Nevychovali jsme generaci robotů

„Je prakticky daná věc, že tito digitální domorodci mají rozvinuté dovednosti v technologiích a práci s daty, přesto však překvapí, jakou úroveň digitální vyspělosti na pracoviště přinášejí,“ uvedl Danny Cobb, Corporate Fellow a viceprezident pro technologické strategie ve společnosti Dell Technologies. „Nevychovali jsme ovšem generaci robotů. Lidé z generace Z nevnímají technologie jen jako nástroj na podporu pokroků lidstva, ale také jako prostředek k vyrovnání rozdílů v přístupu k informacím. Jedinečně tak spojují jasnou vizi a optimismus.“

Průzkum mezi více než 12 000 studenty středních a vysokých škol ze 17 zemí odhaluje pohled mladé generace na technologie a budoucí práci. Konkrétní poznatky:

• 98 % respondentů pracovalo s technologiemi v rámci svého formálního vzdělávání.
• 91 % uvádí, že technologie, které zaměstnavatel nabízí, pro ně budou jedním z kritérií při volbě mezi podobnými pracovními nabídkami.
• 80 % chce pracovat s těmi nejmodernějšími technologiemi; z těchto respondentů pak 38 % zajímá kariéra v IT, 39 % se ohlíží po práci v oblasti kybernetické bezpečnosti a 46 % má ambice pustit se do výzkumu a vývoje v technologiích.
• 80 % mladých se domnívá, že technologie a automatizace umožní předcházet diskriminaci a vytvářet spravedlivější pracovní prostředí.

Ohromujících 89 % dotazovaných si uvědomuje, že nastává éra partnerství lidí a strojů: 51 % účastníků průzkumu je přesvědčeno, že lidé a stroje budou pracovat v propojených týmech, 38 % naopak stroje vidí jako nástroje, které budou lidé používat podle potřeby.

Nedostatek zkušeností, potenciální trhliny v generačních vztazích

Většina příslušníků generace Z si je jistá svými technickými dovednostmi, zároveň se ovšem obávají, zda mají měkké dovednosti a zkušenosti, jaké zaměstnavatelé hledají. Svou technologickou gramotnost hodnotí 73 % respondentů jako dobrou nebo vynikající a 68 % se domnívá, že mají nadprůměrné programátorské schopnosti. Ještě víc vypovídá fakt, že 77 % mladých je ochotných stát se mentory staršího kolegy, který má s technologiemi méně zkušeností. Zároveň mají ale téměř všichni čerství absolventi (94 %) ohledně svého budoucího zaměstnání nějaké obavy.

• Jen něco nad polovinu (57 %) hodnotí své vzdělání, pokud jde o přípravu na budoucí kariéru, jako dobré nebo vynikající.
• 52 % si je jisto, že disponují technickými dovednostmi, které zaměstnavatelé chtějí, ale o svých dovednostech v dalších oblastech už tak přesvědčeni nejsou.

Starší odborníci se naopak obávají, že je mladí předstihnou a většinu vedoucích rolí v budoucnu obsadí digitální domorodci. Podle dřívějšího průzkumu společnosti Dell Technologies má 87 % podnikových lídrů strach, že jejich organizace bude mít potíže nabídnout rovné příležitosti lidem všech generací.

Na pracovištích se dnes setkává až pět generací. Podniky proto musí při prosazování kultury postavené na digitálních technologiích pracovníkům pomáhat nacházet společnou řeč. V týmech sestavených z lidí z různých oddělení s doplňujícími se dovednostmi může být výměna znalostí plynulejší a řešení problémů pružnější. Mladým profesionálům mohou na začátku rozvoje kariéry pomoci stáže, „kolečka“ po různých pozicích a další podobné příležitosti, během nichž získávají zkušenosti a rozvíjejí kýžené měkké dovednosti. A programy obráceného mentorování vedeného generací Z zase mohou vylepšit technické kompetence v celé organizaci.

„Ve společnosti Draper nám velmi prospívá spolupráce mezi obory. Není výjimkou, že dáme dohromady vojenské experty, špičkové vědce a studenty z místních univerzit a předložíme jim k řešení ty nejsložitější problémy,“ popsal Mike Crones, ředitel pro informatiku v technologické společnosti Draper. „Studenti v těchto scénářích přicházejí při hledání řešení s jedinečnou perspektivou. Mnohé z technologií, s nimiž pracujeme, jsou vysoce interaktivní a lidé z generace Z k nim mají zvídavý, uživatelský přístup, jaký bychom bez nich možná nezvolili.“

„Přestože v mediální zkratce je obvyklé popisovat mileniály a postmileniály jako homogenní skupinu, která má často vyhraněné názory na to, za jakých podmínek a jakým způsobem bude pracovat (všichni ve startupu a z kavárny), v praxi mají tyto generace společné především to, že vyrůstaly ve skutečně globálním a (alespoň v našem euroamerickém okruhu) svobodném světě a od malička jsou zvyklé používat technologie. S tím se pojí jistá otevřenost v přístupu k novým věcem a schopnost přistupovat jinak k řešení problémů,“ uvedla Alžběta Honsová, marketingová manažerka české pobočky personálně poradenské společnosti Randstad a dodala:„Jsou také zvyklí na instantní možnost si vše "vygooglit" - tedy nečekat pasivně na příjem informací a naopak se aktivně podílet na vzniku nových řešení, postupů nebo obsahu. K informacím prostě přistupují jinak, protože jsou jimi odmalička zavaleni. Tento proaktivní přístup se projevuje i v tom, že tyto generace mnohem více řeší třeba značku a pověst svého potenciálního zaměstnavatele, souznění s firemní kulturou a také smysluplnost své práce. A to jsou atributy, které by měl umět jejich zaměstnavatel dobře uchopit a využít.“

„Při své práci s managementem se s tématem generace „Z“ a částečně i „snow flakes generation“ začínáme setkávat stále více. Ukazuje se, že na mezigenerační spolupráci mezi všemi vrstvami spolupracovníků má zásadní vliv typ osobnosti a především původní rodinné zázemí „generanta Z“. Ale stejně tak i generačních vrstev starších. Jednou z klíčových hodnot je vzájemný respekt. To někdy chybí (nejen generaci Z),“ uzavřel MUDr. Martin Kalenda, MBA, senior konzultant Image Lab. „Všechno se však dá pozitivně ovlivnit. Máme velmi dobré zkušenosti s tím, když generace propojíme při práci na společném projektu, zejména zaměřeném na kulturu komunikace a práce se zpětnou vazbou. Tam se pozitivní výsledky zlepšené mezigenerační spolupráce projevují v řádech dnů a týdnů. A přináší vzájemné obohacení a podporu výkonu organizace jako celku.“

Lidský element

I když prakticky od narození zacházejí s elektronickými zařízeními a vyrůstají se sociálními sítěmi, touží členové generace Z na pracovišti po intenzivnějším lidském kontaktu.

• Jako prostředek komunikace s kolegy upřednostňují osobní rozhovor (43 %). Následuje telefon (21 %), naopak aplikace pro rychlé zprávy a SMS se umístily na chvostu.
• 75 % respondentů očekává, že se v práci budou učit od kolegů a dalších lidí, nikoli online.
• 82 % se domnívá, že sociální sítě mohou na pracovišti fungovat jako užitečný nástroj.
• Více než polovina dotazovaných (53 %) dává přednost docházení na pracoviště před prací z domova a 58 % preferuje pracovat v týmu, nikoli jako samostatná jednotka.