Spotřebitelské notebooky v roce 2024
Mezi typické využití spotřebitelských (tzv. consumer) přenosných počítačů, dříve se o nich mezi běžnými uživateli často hovořilo také jako o tzv. multimediálních modelech, patří práce s internetem a elektronickou poštou, úpravy a tisk dokumentů, prohlížení fotografií a videí (a případně jejich základní úpravy), sledování oblíbených filmů a seriálů, audio- či videohovory, příprava do školy či do práce a třeba i nějaké to hraní, jednodušší programování nebo jiné náročnější činnosti. Nic z toho by dnes průměrnému spotřebitelskému notebooku nemělo činit větší potíže (ačkoli mezi jednotlivými modely samozřejmě můžeme narazit na významné rozdíly dané cenou, konstrukcí nebo třeba jen konkrétní konfigurací).
Nároky zákazníků rostou
Je zřejmé, že nároky mnoha uživatelů kladené na osobní počítače, často i v souvislosti s rostoucí kupní silou, v posledních letech vzrostly. A pokud pomineme segment těch nejlevnějších notebooků s cenou kolem deseti až patnácti tisíc korun, je dobře vidět, že si to uvědomují i výrobci a obecně již není ani v kategorii od patnácti až dvaceti tisíc korun výše vidět tolik šetření a kompromisů, jako tomu bývalo dříve. Spíše naopak – i v tomto cenovém rozpětí lze koupit opravdu atraktivní přístroje se spolehlivou konstrukcí, elegantním designem, promyšlenou ergonomií, kvalitním displejem, odpovídajícím výkonem a dostatečnou kapacitou RAM i SSD, širokou konektivitou, dobrou výdrží při práci na baterii a řadou chytrých funkcí navrch.
Z konstrukčního hlediska dnes většina notebooků pro běžné uživatele vyznává rozměr definovaný úhlopříčkou obrazovky mezi 14" a 16". Přístroje blížící se spodní hranici budou preferovat spíše zákazníci, kteří počítají s tím, že budou notebook alespoň občas přenášet, větší úhlopříčku lze doporučit naopak zájemcům o notebook, který bude většinu času trávit na pracovním stole…Modely s úhlopříčkou kolem 15" a 16" nabízejí v porovnání s kompaktnějšími počítači větší pracovní prostor na displeji, ale velikost se často promítne také do dalších aspektů, jako jsou pohodlnější provedení touchpadu a klávesnice (ta někdy bývá doplněna i o numerický blok pro rychlé zadávání čísel; podsvícení již považujeme za standard). Někdy to může znamenat také například větší baterii, výkonnější chlazení nebo širší konektorovou výbavu. Zejména u výkonnějších strojů (osazených dedikovaným grafickým čipem) tedy může být rozměrnější konstrukce výhodou.
V každém případě platí, že provedení většiny dnešních spotřebitelských notebooků odpovídá poptávce po kompaktních, tenkých a lehkých přístrojích, připravených i na častější přenášení nebo převážení. Řada modelů se může díky nasazení moderních materiálů, jako jsou hliník, skelná vlákna nebo nejrůznější substráty na bázi keramiky, pochlubit i velmi odolnou konstrukcí, doloženou například certifikacemi jako MIL-SPEC (zvýšená odolnost proti pádu nebo třeba polití vodou se může v každodenním shonu hodit).
Někteří výrobci pak ke svým modelům rovněž přidávají i různé formy rozšířené, prodloužené či jinak vylepšené záruky, což je rozhodně praktickým benefitem.Vedle notebooků se standardním provedením jsou k dispozici také různé konvertibilní modely (nejčastěji typu 2 v 1), které umožňují překlápění displeje v rozsahu 360 o. Takto pak lze počítač používat podobně jako tablet, ale i v dalších pozicích („stan,“ „stojánek“ apod.). V kombinaci s dotykovým displejem (nejlépe doplněným o stylus) může jít o další cennou vlastnost. Zakoupit lze však i čistokrevné tablety bez fyzické klávesnice (o kterou je však lze v případě potřeby doplnit také).
