Hrají gamingové notebooky svou vlastní ligu?
Na trhu stále samozřejmě najdeme množství notebooků, u kterých jejich herní zaměření odhalíme na první pohled. I v jejich případě však často vůbec nejde o nutnost, ale spíše o snahu odlišit se od většinové produkce a oslovit specifické zákaznické segmenty, jež charakteristický, často barevně a tvarově agresivní či jinak výrazný design ocení. Bezesporu jde o rozhodnutí, které má svou logiku. I takovéto přístroje mají na trhu (a v portfoliích výrobců) stále své místo, a my za ně můžeme být jen rádi, protože často jde o vítané osvěžení, na které se každý rád podívá, ačkoli by takový přístroj třeba dlouhodobě nechtěl (či z různých důvodů ani nemohl) používat.
Přes den škola či byznys, večer zábava
Dnes se však stále častěji setkáváme s herními notebooky, které své zaměření nedávají (příliš) na odiv. Bez zevrubnějšího zkoumání byste tak často ani nepoznali, že jde o výkonný kus hardwaru schopný zastat i náročné úkoly. Takové stroje jsou pak ideální pro uživatele, kteří dokážou využít jejich výkon a výbavu, ale třeba kvůli práci nebo studiu nechtějí velké a těžké zařízení, které navíc bliká jako vánoční ozdoby a na baterii nevydrží ani hodinu. I díky tomuto ideovému posunu se herní notebooky staly populární třeba i mezi programátory, mladšími manažery, ale i studenty a dalšími lidmi, kteří přes den (na veřejnosti) ocení na první pohled decentní, často skoro až konzervativní provedení, ale večer si rádi zahrají nějakou tu novější hru (nebo třeba sestříhají rodinné video nebo upraví fotografie), což bude díky dostupnému výkonu hračkou. Nejčastěji se u herních notebooků setkáváme s běžnou (klasickou) konstrukcí, můžeme však narazit i na pár výjimek s tzv. konvertibilním (překlápěcím) provedením.
Výkon, jaký si člověk zaplatí
Výkon i dnes patří mezi klíčové vlastnosti gamingových počítačů a zároveň jeden z parametrů, kde lze mezi jednotlivými modely najít největší rozdíly. Ačkoli se stolním počítačům notebooky v tomto ohledu stále spíše dívají na záda (pokud tedy nebereme v potaz těch několik málo modelů, které jsou na desktopových komponentách postaveny – nicméně i ty však narážejí na určitá omezení v souvislosti s chlazením a napájením), jsou jejich mobilní procesory a grafické karty natolik silné, že ani při hraní těch nejmodernějších her nepředstavují zásadní omezení. Mnohahodinové herní maratony na externím monitoru v rozlišení 4K či 8K od nich ani dnes úplně očekávat nelze, ale pro běžné (i náročnější) hraní představují zcela adekvátní řešení.
V případě výkonu obecně platí úměra, že čím vyšší cena, tím vyšší výkon. Na druhou stranu lze však říci, že i na cenově dostupnějších přístrojích za 20 až 30 tisíc korun si lze zahrát velmi slušně. Nebude to bez omezení, na maximální možné rozlišení ani nejvyšší dostupnou kvalitu, ale zároveň nepůjde ani o zážitek, který byste si příště již nechtěli zopakovat. (Samozřejmě záleží i na požadavcích konkrétního uživatele, ale náročný hráč rovnou počítá s tím, že si připlatí.)
Někteří výrobci pak umožní dodatečné zvýšení výkonu díky možnosti připojení externí (dokovací stanice) s desktopovou grafickou kartou. V souvislosti s grafickým výkonem je pak vhodné zmínit ještě jeden prvek, tzv. MUX switch. Jde o součástku, která u vybraných notebooků napřímo propojuje dedikovaný grafický čip s displejem, čímž zkracuje odezvu a zvyšuje výkon při hraní (běžně se do této činnosti zapojuje i integrovaný grafický čip, čímž se sice snižuje spotřeba, ale zároveň dochází k omezení na straně výkonu).
I v cenově dostupných přístrojích lze dnes počítat s vyváženou kombinací procesoru a grafické karty, přinejmenším 8 GB paměti RAM (16 GB je však dnes rozhodně lepší volbou) a alespoň 512GB SSD (to však už dnes nemusí vzhledem k velikosti moderních her stačit a za rozumné minimum bychom měli považovat alespoň 1 TB prostoru). I cenově dostupné modely navíc celkem často nabízejí možnost rozšíření operační paměti a/nebo doplnění dalšího úložiště (nejčastěji prostřednictvím volného M.2 slotu nebo prostřednictvím 2,5" pozice).
Spolu s (často relativně razantně) rostoucí koncovou cenou lze samozřejmě očekávat (ve srovnání se základní produktovou kategorií) i násobný nárůst výkonu procesoru i grafické karty. Stejně tak lze oprávněně předpokládat osazení rychlých a výkonných DDR5/LPDDR5 pamětí RAM (ideálem by však mělo být již alespoň 32 GB). Základem by mělo být také rychlé a výkonné PCIe SSD úložiště, v závislosti na ceně alespoň 1TB, spíše však 2TB nebo větší. Uživatelé požadující maximální možný výkon by se měli poohlédnout po některém z modelů s možností zapojit úložiště do pole RAID (na druhou stranu i běžné „disky“ dnes nabízejí skvělé hodnoty čtení i zápisu dat, potažmo odezvy, a tak by to nemělo být nezbytností, ale spíše volbou pro skutečně náročné zákazníky).
