Internet věcí v roce 2020: Jaký je a kam se bude ubírat
Abychom vám poskytli co nejvěrnější, nejpřesnější a zároveň i nejrozmanitější pohled na současnost a budoucnost internetu věcí (nejen) v České republice, oslovili jsme zástupce společností pohybujících se v různých „koutech“ české IT scény. Těšit se proto můžete na názory a odpovědi Karla Krčmáře z M2MC, Michala Hozák z T-Mobilu, Jana Hlaváčka z ČD – Telematiky, Petera Demutha ze SAPu, Jiřího Rynta z Ericssonu, Marka Vyklického z D-Linku, Petra Zajíčka z Dell Technologies a Pavla Křižanovského z Cisca.
Jaké největší novinky v souvislosti s IoT v současné chvíli vnímáte?
Jan Hlaváček, manažer IoT a silniční telematiky ze společnosti ČD – Telematika, svou odpovědí zareagoval i na současnou situaci: „Asi největší „novinkou“, kterou opravdu čekal málokdo, se pro nás všechny v poslední době stala pandemie COVID 19. Nová situace od základu mění naše životy. Ve všem je ale potřeba hledat to pozitivní. Probíhající pandemie významným způsobem urychluje digitální transformaci. Úřady se snaží maximum agendy vyřizovat elektronicky, kamenné obchody jsou ještě rychleji nahrazovány e-shopy. I drink z baru si lze dnes objednat přes internet. Nedávno jsem četl, že za poslední měsíc se zdesetinásobilo využívání nejrozšířenější aplikace pro videohovory. Dnes např. není bezpečné navštěvovat starší spoluobčany, a i v této oblasti pomáhají moderní technologie. Jako největší novinku tedy vnímám skutečnost, že současná pandemie významným způsobem akceleruje zavádění moderních technologiích a přenáší je i do způsobu života střední a starší generace, které je dříve adoptovaly jen pozvolna.“
Marek Vyklický, key account manager v D-Linku, potvrdil trend rozšiřování IoT do běžných, všechních oblastí, který můžeme všichni vidět. Jsou to např. dálkové odečty měřidel (voda, elektřina, plyn apod.), chytré parkovací domy nebo třeba domácí robotické vysavače. IoT už není jen pro firmy, města nebo technologické nadšence. Celá řada technologií a jejich výhod se stává dostupnými i pro domácí uživatele. „Příkladem mohou být nové Wi-Fi IP kamery od D-Link s vestavěnou umělou inteligencí, kdy přímo v kameře je k dispozici např. detekce osob, detekce přechodu virtuální hraniční čáry nebo automatické sledování pohybujícího se objektu. Tyto funkce bývaly dříve součástí jen „velkých“ firemních kamerových systémů nebo speciálních softwarů, dnes si je ale může dovolit každý,“ poznamenal.
Petr Zajíček, Client Solution Manager v Dell Technologies, naopak vyzdvihl obrovské množství novinek přicházejících takřka nepřetržitě: „Novinky ve světě internetu věcí jsou, dalo by se říci, záležitostí každého dne. Díky promyšlené strategii je zde společnost Dell Technologies ve výhodném postavení. Můžeme pomoci budovat IoT projekty uživatelům a spolupracovat s partnery v této oblasti. Můžeme nabídnout sílu našich datových center, univerzálnost speciálních koncových IoT počítačů a zajištění díky našim službám. Jednou z novinek, které najdou uplatnění v oblasti IoT, je zodolněný Dell Rugged 7220 EX tablet se zvýšenou ochranou, připravený pro servisní techniky pracující v nebezpečných a náročných prostředích typických pro IoT aplikace.“
Důležitým aspektem je podle Michala Hozáka, manažera IoT řešení v T-Mobilu, rozvoj sítí pro internet věcí. Například na síti SigFox přibude možnost komunikace prostřednictvím satelitu bez nutnosti kupovat nový hardware. Tím se výrazně posílí globální pokrytí a bude možné uskutečnit řadu dříve nemyslitelných úloh. Klíčovou novinkou je však nástup 5G kampusových sítí, které zahrnují i provoz internetu věcí se všemi výhodami licencovaného pásma, řízeným provozem a garancemi dostupnosti.