Výkon dnes není limitem ani pro náročné uživatele
V případě nejlevnějších počítačů se samozřejmě musíme smířit jen se základními procesory, jejichž výkon sice postačí na nejběžnější činnosti, typicky na aktivity ve webovém prohlížeči, základní práci s dokumenty nebo prohlížení multimédií. Nic moc navíc však očekávat nejde (nebo to bude za cenu velkých kompromisů). Nota bene v situaci, kdy většina takto naceněných zařízení nabízí 8 GB operační paměti.
S rostoucí cenou se však postupně začínají v noteboocích objevovat i nové (někdy dokonce i nejnovější) generace procesorů od AMD i Intelu, které svým výkonem uspokojí i potřeby náročných aplikací a činností. Navíc jsou většinou velmi efektivní, takže počítač může být tichý i při větším vytížení, a zvládne mnoho hodin při práci na baterii.
Nejnovější generace procesorů stále častěji nabízejí také vestavěnou NPU jednotku pro výpočty související s umělou inteligencí. Jejich praktické využití se zatím spíše hledá, ale dá se očekávat, že podpora AI funkcí se bude v operačních systémech, aplikacích i hrách rychle rozrůstat. Do budoucna se tak může NPU jednotka hodit…
Počítat lze také se stále běžnějším nasazováním procesorů s architekturou ARM. Apple je již využívá delší dobu (například v populárním modelu MacBook Air), do světa Windows však (zejména) díky čipům společnosti Qualcomm postupně pronikají také. Jejich výhodou je výkon a vysoká energetická efektivita nebo právě výše zmiňovaná podpora AI funkcí. Určitým omezením však stále může být horší softwarová kompatibilita (primárně u her, ale někdy i u běžného softwaru, zejména toho staršího – rozšířené, nejčastěji používané programy by dnes měly v drtivé většině případů na této architektuře již fungovat bez problémů).Součástí moderních procesorů bývají také relativně výkonné grafické čipy, které při běžných činnostech své uživatele nijak nelimitují. V řadě případů takováto kombinace vystačí i na jednodušší či méně náročné hraní. Pokud se zákazník poohlédne po některém z modelů s dedikovaným grafickým procesorem, jakými jsou čipy Nvidia GeForce nebo AMD Radeon, ale dnes i Intel Arc, kterých je v aktuálních nabídkách více než dost, bez problémů si na počítači zahraje i moderní videohry.
Na tomto místě se hodí zmínit také doporučení ohledně operační paměti, která by měla mít v ideálním případě kapacitu alespoň 16 GB, náročnější uživatelé (i do budoucnosti) neudělají chybu ani s kapacitou 32 GB. Za běžnou normu lze považovat také SSD s kapacitou 512 GB až 1 TB. To je dostatek prostoru pro běžné, každodenní činnosti. Pokud by někdo ocenil více, může sáhnout po některém z modelů, které umožňují osadit druhé SSD a výchozí kapacitu tak rozšířit. V případě operačních pamětí i SSD stále častěji platí, že jsou integrální součástí základní desky a v takovém případě je nelze později vyjmout a vyměnit. Zákazníci by si proto měli hned na začátku dobře vyhodnotit, jakou kapacitu RAM i SSD budou potřebovat (nebo si alespoň vybrat některý z modelů, který pozdější výměnu těchto komponent umožňuje – stále jsou k dispozici).
Displeje a multimediální výbava
Spotřebitelské notebooky nejčastěji využívají IPS displeje, poměrně rychle sem ale pronikají také OLED panely, mezi jejichž výhody patří zejména rychlejší odezva, vyšší kontrast a přesnější barevné podání. S OLED panely byly dlouho spojeny obavy uživatelů o jejich životnost, ale to se dnes již podařilo výrobcům i díky nasazení různých chytrých technologií vyřešit, a proto zákazníci nemusejí mít z pořízení takto vybaveného notebooku strach (spíše naopak).
