Virtualizace a aplikační platformy v roce 2025
Na základě rozhovorů se zákazníky lze očekávat, že mnoho podniků, zejména velkých organizací poskytujících finanční služby, se bude v nadcházejícím roce vážněji zabývat řešeními postavenými na fyzickém hardwaru. To znamená provoz softwaru přímo na hardwaru, tedy serverech, bez aplikačně nezávislé abstrakční vrstvy, typicky virtualizace. Než se virtualizační software stal běžnou záležitostí a než se objevil cloud computing, běželo takto téměř vše. Servery byly ale obvykle méně výkonné a aplikace méně složité.
Alcott poukazuje na fakt, že do budoucna existuje několik scénářů, kdy se fyzický hardware může stát výchozí platformou: pro migraci a provoz stávajících tradičních virtuálních strojů, pro odstranění tradičního virtualizačního softwaru z portfolia i pro hostování nativních kontejnerů nebo kontejnerových prostředí s přístupem ke specializovaným hardwarovým prostředím, především pak pro aplikace umělé inteligence (AI) nebo úlohy s nízkou latencí.
Výhodou fyzického hardwaru je potenciálně významná úspora nákladů díky odstranění celé vrstvy softwaru, vysvětluje Alcott. Virtualizace spočívala ve zvýšení využití a efektivity vytvořením samostatných virtuálních strojů sdílejících základní fyzický server. To bylo skvělé pro týmy zodpovědné za infrastrukturu, ale už méně užitečné pro aplikační týmy. Kontejnery a kontejnerové platformy mezitím pomohly revolučně změnit vývoj aplikací, přičemž kontejnerové platformy nyní mohou poskytovat stejné funkce jako platformy virtualizační a v některých oblastech pomáhají výrazně zjednodušit implementační architekturu a omezit potřebu rozsáhlého množství agentů třetích stran, které nasazení virtuálních strojů obvykle vyžaduje. Tyto kontejnerové platformy vracejí přístup k nativním hardwarovým schopnostem serverů, na kterých běží, takže v případě úloh jako je AI to organizacím umožňuje maximalizovat investice do konkrétních strojů a hardwaru.
Rizika přechodu na hardware
Alcott však upozorňuje, že kdo se rozhodne pro přístup založený na fyzickém hardwaru, musí při takovém kroku zvážit řadu okolností. Klíčovou oblastí jsou dovednosti. Ačkoli se dělá hodně pro to, aby se rozdíly zmenšily, v zásadě se běžný provoz kontejnerové platformy na fyzickém hardwaru od provozu virtualizační platformy liší. Druhým, dlouhodobějším aspektem, je způsob vytváření a nasazování aplikací v budoucnu. Mnoho dnes nasazovaných aplikací bylo navrženo, vyvinuto a postaveno na serverovém modelu implementace a využívalo další služby nebo hardware pro škálování nebo zajištění odolnosti proti chybám. Tyto věci jsou pro dobře navržené kontejnerové aplikace přirozené, takže se organizace musí podívat na to, jak kontejnerizaci používají, aby plně využily výhody platforem na fyzickém hardwaru.
V roce 2025 bude virtualizace definována diverzifikací
Jak se celé odvětví vyvíjí, budou v roce 2025 zákazníci nadále upřednostňovat i schopnost vyhnout se závislosti na jednom dodavateli a budou se snažit o diverzifikaci svých dodavatelů hypervizorů. Tento posun vynese do popředí zájmu – zejména v oblasti integrace úložišť, zálohování a zotavení po havárii – nezávislé dodavatele softwaru. Kvůli zjednodušení provozu a vyhnutí se řešením náročným na nové znalosti budou hrát klíčovou roli řešení založená na umělé inteligenci (AI), která týmům umožní bezproblémovou práci na úrovni provozní syntaxe namísto zvládání složitých systémů.
Přijetí zásad moderního vývoje aplikací
Znalost podniků v oblasti moderních metodik vývoje a nasazení aplikací se výrazně zvýšila a výsledné přínosy pro produktivitu vývojářů a agilitu při poskytování aplikací vedou firmy k tomu, aby vyhodnotily své stávající úlohy založené na virtuálních strojích a určili, které z nich mohou profitovat z přijetí moderních postupů. I nadále budou získávat na popularitě platformy, které firmám umožňují volbu provozovat virtuální stroje a kontejnery jednotným způsobem a poskytují provozní agilitu a efektivitu.
Zavedení hybridního cloudu bude vyžadovat zjednodušení provozu
Přestože zákazníci využívají pro virtualizační úlohy multi-cloudové strategie, současně vracejí některé úlohy zpět do lokálních prostředí. Tato rozhodnutí se stále více řídí geografickou dostupností, obavami o suverenitu a optimalizací nákladů. Rostoucí závislost na různých poskytovatelích cloudových služeb podtrhuje potřebu řešení hybridního cloudu, která mohou zajistit standardizovaný provoz v těchto cloudech s možností bezproblémového převzetí služeb při selhání a zjednodušit tak správu složitého prostředí.
Autoři: Simon Alcott, ředitel pro architekturu řešení společnosti Red Hat, a Sachin Mullick, senior manažer pro správu produktů společnosti Red Hat.