Rychlé obrazovky se stávají standardem
Relativně rychle se v posledních letech u notebooků zvyšovala kvalita displejů, a tak se dnes i u těch levnějších herních modelů (většinou) setkáváme s velmi slušnými panely, u kterých se není nutné vzhledem k zamýšlenému využití smiřovat s žádnými výraznějšími kompromisy.
Velmi rychle se také i u těch levnějších modelů začaly rozšiřovat displeje s vyšší obnovovací frekvencí (počínaje 120 Hz, přes vyšší frekvence jako 144, 165 nebo 240 Hz až po maximalistické 300 či 365 Hz). Za naprostý základ přitom dnes u obyčejných panelů považujeme 60 Hz, někdy můžeme již narazit také na 90 Hz. Vyšší obnovovací frekvence má vliv na plynulost zobrazení, což se může hráčům zejména v akčních online titulech hodit a může to představovat zajímavou konkurenční výhodu. Na druhou stranu vyšší obnovovací frekvence vyžaduje také větší grafický výkon, takže zejména u levnějších notebooků nemusí být vždy a ve všech hrách plnohodnotně využitelná.
Za jakýsi nepsaný standard (či spíše nejčastější parametry) lze dnes v případě displejů u herních notebooků považovat panel s rozlišením Full HD (či jeho odvozeninami). Zejména u vyšších konfigurací lze však očekávat i jemnější obraz (díky rozlišením jako 2K, 2,5K, či dokonce 4K), které však nemusí být vzhledem k razantnímu nárůstu požadavků na výkon nutně výhodou. I v případě obrazových technologií jsou karty rozdány celkem jasně ve prospěch IPS panelů. Na masivnější nástup OLED obrazovek se, až na pár výjimek, v tomto segmentu stále spíše čeká a např. panely s mini LED podsvícením jsou také prozatím bohužel spíše výjimkou.
Gamingové speciality
Jednou z oblastí, kde mají výrobci možnost předvést svůj um, je v případě gamingových notebooků chlazení. Poskládat výkonné komponenty do co nejkompaktnějšího těla je v tomto případě dlouhodobou výzvou, se kterou výrobci v průběhu času (i v závislosti na tom, jak se „povede“ ta která generace procesorů a grafických čipů) někdy úspěšněji, někdy méně úspěšně, bojují. V poslední době stále častěji do tohoto boje nasazují různé vlastní technologie, často postavené na tekutém kovu, speciálně tvarovaných lopatkách ventilátorů, různých nátěrech nebo moderně vyvinutých odpařovacích komorách. Ve stále větší míře se začínají uplatňovat také metody postavené na bázi umělé inteligence, které pomáhají co nejefektivněji vyvažovat výkon procesoru, grafického čipu a dalších komponent, přičemž stále účinněji redukují jednak vznikající odpadní teplo, ale i produkovaný nežádoucí hluk. I tak lze však počítat s tím, že se bude herní notebook zkrátka zahřívat víc než počítač určený pro jednoduché činnosti, jako je prohlížení internetu, a při hraní her bude také hlučnější (hráči jsou však stejně většinou zvyklí používat sluchátka).
S výkonem, a potažmo pak tedy se spotřebou, zahříváním a hlučností lze úspěšně pracovat prostřednictvím různých chytrých napájecích profilů, kdy si uživatel může individuálně určit, který z těchto parametrů bude v daný okamžik preferovat (vždycky není potřeba maximální výkon – někdy uživatel ocení spíš co nejdelší výdrž na baterii, jindy zase co nejmenší hluk).
Dalšími prvky výbavy, kde se herní speciály od běžných produktů odlišují, bývá ozvučení (často tvořené hned několika reproduktory, někdy doplněnými např. i o subwoofer) nebo klávesnice. V případě klávesnic by dnes již mělo být samozřejmé alespoň základní, tedy jednobarevné podsvícení, standardem se však stává i vícebarevné podsvícení, které lze většinou (spolu s řadou jiných vlastností) detailně konfigurovat v doprovodném softwaru.
Vezmou si svůj kus koláče také chromebooky?
Dalším trendem poslední doby jsou „gamingové chromebooky“. Možná si říkáte, že tady něco vzhledem k výkonovým (i systémovým) omezením této platformy nehraje. A máte pravdu. Výrobci těchto modelů na to totiž jdou jinou cestou – hry se streamují prostřednictvím služeb jako Nvidia GeForce Now, Xbox Cloud Gaming nebo Amazon Luna. O právoplatnou alternativu k „čistokrevným“ herním notebookům tedy nejde, ale určitě se najdou uživatelé, kterým by tento přístup mohl (spolu s dalšími benefity platformy ChromeOS) vyhovovat.
