během pěti let by to mělo být až 54 %;
• pouze 23 % dotázaných uvádí, že většina dat v rozšířeném dodavatelském řetězci je dnes analyzována a využívána k rozhodovacím procesům, za pět let by to mělo být 68 %;
• za pět let také 95 % respondentů očekává vyšší míru automatizace v oblasti spolupráce s dodavateli;
• 94 % dotázaných za pět let očekává v dodavatelském řetězci více aktualizací stavu v reálném čase.

Očekávané přínosy transformace na digitální dodavatelský řetězec jdou dále, než jsou obvykle zmiňované redukce logistických nákladů, zásob a údržby, lepší zákaznické služby a vyšší celková efektivita. Jako mnohem důležitější je přechod na digitální dodavatelských řetězec vnímán z hlediska dramatického zlepšení flexibility a reakční rychlosti organizace nezbytných v situaci rychle se měnících podmínek na trhu, nových hráčů přicházejících s novými obchodními modely či neočekávaných výpadků v dodavatelském řetězci. Takovéto výpadky vedly v posledních několika letech k finančním a reputačním ztrátám u bezpočtu organizací.

Minimalizace následků nepředvídatelných výpadků se stala hlavní prioritou a motorem transformace na digitální technologie. Avšak co tento přechod zpomaluje, je aktuální nízká úroveň spolupráce a transparentnosti dodavatelských sítí.