Rychlý technologický vývoj v oblasti IoT pak svou odpovědí doložil i Karel Krčmář, ředitel M2MC: „My se zaměřujeme na část IoT související s mobilními sítěmi – takzvané LowPower IoT. V této oblasti došlo v minulých třech letech k obrovskému rozvoji a nyní se dostáváme do stabilizační fáze. Technologie NB-IoT a LTE-M, které jsou leadery na trhu, jsou postupně nasazovány mobilními operátory ve většině zemí.
Technologická stránka je však jen jednou ze součástí IoT. Podle slov Petera Demutha, ředitele pre-sales oddělení společnosti SAP pro ČR a SR, však skutečná revoluce nastává v procesech, do kterých IoT stále víc proniká. Přechod na 5G, který se dá považovat za zásadní posun v IoT, způsobuje robustní rozšíření internetu věcí a zásadní změny v tom, jak se díváme na dnešní svět. Důležitost nejen procesorů, ale i ekosystémů, vyzdvihuje také Jiří Rynt, account manager ve společnosti Ericsson: „Pro nás je především velmi důležité vytvořit ekosystém, který by podpořil rozvoj vývoje a výroby IoT terminálů a jejich aplikací. A to například formou přístupu k testovací 5G síti pro výrobce IoT terminálů. Do teď jsme oznamovali poměrně velké množství případů spolupráce například s automobilkami (Audi, e.GO, Mercedes-Benz, atd.) ohledně chytré výroby založené na 5G. To ale byl vždy případ velmi konkrétní spolupráce s jedním konkrétním partnerem za účelem řešení jeho výroby. Nyní ve spolupráci s Deutsche Telekom vznikne tzv. „Center Connected Industry (CCI)”, které je umístěno v Aachenu v Německu. Společně tak přicházíme s platformou, která otevírá možnosti testovat průmyslové využití terminálů všem zájemcům, rozumějte výrobcům IoT terminálů, používajících 4G a 5G sítě. To je mimořádně důležité pro rychlý nástup těchto technologií. Můžeme si jen přát podobné iniciativy i v České republice.“
Pavel Křižanovský, technický ředitel Cisco ČR, upozornil na další nedílný aspekt IoT technologií, kterým je bezpečnost: „Bezpečnost IoT byla ještě nedávno opomíjena. Už ale nestačí jen připojit zařízení a vyčítat z něj nebo z připojených senzorů data. I v této sféře si zákaznici a dodavatelé začínají uvědomovat reálná bezpečnostní rizika, která je třeba řešit od počátečního návrhu architektury až po zabezpečení na úrovni jednotlivých síťových prvků, použitých protokolů i aplikací. Útoky na sítě IoT jsou stále častější a bohužel se tak děje i v České republice.“
Jaký produkt či řešení, ať už z nabídky vaší společnosti, či odjinud, vás v poslední době zaujal?
Michal Hozák z T-Mobilu hned na úvod druhé části článku připomněl, že i v IoT hraje nedílnou roli legislativa a zní vyplývající změny přístupu. Například v přístupu IoT k odpadovému hospodářství – doposud se tato řešení orientovala na čidla objemu v odpadové nádobě, která odesílají informace pro koordinaci časů a tras svozů. Nyní se však do vlastní nádoby přidá pouze identifikační čip a nově se instaluje technologie vážení odpadu v nádobách. To umožní účtovat koncovým zákazníkům za skutečné množství odpadu.
