Mezinárodní kancelářský průzkum: Poláci víc než Češi věří cloudu, nebojí se repasování
Průzkum Canonu se zabýval hlavně přístupem podnikatelů k digitalizaci a trendy v nákupu a používání kancelářského vybavení. „Ve všech třech zemích je patrný vysoký zájem podniků o digitální řešení. Mnoho administrativních rozhodnutí je také založeno na snaze využívat udržitelná a zároveň funkční řešení, což je jednoznačně dobrá zpráva,“ uvedla Eva Kučmášová, jež v Česku, Polsku i Maďarsku zodpovídá za marketingovou a korporátní komunikaci společnosti Canon. Pojďme se na výsledky a rozdíly mezi jednotlivými zeměmi podívat podrobněji.
Cloudové služby
Většina oslovených polských podniků využívá cloud již delší dobu. Častěji to deklarují zástupci velkých firem (56 % oproti 40 % středních firem). Z českých podniků, které začaly zavádět procesy digitalizace, využívá cloudové služby 58 %, z toho 40 % delší dobu. Celých 16 % oslovených v Česku tomuto klíčovému nástroji digitalizace nedůvěřuje a nechce jej využívat. „Číslo je překvapivě vysoké a značí, že je před námi stále dost práce v přesvědčování podnikatelů, že cloudová řešení, třeba uniFLOW Online pro správu firemního tisku a skenování, umožňují větší efektivitu práce a bezpečnost uložených dokumentů,“ dodala Kučmášová.
V případě Maďarska využívá cloudová řešení pro správu firemních záznamů 51 % tamních malých a středních podniků. Týká se to především budapešťských společností s více než 50 zaměstnanci. Důvody pro zavádění cloudu jsou ve všech zemích podobné, je to hlavně dlouhodobá strategie digitalizace, snaha ušetřit peníze za spotřební materiál a potřeba „držet krok s dobou“.
Jaká data jsou v cloudu uložena?
Polské společnosti sem nejčastěji ukládají hodnocení zaměstnanců (42 %) a e-maily (38 %), Maďaři využívají cloud především pro ukládání účetních dokladů (32 %) a smluv (31 %). Z odpovědí Čechů naopak vyplývá, že do cloudu směřují především běžná provozní data – databáze (71 %) a e-maily (30 %), méně často pak obchodní výkazy (48 %), faktury (44 %), smlouvy (37 %) a údaje o finanční výkonnosti (35 %). V malé míře jsou v cloudu shromažďována data o zaměstnancích, tedy hodnocení (20 %) a životopisy (14 %).
Nákladová efektivita a udržitelnost
Naprostá většina respondentů se netají tím, že při nákupu kancelářské techniky je důležitým faktorem její hospodárnost a efektivita, tj. především nízká spotřeba energie a inkoustu/tonerů. V Polsku je to 75 %, v Česku dokonce 80 %. Efektivita zařízení je o něco důležitější pro zástupce větších podniků – 30 % ji označilo za klíčovou ve srovnání s 26 % zaměstnanců středních podniků.
O rostoucím ekologickém povědomí středoevropských firem svědčí, že čím dál důležitější roli hraje při nákupu kancelářského vybavení to, zda je do výroby zařízení zahrnuta udržitelnost a zda výrobce sám funguje udržitelným způsobem. V Česku se podle těchto parametrů rozhoduje 78 % zodpovědných osob, v Polsku je to dokonce 85 %. Zbytek oslovených uvádí, že pro ně udržitelnost nehraje při nákupu žádnou roli.
Repasování
Zajímavý je také pohled na vztah k repasovanému kancelářskému vybavení. Každá třetí česká firma deklarovala, že by takové vybavení do svého stávajícího parku zařadila za předpokladu, že by mělo záruku a plnou funkčnost. V Polsku je ale percentil podstatně větší (48 %). A rozdíl se ukázal naplno, když přišla řeč na to, zda by si firmy zvolily repasovaná zařízení jako svou první volbu. Zatímco jednoznačně kladně odpovědělo 24 % polských firem, v Česku jsou to pouze čtyři procenta. Celých 34 % firem u nás se nechalo slyšet, že repasovaným zařízením nevěří a hodlá nakupovat pouze nové produkty. Pro srovnání – takovou odpověď uvedlo pouze sedm procent polských firem.
„Přitom repasované multifunkce, kde je více než 90 % znovu využitých částí, třeba z našeho programu s označením ES, prochází pečlivou výstupní kontrolou, jsou spolehlivé a kvalitní stejně jako nové a mají také záruku. Jen jsou levnější,“ uzavřela Eva Kučmášová z Canonu.
