Co je užitečné vědět o USB-C
Po dlouhých letech relativního klidu, kterým se rozhraní USB oddávalo, začíná být v posledních měsících opět rušněji. Příčinou je nástup portu USB-C, který má šanci stát se dominantním rozhraním používaným u PC, tabletů, telefonů a samozřejmě i u nejrůznějšího příslušenství na několik dalších let.
USB-C nemůžeme považovat za nový standard v tom smyslu, jako tomu bylo například u USB 1.1, USB 2.0, USB 3.0 či USB 3.1. V těchto případech totiž šlo o kompletní definice včetně rychlostí, funkcí, možností… V případě USB-C jde o fyzickou podobu konektoru (podobně jako např. u microUSB nebo miniUSB). Důležitou odlišností od zmenšených variant starších standardů je použití stejné fyzické koncovky na obou koncích kabelu (tedy na straně klienta i hostitele).
Moderní rozhraní USB-C funguje na standardu USB 3.1 se všemi jeho vlastnostmi. Datová propustnost činí až 10 Gbps a pro poskytované napájení platí charakteristika 5 A a 20 V. Příkon tedy může být až 100 W, což je hodnota, která stačí například i pro napájení notebooku Apple MacBook, který USB-C používá i jako napájecí konektor.
Je logické, že kvůli novému provedení není konektor fyzicky zpětně kompatibilní s předchozími generacemi (nic však alespoň teoreticky nebrání vzniku redukcí). Konektor je oboustranný a obousměrný – již tedy není potřeba řešit, kterou stranou a kterým koncem jej zapojujete – je to úplně jedno, zařízení si s tím bez problémů poradí.
Kromě napájení a datových přenosů dokáže USB-C nahradit i další rozhraní, typicky ta obrazová. Při použití správných kabelů lze takto vyvést signál také do zařízení s rozhraními DisplayPort či HDMI. Samozřejmostí je i podpora audia, která umožňuje port používat i pro připojení sluchátek.
Dalším protokolem, který lze ve spojení s USB-C využívat, je Thunderbolt 3. Tento protokol s datovou propustností až 40 Gbps umožňuje prostřednictvím jediného kabelu vyvést kromě napájení například i obraz až pro dva 4K monitory pracující při frekvenci 60 Hz. U těchto „nadstavbových“ přenosů je však nezbytné se o implementaci přesvědčit u každého konkrétního produktu, jejich přítomnost rozhodně nelze považovat za 100% jistotu.