Standardem je rozlišení Full HD (1 920 × 1 080 u displejů s rozlišením 16 : 9 nebo 1 920 × 1 200 u displejů s rozlišením 16 : 10 a jejich odvozeniny). Výjimkou však nejsou ani modely s poměrem stran 3 : 2. Stále více notebooků nabízí ještě vyšší rozlišení (běžně Quad HD či 4K a určité mezistupně mezi těmito hodnotami) a vyšší obnovovací frekvenci (90 Hz a víc). Pro běžné použití lze Full HD panely stále považovat za více než dostatečné, ale náročnější uživatelé jistě ocení přínosy kvalitnějších obrazovek.Běžnou součástí notebooků jsou také webové kamery, reproduktory (často s nejrůznějšími certifikacemi a vylepšeními) či citlivé mikrofony. Vše je tedy připraveno nejen na běžnou konzumaci multimédií či jednodušší hraní her, ale třeba i na audio- či videohovory s rodinou, přáteli, kolegy nebo spolužáky. I zde samozřejmě obecně platí, že čím je notebook dražší, tím kvalitnější jednotlivé prvky budou. Pro většinu uživatelů by měla být tato výbava více než dostatečná. Nároční zákazníci pak mají možnost připojit externí periferie…
Další výbava
Důležitou součástí výbavy jsou také komunikační rozhraní. Z bezdrátových technologií lze spoléhat na Wi-Fi (ideálně v generaci alespoň 6 či 6E, nejlépe 7) a Bluetooth. Naopak s podporou připojení k mobilním sítím se u spotřebitelských notebooků setkáváme jen vzácně.
Konektorová výbava běžných notebooků staví primárně na rozhraní USB. Kromě starších portů USB-A, které se stále mohou hodit, například pro připojení externích pamětí nebo myši, rychle i mezi běžnými spotřebiteli stoupá důležitost všestranných konektorů USB-C. Ty se totiž stále častěji používají také pro napájení počítačů nebo pro připojení k monitoru (v ideálním případě tak stačí k notebooku připojit jeden jediný kabel, který zajistí vše potřebné včetně propojení s periferiemi). Náročnější uživatelé mohou ocenit i rozhraní Thunderbolt 4 či USB4, které bývá součástí výbavy modernějších počítačů, ale není to pravidlem. Součástí výbavy přenosných počítačů stále bývají i porty jako HDMI nebo (méně často) čtečka paměťových karet nebo rozhraní RJ-45. Většina notebooků stále disponuje i kombinovaným audiokonektorem.
U spotřebitelských notebooků není sice na zabezpečení kladen tak velký důraz jako v případě byznysových zařízení, ale alespoň základní bezpečnostní opatření by měl dodržovat každý. Prvky jako čtečka otisku prstu nebo infračervená kamera, které spolupracují s Windows Hello a uživatele rychle ověří a přihlásí k počítači, lze proto považovat za velmi praktickou pomůcku. Opět ale platí, že ne všechny počítače něco takového nabízejí… Slušně si většina moderních notebooků vede v oblasti výdrže baterie. Zde samozřejmě (opět) záleží na mnoha okolnostech, ale obecně lze bez problémů pořídit počítače s výdrží pohybující se mezi pěti až deseti hodinami běžné práce (výjimkou nejsou ani modely s ještě delší výdrží). Je však samozřejmě nutné počítat s tím, že při náročnějších činnostech (nemluvě o hraní her) může být výdrž i podstatně kratší. Jednou z výhod, která do notebooků přichází po vzoru mobilních telefonů, je rychlé nabíjení, kdy i několik málo minut na adaptéru často stačí na několik dalších hodin provozu.