Jiří Rynt z Ericssonu vidí jako určující pro další vývoj použití 4G resp. 5G sítí jako sítí poskytujících spojení pro IoT terminály: „V současné době bych nechtěl upřednostňovat nějakou konkrétní novou aplikaci IoT či celé řešení, protože těch přichází na trh stále více a více. Dovolte mi nicméně demonstrovat, že ten, kdo aktivně propaguje 5G, jde také příkladem. Firma Ericsson spustila počátkem března tohoto roku ve Spojených státech v Texasu svou „chytrou výrobu“ 5G základnových stanic pomocí 5G sítě (smart factory). Výroba z této továrny bude primárně pokrývat americký trh.“
Peter Demuth ze SAPu přispěl praktickým postřehem ze života: „Zajímavé jsou transformace našich zákazníků, změna jejich obchodních modelů a zavádění novinek, které IoT přináší. Např. společnost Hilti díky našim technologiím monitoruje miliony elektrických zařízení po celém světě, předpovídá potřebu údržby, pomáhá eliminovat ztráty a krádeže a šetří tím zákazníkům značné prostředky. Z oblasti zdravotnictví mě zaujal náš dashboard na operačním sále v univerzitní nemocnici Heidelberg. Ten v reálném čase propojuje medicínská data s daty z jiných aplikací a zařízení.“
Praktický příklad přidal také Petr Zajíček z Dellu, kterému vposledním roce udělal velkou radost projekt tzv. digitální továrny. Od malého modelu chytrého domečku, který pomocí senzoru otevírá okno, se s partnery posunuli k reálnějšímu modelu továrny. Ačkoliv vizuálně stále vypadá jako model, jsou zde již integrovány reálné technologie pro řízení chodu budovy, provozu výroby, regulace spotřeby energií, zabezpečení, komunikační technologie a řada dalších. Díky chytrým brýlím pro rozšířenou realitu můžete např. měnit či testovat osazení výrobní linky dalšími stroji a snížit tím náklady na vybudování její skutečné podoby. Na chybu v návrhu přijdete rychleji a stačí jej smazat a začít znova. Energetiku si ohlídáte díky možnosti osazení solární elektrárnou, a především chytrým energetickým mozkem, který řídí spotřebu celého provozu do poslední žárovky. Dokáže odpojit nepoužívané okruhy a šetřit zdroje pro kritickou část výroby. Výsledkem je optimalizovaná spotřeba a náklady pod kontrolou. Bezpečnostní technologie hlídají celý prostor. Dokážou upozornit na pohyb neoprávněných osob či jejich pohyb v prostoru nebezpečném pro zdraví. Dokáží automaticky vypnout celý provoz. Aktuální menu v kantýně si prohlédnete na svém mobilu. Stačilo se jen projít pavilóny Strojírenského veletrhu v Brně, kde bylo možné vidět, kolik chytrých řešení vzniká u našich český a slovenských firem. Je dobře, že jsme stále více vidět jako strojírenská země.
Nejen k výše zmiňovanému modelovému řešení společnosti Dell Technologies by se hodila novinka firmy Cisco – jak prozradil Pavel Křižanovský, proposílení bezpečnosti IoT sítí je připraven systém Cisco Cyber Vision. Ten je primárně určen pro specialisty, kteří ve společnostech řeší průmyslové protokoly a umožnuje jim porozumět komunikaci probíhající na těchto protokolech. Je to unikátní řešení založené na virtuálních sondách spuštěných v IoX kontejnerech na jednotlivých průmyslových přepínačích, směrovačích a bezdrátových přístupových bodech, které umožní kompletní visibilitu průmyslové sítě i velmi účinnou detekci potenciálních útoků se zachováním efektivity celého řešení.
Jan Hlaváček z ČD – Telematika vyzdvihl všestranné využití moderních technologií:„Zajímavých produktů či řešení je celá řada. Nedávno jsme v naší společnosti testovali moderní termokamery, abychom mohli našim zákazníkům doporučit řešení s nejlepším poměrem cena/výkon. Jeden z potenciálních dodavatelů přišel s nasazeným obličejovým štítem, který si ráno vytiskl na svojí 3D tiskárně. Zmínil se, že tiskáren má doma pět a tiskne momentálně jen držáky štítů, které nabízí potřebným zdarma. To je produkt a přístup, který se mi libí. I když třeba nejde o horkou technologickou novinku. Pokud bych měl zmínit některý z nových produktů ČD - Telematiky, bylo by jím pravděpodobně inteligentní vyhodnocování obrazu. „Mozek“ systému se učí rozpoznávat jednotlivé předměty a akce již od roku 2013! Řada dnešních obcí má instalovány moderní kamerové systémy. Ty se v kombinaci s naší novinkou mohou stát základem konceptu Chytrého města. Systém obraz neukládá, jen z něj získává potřebná data. Můžete tedy snadno zjistit, kolik lidí přišlo na farmářský trh nebo třeba kolik dodávek projelo na křižovatce na červenou. Možnosti jsou prakticky neomezené.“
Na coronavirus zareagoval svou odpovědí i Marek Vyklický z D-Linku:„V současné „koronavirové“ době mě zaujala aplikace eRouška, kterou bych do IoT také zařadil, protože využívá Bluetooth komunikaci mezi mobily. Považuji za důležité, že její použití je volitelné, nepovinné a data jsou využita pouze se souhlasem majitele, k jasně danému účelu. Využití dat od mobilních operátorů nebo z kreditních karet bez souhlasu majitele považuji za zásah do soukromí.“
O tlaku na nikdy neustávající inovace pak promluvil Karel Krčmář z M2MC:„Vysloužil jsem si už nemálo pokárání ze strany mých kolegů za tlak jít dopředu s vývojem naší platformy miotiq.com. Rychleji a rychleji, abychom byli stále před konkurencí. A musím říci, že se stále nenašlo nic, co by bylo při plné funkčnosti (propojení na počet operátorů, funkce pro zákazníky) srovnatelné. Naopak, dá se říci, že právě díky spolupráci s velkými skupinami (Vodafone Group, T-mobile Group, Telia, AT&T) vytváříme základ pro budoucí roamingové dohody.“
Co nás podle vás v IoT čeká v nejbližší budoucnosti? Kam se bude tento segment ubírat?
