HDP poklesl mezičtvrtletně o 8,7 %

3. 9. 2020. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Podle zpřesněného odhadu poklesl hrubý domácí produkt ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně o 8,7 % a meziročně o 11,0 %. Negativní vývoj HDP byl způsoben především poklesem zahraniční poptávky.

„Výkon české ekonomiky se v prvním čtvrtletí meziročně snížil o 11 %. Největší podíl na tom měla zahraniční poptávka s příspěvkem -7,9 procentního bodu a dále spotřební výdaje domácností, které přispěly minus dvěma procentními body. Domácnosti omezily výdaje zejména na předměty dlouhodobé a střednědobé trvanlivosti a také výdaje za služby,“ řekl Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

 Hrubá přidaná hodnota (HPH) byla mezičtvrtletně nižší o 9,4 %. K poklesu HPH došlo ve všech odvětvích ekonomiky, ve zpracovatelském průmyslu o 14,7 %, ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství o 17,5 % a v ostatních činnostech o 23,1 %. Meziročně HPH klesla o 10,9 %. Pokles tvorby HPH byl nejvíce ovlivněn vývojem ve zpracovatelském průmyslu (negativní příspěvek -4,6 p. b., pokles o 18,2 %) a ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-3,8 p. b., pokles o 20,5 %). Pozitivní příspěvek zaznamenalo odvětví informačních a komunikačních činností (0,1 p. b., s růstem o 1,1 %).

Na straně poptávky byl meziroční pokles HDP ve 2. čtvrtletí ovlivněn především nižší zahraniční poptávkou, ale také klesajícími spotřebními i kapitálovými výdaji. Na meziročním poklesu HDP o 11,0 % se negativně podílela spotřeba domácností (-2,0 p. b.), investiční výdaje (-0,2 p. b.) a zahraniční poptávka (-7,9 p. b.). Pozitivně přispívaly rostoucí výdaje vládních institucí (0,4 p. b.). 

Výdaje na konečnou spotřebu klesly mezičtvrtletně i meziročně o 4,8 %. Z toho výdaje domácností reálně klesly o 6,3 % oproti předchozímu čtvrtletí a o 7,6 % oproti stejnému čtvrtletí minulého roku. Oslabila především spotřeba předmětů s dlouhodobou a střednědobou trvanlivostí a výdaje za služby. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí mezičtvrtletně klesly o 1,5 %, meziročně rostly o 1,8 %.

Podrobnosti naleznete zde.

Štítky: 

Podobné články

Celková důvěra v ekonomiku se v březnu zvýšila

24. 3. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se dle ČSÚ v březnu meziměsíčně zvýšil o 1,7 bodu na hodnotu 99,5, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 1,6 bodu na hodnotu 99,6 a indikátor důvěry spotřebitelů oproti únoru vzrostl o 2,2 bodu na hodnotu 98,8. Čtěte více

Důvěra spotřebitelů se mírně snížila, důvěra podnikatelů lehce posiluje

25. 2. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ, vyjádřený bazickým indexem, se ve srovnání s lednem letošního roku mírně zvýšil o 0,4 bodu na hodnotu 97,8, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Zatímco indikátor důvěry podnikatelů se mírně zvýšil o 0,5 bodu na hodnotu 98,0, indikátor důvěry spotřebitelů poklesl rovněž o 0,5 bodu na hodnotu 96,6. Čtěte více

Celková důvěra v ekonomiku se na prahu nového roku mírně snížila

29. 1. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se ve srovnání s prosincem dle ČSU mírně snížil o 0,3 bodu na hodnotu 97,4, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se mírně zvýšil o 0,4 bodu na hodnotu 97,5 a indikátor důvěry spotřebitelů poklesl o 3,4 bodu na hodnotu 97,1. Čtěte více

Českou ekonomiku táhly výdaje na konečnou spotřebu

18. 12. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí 2024 pokračovala v mírném mezičtvrtletním i meziročním růstu. Ve světle pokračujícího zvyšování reálné mzdy posílila spotřeba domácností. Klesala ale investiční aktivita. Čtěte více