Alespoň základní digitální dovednosti má 69 % Čechů

15. 3. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
V roce 2023 internet používalo 92 % dospělých obyvatel Česka a touto hodnotou lehce překračovalo průměr celé Evropské unie. Základní digitální dovednosti mělo 69 % osob u nás, což bylo výrazně více než průměr EU. I v míře pokročilých digitálních dovedností byly znalosti obyvatel Česka v celoevropském srovnání vyšší.

V roce 2023 používalo internet v Evropské Unii 91,5 % osob ve věku 16 až 74 let. V Česku byla situace velmi podobná, internet využívalo 92 % osob v tomto věku. Mladí lidé používali internet až na výjimky všichni, mezi staršími osobami byl podíl nižší. Konkrétně mezi obyvateli Česka do 55 let bylo online 99 % osob, ve věku 55 až 74 let pak 78 %. Samotné používání internetu je přitom základem pro osvojování digitálních dovedností.

V Česku mělo v roce 2023 alespoň základní úroveň 69 % osob ve věku 16–74 let. „V celé Evropské unii mělo základní úroveň digitálních dovedností 56 % osob, Evropská komise si přitom dala za cíl do roku 2030 dosáhnout 80 %,“ uvedla Lenka Weichetová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Index pro měření digitálních dovedností je složen z celé řady ukazatelů z oblasti hledání a třídění informací, online komunikace, tvorby digitálního obsahu nebo bezpečného chování na internetu. Nejvíce osob se základním stupněm digitálních dovedností žilo v Nizozemsku (83 %) a ve Finsku (82 %). Obě země zatím jako jediné splňovaly cíl 80 %. Na opačném konci žebříčku se nacházelo Rumunsko, kde mělo alespoň základní úroveň digitálních dovedností 28 % obyvatel.

Ani v pokročilých digitálních dovednostech na tom nebyli obyvatelé Česka špatně. S 35 % se nacházeli nad průměrem EU, ten ve sledovaném období činil 27 %. Pokročilá dovednost znamená, že osoba dosáhla pokročilé úrovně ve všech sledovaných oblastech. Nejvyšší podíl osob s pokročilými dovednostmi mělo Nizozemsko (55 %) a Finsko (54 %). Naopak nejnižší podíly osob vykazovaly Bulharsko (8 %) a Rumunsko (9 %).

Jednou z nejnáročnějších digitálních dovedností je programování. V Česku se mu v roce 2023 věnovalo 6,5 % osob ve věku 16–74 let, což byl stejný podíl jako v celé EU. Nejvíce osob programovalo mezi obyvateli Nizozemska (11,7 %) a Dánska (11,5 %). Velké množství osob, které se věnují programování, se našlo také ve Finsku (10,6 %) a Švédsku (10,3 %). Naopak suverénně nejméně takových bylo mezi Rumuny (1,7 %) a Bulhary (1,4 %).

Více informací o digitálních dovednostech Čechů naleznete na webu ČSÚ.

Štítky: 

Podobné články

Celková důvěra v ekonomiku se v březnu zvýšila

24. 3. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se dle ČSÚ v březnu meziměsíčně zvýšil o 1,7 bodu na hodnotu 99,5, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 1,6 bodu na hodnotu 99,6 a indikátor důvěry spotřebitelů oproti únoru vzrostl o 2,2 bodu na hodnotu 98,8. Čtěte více

ČSÚ zveřejnil souhrnná data o digitalizaci Česka a EU. Jak si ČR stojí?

19. 3. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Obyvatelé Česka stále častěji používají mobilní bankovnictví, nakupují online a poslouchají hudbu či sledují videa přes placený stream. Význam digitálních technologií narůstá i v podnicích, ve veřejné správě, školství i zdravotnictví. Čtěte více

Důvěra spotřebitelů se mírně snížila, důvěra podnikatelů lehce posiluje

25. 2. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ, vyjádřený bazickým indexem, se ve srovnání s lednem letošního roku mírně zvýšil o 0,4 bodu na hodnotu 97,8, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Zatímco indikátor důvěry podnikatelů se mírně zvýšil o 0,5 bodu na hodnotu 98,0, indikátor důvěry spotřebitelů poklesl rovněž o 0,5 bodu na hodnotu 96,6. Čtěte více

Celková důvěra v ekonomiku se na prahu nového roku mírně snížila

29. 1. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se ve srovnání s prosincem dle ČSU mírně snížil o 0,3 bodu na hodnotu 97,4, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se mírně zvýšil o 0,4 bodu na hodnotu 97,5 a indikátor důvěry spotřebitelů poklesl o 3,4 bodu na hodnotu 97,1. Čtěte více