V segmentu LowPower WAN řešení to podle Karla Krčmáře z M2MC jednoznačně bude plošný růst počtu nasazených zařízení v různých oborech. Letos už se první „pionýři“ dostávají na tisícové počty nasazených zařízení a vidíme i desetitisícové projekty. S tím jak se celý segment „usazuje“, do něj budou vstupovat i velcí hráči, ať už na straně výrobců zařízení nebo integrátorů a vývojářů aplikací nebo koncových zákazníků. Čeká nás pětiletka růstu. Paradoxně tomu může napomoci i současná Covid krize. Low Power řešení jsou i levná a tlak na cenu teď určitě zesílí.
„Pro nejbližší měsíce či kvartály je situace poměrně stabilizovaná. Dochází k postupné penetraci IoT zařízení do B2B i B2C sféry. Stabilní pilotní projekty jsou nahrazeny svou produkční verzí. Výrobci hardwaru se snaží miniaturizovat čidla, připravit je na různé druhy IoT sítí a samozřejmě snížit výrobní náklady. V souvislosti s bojem proti koronaviru dochází k implementaci IoT do dříve opomíjených oblastí a tento trend se bude držet alespoň do konce tohoto roku. Kupříkladu aktuálně máme k dispozici řešení nouzových tlačítek a jednáme o možnostech jejich nasazení do provozu domovů pro seniory. Nouzová tlačítka mohou být vhodným řešením v zařízeních, kde je účelné využití jakékoli formy alarmu nebo SOS signálu,“ myslí si Michal Hozák, manažer IoT řešení v T-Mobilu.
Řada odborníků již nehovoří o internetu věcí, ale o internetu všeho. Ať už tento nevyhnutelný trend pojmenujeme jakkoli, je jasné, že v budoucnu bude stále více a více zařízení připojeno k internetu. „Osobně jsem fanouškem konceptu smart cities, a proto se těším na dobu, kdy se díky IoT stanou města „živými organismy“. Data ze zařízení se budou sbírat, vyhodnocovat a zařízení následně úkolovat. Přinesou nám plynulý provoz, vyšší míru bezpečí, kvalitnější zdravotní péči, obecně lepší život. Velmi důležité je v této souvislosti soustředit se na zabezpečení zařízení. V dnešní době registrujeme řadu útoků např. na nemocnice, které na podobné ataky zatím nejsou příliš dobře připravené. I v této oblasti umíme pomoci. Dokážeme připravit bezpečnostní audit, který odhalí slabá místa v zabezpečení a navrhne nápravu. Mějme prosím vždy na paměti, že technologie jsou taky pro nás. Mají nám sloužit, usnadnit život, umožnit strávit více času s našimi blízkými. Neměli bychom se nikdy stát jejich otroky. Pokud někdo uvažuje o jejich zavádění, je důležité, aby se proto obracel vždy na zkušené experty, kteří mu navrhnou a implementují taková řešení, která budou sloužit, ne obtěžovat,“ doplnil Jan Hlaváček z ČD – Telematika.
