Dostupnost dat pro digitální svět

Ruku na srdce, kdo z nás dnes nevyužil nějakou vymoženost digitálního věku? A kdo data v elektronické podobě – pozor, uvědomme si, že data jsou všude kolem nás i v tradiční formě – nepotřeboval celý týden, měsíc…?

Samotná data jsou sice základem naší digitální existence, ale stále jen základem – základem systémů a aplikací umožňujících jejich sběr, uchování a především zpracování, jehož cílem je nejčastěji transformace dat na informace a znalosti. Během posledních desetiletí jsme si zvykli na trvalou dostupnost těchto aplikací, respektive služeb, které nám systémy a aplikace zpracovávající data poskytují. Kdykoli a odkudkoli. Jistě, v drobnostech najdeme určité rozdíly, jiná dostupnost je vyžadována v podnikové informační architektuře u tradičních systémů a jiná zase u soukromého úložiště provozovaného na veřejném cloudu. Podstata ale zůstává stále stejná, odlišnosti jsou v zásadě jen v míře frustrace, kterou nám případná nedostupnost způsobí.

Doba pokročila

S ohledem na požadovaný cíl, tedy zajištění trvalé dostupnosti neustále rostoucího množství dat a odpovídajících aplikací, se zálohování proměnilo z nezbytné na veledůležitou disciplínu. Zálohovací procesy si dnes musí poradit nejen s prostou zálohou dat, případně nastavením důležitých systémů, ale také s deduplikací dat, ochranou záloh, stále kratšími zálohovacími okny a především se zajištěním vstupů (= záloh) pro velmi rychlou obnovu v případě havárie. Ať již způsobenou hardwarovým či softwarovým problémem nebo selháním lidského faktoru.

Na druhou stranu platí, že základní zásady pro úspěšné zálohování se nezměnily. Od prostého faktu, že zálohovat je opravdu nezbytné, až po pochopení základních odlišností mezi zálohováním a archivací*. A to je dobře, protože kvalitní a historickými zkušenostmi podpořené zálohování je pro trvalou dostupnost v režimu 24.7.365 (24 hodin denně, 7 dní v týdnu a 365 dní v roce) naprosto zásadní – platí to jak v případě menších nástrojů, tak i u nejpokročilejších zálohovacích řešení.

Všechno a rychle

Na tomto místě je vhodné si připomenout, k čemu vlastně záloha primárně slouží – k obnovení dat a systémů do požadovaného stavu v dostatečně krátkém čase. Obě oblasti souvisí s tzv. klíčovými ukazateli Recovery Point Objective (RPO) a Recovery Time Objective (RTO), přičemž první z nich je určený k definování akceptovatelné míry dopadů způsobených ztrátou dat (tedy o co ještě můžeme bez větších následků přijít), druhý pak k definování dopadů způsobených nedostupností dat a systémů (tedy jak rychle musíme případný výpadek vyřešit). S parametrem RPTO (Recovery Time and Point Objective) pak tradiční přístup k zálohování překonává společnost Veeam, která nabízí Řešení dostupnosti pro velké podniky (Availability for the Always-On Enterprise) se splněním cílů doby i bodů obnovení do 15 minut pro všechny aplikace a data. V éře trvalé dostupnosti je přitom zcela standardní, že klienti mají velký problém s malými ztrátami dat a dříve tolerované časy nedostupnosti v řádu hodin či dokonce dní jsou minulostí – dnes je očekávána obnova v rámci minut, ideálně sekund.

