Českou ekonomiku táhly výdaje na konečnou spotřebu

Hrubý domácí produkt ve 3. čtvrtletí 2024 meziročně vzrostl o 1,3 % a mezičtvrtletně byl vyšší o 0,4 %. „Růst naší ekonomiky byl z velké části tažen spotřebou domácností. Šlo o nákupy předmětů střednědobé spotřeby, jako jsou například oděvy, obuv či kuchyňské potřeby. Vypadá to, že reálný růst výdělků povzbudil domácí poptávku. I přes to jsou však domácnosti zatím opatrné s velkými výdaji v oblasti předmětů dlouhodobé spotřeby,“ říká Jaroslav Sixta, místopředseda Českého statistického úřadu. Zahraniční poptávka k meziročnímu růstu ekonomiky přispívala jen málo a výraznějšímu mezičtvrtletnímu oživení dokonce bránila.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) se ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně zvýšila o 0,8 % a meziročně o 1,0 %. V meziročním i mezičtvrtletním srovnání bylo patrné pozitivní působení služeb, které čerpají z oživení domácí spotřeby. Nejvíce ale k mezičtvrtletnímu růstu HPH přispěl zpracovatelský průmysl, který vzrostl o 2,5 %. Meziročně ale zpracovatelský průmysl stále zaostával.     

Meziroční přírůstek spotřebitelských cen ve 3. čtvrtletí zpomalil na 2,3 %. Mírnější byl růst cen dopravy, alkoholických nápojů a tabáku a odívání a obuvi. Naopak pokles cen potravin se zmírňoval. Mezičtvrtletně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,5 %. Dál zrychloval meziroční růst nabídkových i realizovaných cen bytů a zmírňoval pokles cen zemědělských výrobců.

Průměrná hrubá měsíční nominální mzda zaměstnanců ve 3. čtvrtletí meziročně vzrostla o 7,0 % a dosáhla 45 412 korun. Reálně se průměrná mzda zvýšila o 4,6 %. Mezičtvrtletní nominální navýšení průměrné mzdy ve 3. čtvrtletí dosáhlo 1,9 %. Celková zaměstnanost ve 3. čtvrtletí mezičtvrtletně stagnovala a meziročně byla vyšší o 0,4 %, hlavně zásluhou služeb.

Další detaily přináší analýza Vývoj ekonomiky ČR v 1. až 3. čtvrtletí 2024.