Notebooky v roce 2023: Špičkový výkon i obrazové vlastnosti
Jen před pár týdny představili AMD, Intel i Nvidia nejnovější generace svých mobilních procesorů a grafických čipů. A právě od procesorů AMD Ryzen 7000, 13. generace CPU Intel Core a GPU GeForce RTX řady 40 od Nvidie se budou letošní inovace z velké části odvíjet. Na jednu stranu je pravdou, že výkon přenosných počítačů většinu běžných uživatelů nijak zásadně neomezoval ani v předchozích letech. Na druhou stranu je úžasné sledovat, jak zásadně se výkon mobilních procesorů i grafických karet posunul, což nejnovější generace procesorů i grafických čipů jednoznačně potvrzuje.
Nejvýkonnější notebooky tak letos dokážou zvýšit výkon CPU i GPU oproti předchozí generaci i o desítky procent, což tu v uplynulých letech dlouho nebylo. Zejména kombinace procesorů od Intelu a grafik od Nvidie bude letos excelovat. Nutno podotknout, že u opravdu výkonných PC je to často na úkor hlasitého chlazení a vysoké spotřeby, ale kdo takový výkon v přenosném provedení potřebuje, může ho mít. AMD se naopak soustředí spíše než na masivní nárůst výkonu na energetickou efektivitu. Výkon tak sice není maximální, ale pro mnoho uživatelů zůstává stále více než dobrý. Na oplátku však získáme kultivovanější chod stroje (tišší chlazení), menší zahřívání nebo delší výdrž. Stále zajímavější jsou v tomto ohledu také počítače s integrovanými grafickými čipy, jejichž výkon v poslední době rychle roste, a ty se tak kromě běžných činností stávají vhodné i při hraní (modernějších) her.
Alternativou jsou notebooky od Applu, které již před několika lety vsadily na vlastní architekturu založenou na technologii ARM. Americkému výrobci se u čipů M1 (i M2) podařilo velmi zajímavě propojit vysoký výkon, spotřebu (výdrž) i chlazení (hlučnost). ARMové čipy již nějakou dobou pronikají také do světa notebooků s Windows. Stále jsou to však většinou pokusy dost nesmělé, ale ukazují, že i takové řešení má své nesporné výhody. Věřme tedy, že se letos dočkáme většího počtu nových modelů na bázi ARMu.
Jednou z výhod ARMových čipů (kterou však již začínají dohánět i procesory typu x86) je nízká spotřeba energie, a tedy i nižší produkované odpadní teplo a menší nároky na chlazení, a delší výdrž při práci na baterii. Některé přenosné počítače tak nevyžadují aktivního chlazení (ventilátory), některé jej spouštějí jen nárazově jednou za několik minut, jiné se k němu uchylují jen v případě větší zátěže. V kombinaci s pokroky v oblasti chlazení, včetně použití různých chytrých systémů na odvod tepla nebo nejnovějších materiálů a často i technologií na bázi strojového učení a umělé inteligence, tak dnes mohou výrobci nabídnout i velmi tenké a lehké přístroje s tichým chlazením, které však na druhou stranu mohou v případě potřeby poskytnout i relativně vysoký výkon.
Disky a paměti
S výkonem CPU i GPU úzce souvisí také další komponenty, primárně operační paměti a úložiště. V případě RAM budeme letos sledovat intenzivnější nástup modulů DDR5, které (teoreticky) přinášejí několik benefitů včetně vyšších rychlostí (až 4 800 MHz), potřeby nižšího napětí (1,1 V) a větších kapacit. Zároveň jsou však tyto paměti ve srovnání s předchozí generací o něco dražší. U výkonnějších strojů ale jistě brzy půjde o standard.
Podobný vývoj můžeme sledovat také u úložišť. Dnes dominantní SSD generace PCIe 4.0 budou postupně nahrazována nejnovější generací PCIe 5.0. I současná řešení však nabízejí velmi rychlé datové přenosy pohybující se v řádech mnoha tisíc megabitů při čtení dat i jejich zápisu. Nároční uživatelé pak zvolí některý z notebooků vybavený SSD zapojených v RAID poli pro ještě vyšší výkon.
Paměti RAM i úložiště (SSD) jsou stále častěji pevnou součástí základní desky počítače a uživatel je tak nemůže běžnou cestou vyměnit. Stále však lze narazit i na notebooky, které výměnu SSD či RAM (v některých případech obou) umožňují. Výběr to sice komplikuje a omezuje, ale pokud je to požadavkem zákazníka, lze mu vyhovět.
Displeje
Dalším z aspektů, ve kterém se přenosné počítače mohou vzájemně výrazně lišit, jsou obrazovky. V zásadě můžeme začít stejně jako u procesorů či grafických čipů – displeje urazily v uplynulých letech kus cesty a běžné uživatele již delší dobu většinou nijak zásadně nelimitují. Na druhou stranu můžeme i zde sledovat rychlý vývoj a nástup celé řady moderních technologií.
OLED displeje v noteboocích již žádnou novinkou nejsou, běžně se s nimi setkáváme i v cenově dostupných modelech. Stále častěji se prodávají i notebooky s displeji s vyššími obnovovacími frekvencemi od 90 Hz výše (rekordmani překračují i metu 500 Hz, ale zde už se nabízí úvaha, jaký to má vlastně smysl). V případě frekvencí jako 120 či 240 Hz a podobně však může jít (zejména u herních modelů s dostatečným výkonem) o vítaný benefit.