Aby bylo možné zajistit dostatečně rychlou obnovu, a tedy i maximalizovat dobu dostupnosti, musí zálohování počítat s různými scénáři, které pokryjí jak rozličné typy havárií, tak i různorodé požadavky na obnovu. Od omylem smazaného souboru přes poškozenou poštovní schránku nebo část databáze až třeba po serverový cluster, který je nefunkční v důsledku kybernetického úroku. Například řešení Veeam Availability Suite, které představuje kombinaci funkcí pro zálohování, obnovu a replikaci dostupných v produktu Veeam Backup & Replication, jenž umožňuje z jediné zálohy v podobě bitové kopie vyřešit prakticky jakýkoli scénář obnovy a vrátit do původního stavu přesně to, co je potřeba. Snadno a velmi rychle v časech kratších než 15 minut pro aplikace i data. Když si uvědomíme, že jedna jediná hodina nedostupnosti kritických systémů způsobuje ztráty ve výši i mnoha stovek tisíc korun, je pouhá čtvrthodina opravdu skvělý výsledek.

Pokrytí různorodosti

Z architektonicko-technologického pohledu je důležité, aby zálohování pokrývalo všechny nezbytné součásti podnikové informační architektury, tedy včetně fyzických a virtuálních serverů i privátních, veřejných a hybridních cloudů. Mimochodem, ve větších firmách se rozdíl mezi jednotlivými typy cloudů začíná stírat a v návaznosti na požadavky směrem k vyšší flexibilitě a spolehlivosti při současném zajištění neustálé dostupnosti dat i aplikací z jakékoli lokality je na obzoru ještě širší mainstreamové přijetí tohoto trendu.

Stále častěji se začíná prosazovat zálohování i zotavení po havárii poskytované jako služba, tj. Backup as a Service (BaaS) a Disaster Recovery as a Service (DRaaS). Základem uvedených služeb je vyhrazení dostatečných zdrojů na straně poskytovatele, které umožní replikaci zdrojových provozních prostředí a dat do prostředí cloudu. V případě havárie pak má zákazník jistotu velmi rychlé obnovy, a tedy i zajištění kontinuity podnikání. Výhodou je také možnost snadného dodržení pravidla 3-2-1, tedy tři kopie zálohovaných dat uložených na dvou typech médií s tím, že jedna bude umístěna v geograficky oddělené lokalitě.

Vedle vysokorychlostní obnovy a prevence ztráty dat umožňují pokročilá řešení i podrobný vhled na zálohované prostředí včetně nepřetržitého monitoringu a výstrah v reálném čase, škálování, plánování kapacit a v neposlední řadě i těsnou integraci s dalšími prvky podnikové informační architektury. Obdobně tato řešení umožňují i využití záložních dat pro další účely, jako je například vytvoření identické kopie části provozního prostředí pro testování apod.

Samotné zálohovací technologie jsou skvělým pomocníkem, ale je třeba dbát na jejich aktualizaci a modernizaci tak, aby odpovídaly stupňujícím se nárokům a potřebám na neustálou dostupnost zejména pak v podnikovém prostředí. V každém případě, úspěšné zálohování i případná obnova stojí i na správně nastavených procesech. Důležité jsou zálohovací plány, které ale nestačí jen definovat, ale je nutné je pravidelně prověřovat a aktualizovat dle skutečného stavu zálohovaného prostředí. Součástí těchto plánů by vedle klasifikace dat a systémů, specifikování postupů pro obnovu včetně pořadí zotavení jednotlivých systémů kvůli závislostem a určení odpovědnosti mělo být i dodržování již uvedeného pravidla 3-2-1. Správné skloubení pokročilých technologií s odpovídající organizačními opatřeními zajistí robustní a spolehlivé Zálohování. A na to bychom neměli zapomínat.

Autor: Martin Štětka, regionální manažer Veeam Software pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko

*Zálohování vs. archivace

Pojmy zálohování a archivace vypadají jako synonyma, ale není tomu tak. Cílem zálohovacího procesu je zajistit, že se nám podaří v případě potřeby uvést podnikovou informační architekturu nebo její prvky do požadovaného předchozího stavu. Oproti tomu archivace slouží k přesunutí již neaktuálních dat na archivní média, a to například z výkonových nebo legislativních důvodů. Pochopitelně jde ve většině případů i nadále o důležitá data, byť historická a nevyžadovaná k operativnímu zpracování nebo k rychlým analýzám. Mimochodem, velmi důležité je zálohovat i samotná archivovaná data.