Nejen s rozvojem IoT v segmentu chytrých měst a průmyslu, ale i s šířením do dalších oblastí, počítá Jiří Rynt. „S rozvojem pokrytí 5G uvidíme také nástup v herním segmentu, kde pomocí 5G půjde přenést, zjednodušeně řečeno, výpočetní výkon z terminálu na cloud. To bude mj. souviset i s implementací funkcí „network slicing” a „mobile edge cloud”, ale to bude z pohledu účastníků „neviditelné”. V neposlední řadě uvidíme, kam nás nasměruje současná pandemie. Jako příklad můžeme uvést vývoj zdravotnických IoT terminálů, na kterém se shodly firmy Telenor, Ericsson a Sony, kdy posledně jmenovaná firma vstupuje do tohoto vývoje s vlastními aplikacemi Visilion and mSafety. Tyto terminály, ať už nositelné nebo nepřenosné (např. pro EKG), budou schopny přenášet nejen hodnoty ze svých senzorů, ale například i svou pozici (samozřejmě se souhlasem). To je důležité nejen pro pacienty a lékaře mimo nemocnice, ale právě i v nemocnicích, kde to pomůže optimalizovat péči o pacienty,“ poznamenal. Na druhou stranu se zároveň obává, že masové využití IoT terminálů běžnými uživateli zatím trochu brzdí jejich cena (a dostupnost 5G na některých trzích). Ale mělo by to být jen otázkou času.
Peter Demuth ze SAPu očekává nárůst rychlosti konektivity, synergie inteligentních technologií (IoT, Blockchain, strojové učení), jednoznačný přesun z prodeje IoT technologií na služby a integraci IoT do všech řešení – stává se jejich nativní součástí. Přitom nesmíme zapomínat na sociální, právní a etické otázky, které rozmach IoT přináší.
Podle Petra Zajíčka z Dell Technologies nás již internet věcí dnes obklopuje v rozsahu, který ani nevnímáme. Nástup 5G síti přinese obrovský nárůst využití pro komunikaci strojů. I v ČR je spousta nových progresivních firem a lidí schopných vymýšlet chytrá řešení a aplikace. Příkladem je situace okolo Covid-19, kdy spojili síly studenti, akademici, technologické firmy a vznikají věci jako je Chytrá karanténa, ochranné pomůcky tisknuté na českých 3D tiskárnách, ventilační zdravotnické přístroje a dalších. Jako vše má i toto dvě strany mince. I pro začátečníka v programování není problém najít dům, kde je kotel se zařízením s nezabezpečeným komunikačním portem. „V IoT je potřeba vždy jednat s rozmyslem a bez kompromisu v bezpečnosti. Tento obor je dynamický a velmi přizpůsobivý. Proniká do všech odvětví ekonomiky společenského života. Je jen na nás na lidech, jak jej dokážeme využít,“ doplnil Petr Zajíček.
Pavel Křižanovský z Cisca nejprve připomněl úmysl dokončit akvizici společnosti Fluidmesh Networks působící v oblasti dopravy, čímž opět potvrdil důležitost segmentu chytrých měst. Obecně je pak podle Křižanovského dalším důležitým krokem nasazení mobilních sítí 5. generace, kde očekává zlepšení nejen v propustnosti, ale zejména v oblasti propojení sítí s požadavkem nízké latence, otevírající moznost využití například pro řízení autonomních vozidel. Sítě 5. generace mohou být oproti 4G výhodnější také pro sběr dat z IoT senzorů, které vyžadují masivní škálování. Dodává však, že stále častější požadavek sběru dat z mobilních zařízení je podpořen i v oblasti bezdrátových LAN sítí, a to novým standardem 802.11ax (Wi-Fi 6), který přináší kromě vyšší propustnosti i lepší pokrytí pro typické IoT senzory s nižšími požadavky na přenosovou kapacitu. V kombinaci s dobrým designem sítě a implementací protokolů zajištujících vysokou míru dostupnosti, například pomocí funkce DLF (Dynamic Link Forwarding) nebo implementací protokolu PRP, bude možné využít i bezdrátové sítě jako reálnou platformu pro spolehlivé řízení mobilních zařízení, vozíků a podobně.
Marek Vyklický z D-Linku pak v samém závěru článku opět vyzdvihl aspekt bezpečnosti: „Bohužel s rozšiřováním IoT zařízení roste i počet hackerských útoků na ně. Proto výrobci budou muset řešit nejen samotnou technologii a přínos daného IoT řešení, ale mezi priority musí patřit i bezpečnost. My v D-Linku jsme si toho plně vědomi, a proto např. pro zabezpečení chytré domácnosti nabízíme Smart Wi-Fi Mesh routery řady EXO s vestavěnou platformou Secure Home od McAfee. Ta ochrání celou domácí síť, tj. nejen počítače či chytré mobily, ale i IP kamery, čidla a další IoT prvky, na které prostě žádný bezpečnostní software instalovat nelze.“