Letos bychom se měli dočkat i rozšíření dalších dvou zajímavých technologií. Jednou z nich jsou displeje s podsvícením typu mini LED, které zaujmou hlavně vysokým kontrastem i jasem a tzv. lokálním stmíváním. Svého znovuzrození by se pak po letech mohly dočkat 3D displeje. Díky použití stereoskopické metody, schopné sledovat zvlášť obě oči, kterým se individuálně „servírují“ vizuální informace potřebné pro vytvoření trojrozměrné iluze, navíc nejsou potřeba žádné speciální brýle. Hodit se to může při sledování videa, během hraní her, ale i při práci (návrháři, grafici či designéři si takto mohou ihned prohlížet výtvory, které aktuálně zpracovávají). Pro mnohé uživatele může být výhodou také podpora HDR zobrazení (což platí i pro OLED panely).
Stále více se budeme setkávat s displeji s poměry stran jako 3 : 2 nebo 16 : 10 a úhlopříčkami 16" a 18" (a to i při zachování relativně kompaktních rozměrů). Výhodou je větší pracovní plocha a lepší využití fyzického prostoru, kterého se výrobcům podařilo dosáhnout zejména díky výraznému zmenšení rámečků kolem obrazovek.
V souvislosti s displeji před sebou máme i několik nezodpovězených otázek. Jedna z nich se může týkat např. flexibilních (ohebných) displejů. Pár takovýchto málo modelů se již dá koupit, ale s jejich praktickým používáním se váže celá řada úskalí. Spíše než o finální produkt tak jde o velmi zajímavé technologické demo. Bude tedy napínavé sledovat, zdali se v tomto hledu letos dočkáme nějakých novinek. Co myslíte?
Konektivita
V oblasti (drátové) konektivity nás čeká další příklon ke konektoru USB-C, ideálně v kombinaci s rozhraními USB 4 a Thunderbolt 4. Navzdory svým malým fyzickým rozměrům dokáže tento oboustranný port nahradit rozličná rozhraní určená pro připojení běžných periférií (myší, klávesnic, USB disků apod.), ale i obrazovek či projektorů, zvukových zařízení nebo třeba Ethernetu. Ve stále větší míře se na tento konektor výrobci spoléhají také při dokování (ideálně ve spojení s USB-C monitorem). V neposlední řadě pak toto všestranné rozhraní vytlačuje i dedikované napájecí zdířky.
Z hlediska bezdrátové konektivity se můžeme těšit na Wi-Fi 6 a 6E, později snad i Wi-Fi 7. Nároční uživatelé ocení také 5G připojení (ideálně v kombinaci s eSIM). Navíc se zdá, že bychom se opět mohli dočkat i bezdrátového dokování, které by se snad mohlo díky nejmodernějším technologiím stát použitelnější než v případě dřívějších pokusů. Zatím jde však spíše o raritu a nám nezbývá než si počkat, zdali se tento zajímavý koncept prosadí i v praxi (a u většího počtu modelů).
Videokonference
V posledních letech vzrostlo kvůli trendům, jako jsou vzdálená či hybridní práce nebo vzdělávání, využívání notebooků pro videokonference a další formy online komunikace. Výrobci proto své přenosné počítače vybavili funkcemi a technologiemi, které jejich využívání v tomto směru výrazně posunuly. Naprostým základem by měly být kvalitní kamery a mikrofony, ale i přes citelné zlepšení to bohužel stále není pravidlem – i dnes můžeme narazit na modely, které mají kamery „spíše do počtu“. Zde se tedy vyplatí být i nadále obezřetný.
Zajímavé (ale praktické) „kousky“ se zvukem a obrazem dnes zvládá umělá inteligence. V případě audia můžeme zmínit např. vyčištění zvuku od nežádoucích ruchů z okolí (např. hučení dopravy na ulici nebo provoz v restauraci nabité hosty). U videa můžeme zmínit např. rozmazání pozadí za mluvčím nebo jeho nahrazení vybraným virtuálním prostředím. Obě tyto technologie dnes fungují spolehlivě. Nedílnou roli má AI a další pokročilé technologie u ozvučení, jehož projev lze navzdory malým fyzickým rozměrům reproduktorů výrazně pozvednout.
Některé počítače jdou ještě dál a pro obsluhu konferenčních hovorů mají vyhrazena dokonce i speciální tlačítka. Specialitou z jiného soudku jsou notebooky s vestavěným „pultem“ Stream Deck pro streamování, což využijí např. hráči či Youtubeři.
Bezpečnost
Bezpečnost a ochrana soukromí jsou další oblasti, na které klademe u moderních notebooků stále větší důraz. Biometrická autentifikace (senzor otisku prstu nebo kamery s podporou technologie Windows Hello apod.) je již samozřejmostí, fyzické krytky webových kamer rovněž.
Stále častěji se zapojují i další pokročilé technologie (jako např. speciální čipy Microsoft Pluton a další na úrovni hardwaru a OS) včetně již několikrát zmíněných AI a ML nástrojů. Ty mohou např. sledovat přítomnost uživatele před PC a v případě jeho odchodu nejprve ztlumit jas obrazovky a později jej od PC odhlásit. Chytrou funkcí je také sledování prostoru za uživatelem a upozornění v momentě, kdy se kdokoli nežádoucí snaží číst informace zobrazené na displeji.
