Firmy chtějí nasazovat technologie a inovovat, ale nevědí, jak na to

Zatímco například globální firmy do vzdělávání svých lidí investují až 40 000 Kč ročně na jednoho zaměstnance, v ČR je to jen zlomek této částky.

„Firmy dnes už neřeší, zda digitalizovat a automatizovat své procesy či nikoliv, ale jak k tomu přistoupit, odkud začít a jaké technologie zvolit. Nepohnou se ale z místa, dokud nenajdou lidi s potřebnými znalostmi, anebo neposkytnou patřičné vzdělávání svým stávajícím zaměstnancům,“ řekl Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL. Na éru automatizace a umělé inteligence je ovšem potřeba připravit nejen management firem, ale i řadové zaměstnance. Své zaměstnavatele budou schopni podpořit při jejich transformačních a digitalizačních projektech jen pokud se jim dostane potřebného vzdělání a kvalifikace. Dle studie Budoucnost práce Světového ekonomického fóra bude v horizontu následujících dvou let potřeba dovzdělat či rekvalifikovat dokonce celých 54 % dnešních zaměstnanců.

Zaměstnanci mají o vzdělávání zájem

Potřebu získání kvalifikace v oblastech, které na trhu nyní rezonují, přitom vnímají i samotní zaměstnanci. Například podle nedávného průzkumu Randstad se na získávání nových dovedností chce zaměřit 80 % českých zaměstnanců. Více než polovina z nich si ovšem myslí, že by jejich zaměstnavatel měl do vzdělávání investovat více. A není divu, dle posledních údajů ČSÚ investují české firmy do školení v průměru pouze 3 134 Kč na jednoho zaměstnance ročně.

Profese zítřka už dnes

„Potřeba zvyšovat znalosti a dovednosti lidí podle mě nebyla snad nikdy větší,“ uvedl Jonathan Appleton. „V našem oboru, který stojí v samotném centru inovačních a transformačních projektů velkých firem, již dnes vidíme nástup nových profesí. Objevují se trenéři robotického software, návrháři chatbotů, testeři virtuální reality, datoví analytici. A brzy přijde celá řada dalších pracovních pozic, které dosud neexistovaly.“ I proto obor podnikových služeb, na rozdíl od zbytku trhu, věnuje vzdělávání svých lidí zesílenou pozornost. Zaměstnanci z tohoto sektoru stráví na školeních obvykle zhruba 40–60 hodin ročně. Nejde přitom jen o kurzy poskytované externími vzdělávacími institucemi, velká část tréningů probíhá i online a prosazovat se začínají i interní školení, v nichž zkušenější kolegové předávají know-how ostatním pracovníkům. Touto cestou se vydala například společnost Siemens Global Business Services, která v rámci své akademie nabízí více než 200 vzdělávacích aktivit připravených a realizovaných interními zaměstnanci. „Díky interním školitelům šetříme zhruba 60 % průměrné tržní ceny za jeden tréninkový den. Uspořené náklady pak může využít na rozšiřování nabídky kurzů, o které je mezi zaměstnanci velký zájem,“ prohlásil Adam Kiwalski, ředitel Siemens Global Business Services.

Automatizační školení v centru zájmu

Dle ABSL jsou dnes ve velkých firmách nejvyhledávanější kurzy přibližující automatizační projekty a práci s daty. To potvrzuje i organizace Hackett Group, která se zabývá firemním vzděláváním. „Registrujeme stále větší zájem o programy seznamující pracovníky s možnostmi robotické automatizace procesů. Cílem je, aby lidé pochopili, jakým způsobem mohou automatizační projekty rozběhnout a jak s jejich pomocí dosáhnout na další inovace. Velmi oblíbený je i náš vzdělávací program Datová analytika, který účastníkům ukáže, co vše mohou vyčíst ze získaných dat,“ vysvětlil Ben Hartfield z Hackett Group. Kurzy přitom nejsou nijak náročné na čas, obvykle zahrnují 20-40 hodin samostudia. „Pokud firmy neinvestují do svých lidí ani tohle minimum, začnou mít problémy. Nebudou schopné realizovat své projekty, což může vést i k nemalým ztrátám,“ řekl Hartfield. Ztráty z nedostatku kvalifikované síly přitom již českým firmám reálně hrozí. Dle nedávného průzkumu společnosti PwC bude nedostatek zaměstnanců, respektive nedostatečné schopnosti najímané pracovní síly, české soukromé firmy letos stát přes 280 miliard.

Vzdělávání na první příčce firemních priorit

Nedostatek talentované pracovní síly začíná být problémem napříč mnoha zeměmi. Některé regiony střední Evropy dokonce kvůli tomu zaznamenaly i pokles zájmu investorů. Dle ABSL tento scénář České republice zatím nehrozí, a to i díky její atraktivitě pro pracovníky z celého světa. „Zatímco jiné země, například Polsko, čelí odlivu mozků, my se můžeme zatím těšit z jejich přílivu. Vzdělávání by přesto mělo zůstat na první příčce agendy všech firem,“ uzavřel Jonathan Appleton.