Herní notebooky: Okázalá monstra i nenápadné pracovní stanice

Od běžných notebooků se herní speciály odlišují primárně výkonem, ale nejenom jím. Současné AAA počítačové hry si pro své spuštění v co nejlepší kvalitě žádají nejenom moderní procesory a grafické karty, ale také značnou porci operační paměti i dostatek prostoru na interním úložišti. Nároční hráči ocení také moderní displeje nebo kvalitní ozvučení. Hodit se může i dobrá ergonomie a široká drátová i bezdrátová konektivita. Vlastnosti jako výdrž baterie, rozměry a hmotnost nebo třeba pokročilé zabezpečení mohou jít naopak částečně „stranou“.

Dříve byly herní notebooky na první pohled rozpoznatelné také díky svému designu, který se vyznačoval robustností, ostrými hranami nebo výrazným RGB osvětlením. Některé modely si tento typický prvek stále zachovávají, v řadě případů však již dnes herní notebook s výkonnými komponentami na pohled jen stěží odlišíte od běžného laptopu. Právě po takových modelech často sahají například i softwaroví vývojáři a další nároční uživatelé schopní využít jejich vysoký výkon při práci (kdy zároveň ocení – v porovnáním se stolními pracovními stanicemi – také možnost pohodlného přenášení či převážení).

Procesorový a grafický výkon

Výkon je u moderních videoher alfou a omegou. V případě přenosných počí tačů jde sice požadavek na co nejvyšší výkon trochu proti jejich filozofii, a s ně kterými jejich aspekty je v podstatě do konce v opozici, ale díky výraznému po kroku v moderních technologiích už není nutné ani v tomto ohledu podstupovat zdaleka tak velké kompromisy jako dříve. Naopak, moderní notebooky si s hra ním poradí velmi dobře, ale je nutné počítat s tím, že za opravdu špičkové konfigurace si nechají výrobci řádně zaplatit.

V případě procesorů vybíráme mezi nabídkou AMD (zmínit můžeme modely jako Ryzen 7 8845HS, Ryzen 9 8945HS či nejnovější Ryzen AI 9 HX 370) a Intelu (např. Core Ultra 7 155H, Core Ultra 9 185H či Core i9 13900H Raptor Lake). Ve všech případech jde o dobře vybavené čipy s vysokými frekvencemi a mnoha vlákny, které si s moderními hrami poradí více než dobře.

Nabídce (dedikovaných) grafických čipů pro přenosné herní počítače dnes drtivě dominuje Nvidia se svými GeForce řady 4000 (a již brzy se očekává také nástup nové generace 5000). U některých (zejména) levnějších počítačů se naopak stále můžeme setkat i se staršími GeForce série 3050 apod.).

Tyto grafické karty, samy o sobě velmi výkonné, navíc nabízejí i řadu chytrých funkcí, které dále zvyšují a optimalizují jejich výkon. Příkladem může být NVIDIA DLSS 3, která za pomoci umělé inteligence zvyšuje počet FPS, a umožňuje tak dosahovat vyšší kvality zobrazení bez negativního dopadu na výkon (alternativy k této technologii však již mají i AMD v podobě technologie FidelityFX Super Resolution a Intel s funkcí Xe Super Sampling). Podpora těchto technologií se může hodit například u notebooků osazených displeji s vyšší obnovovací frekvencí, o čemž ještě budeme hovořit. Zatímco grafická karta sama o sobě by v mnoha případech nemusela stačit dodávat snímky v potřebném tempu, při zapojení některé z těchto technologií to může být podstatně dosažitelnější požadavek.

Stále více notebooků (i těch cenově dostupnějších) pak nabízí i tzv. MUX switch, což je prvek, který napřímo propojuje dedikovaný grafický čip s displejem, čímž zkracuje odezvu a zvyšuje výkon při hraní (nebo naopak svou deaktivací prodlužuje výdrž baterie v případech, kdy vysoký výkon není potřeba).

Spíše než na samotném výkonu moderních procesorů a grafických čipů však často záleží na tom, co jim dovolí výrobci konkrétních notebooků. Ti totiž mají vzhledem k plánovanému nasazení těchto komponent možnost v určitých mezích regulovat jejich odběr, a potažmo pak i výsledný výkon. Navzdory významnému pokroku, ke kterému v oblasti chlazení došlo díky novým technologiím a prvkům, jako jsou tekutý kov a další sloučeniny či kompozity, je to logické. V kompaktnějším notebooku, kde je méně prostoru na chlazení a odvod tepla, se výkon omezí, ve velkém přenosném počítači, kde není nutné vznikající teplo řešit tak intenzivně, nejsou výrazná omezení tolik potřeba. Na to je vhodné pamatovat, protože totožný procesor nebo grafická karta může mít ve dvou různých počítačích zcela jiný výkon (údaj o TDP či TGP, udávaný ve wattech, který lze pro základní orientaci použít, lze však většinou ve specifikacích jednotlivých počítačů více či méně snadno dohledat).

Paměti a úložiště

Důležitou součástí výbavy herních počítačů jsou také paměti a úložiště. Za základ lze dnes v případě operačních pamětí považovat kapacitu 16 GB a typ DDR5 (nebo některý z jeho odvozenin). Nároční uživatelé sáhnou po 32 GB, hodit se ale může i 64 GB. Vzhledem ke stále omezenějším možnostem rozšiřování či doplňování pamětí v budoucnu je dobré počítat s rezervou do budoucna.

V případě prostoru na SSD u herních počítačů doslova platí, že „čím více, tím lépe“. Moderní hry si bez problémů vyžádají i 100 GB a více prostoru, takže za naprostý základ lze považovat alespoň 1 TB prostoru, zejména náročnější uživatelé ale bez problémů využijí i 2 TB a více (externí disk sice může být určitým řešením, ale z hlediska ergonomie i výkonu jde většinou o kompromisní řešení…).

Moderní (interní) SSD typu PCI Express 4.0 či PCI Express 5.0 jsou také velmi rychlá a nabízejí přenosové rychlosti pohybující se v řádech tisíců MB/s (ale stejně jako v řadě dalších aspektů i zde můžeme mezi jednotlivými modely najít velké rozdíly).

Zobrazovací technologie

Za základ lze v případě herních notebooků považovat IPS displeje s rozlišením Full HD či Quad HD. Panely jsou dostupné s různými povrchovými úpravami (nejčastěji jde o univerzální antireflexní provedení, k dostání jsou však i počítače s matnými či lesklými obrazovkami). Narazit můžeme také na počítače s rozlišením 4K, které však není kvůli vysokým nárokům na grafický výkon mezi zájemci o herní notebooky tolik populární.

U herních notebooků tak zákazníci ocení spíše vyšší obnovovací frekvenci (typicky jde o 120 či 240 Hz), která díky rychlému překreslování a minimální odezvě výrazně zlepšuje dojmy při hraní rychlých (akčních či závodních, ale i jiných) her.

Stále častěji do herních notebooků pronikají displeje využívající technologie OLED a mini LED, mezi jejichž výhody patří (ve srovnání s IPS) primárně rychlejší odezva, vyšší jas i kontrast a bohatší barevné podání.

Naopak třeba dotykové displeje jsou součástí výbavy jen u minimálního počtu gamingových notebooků.

Provedení

Rozměry a hmotnost u přenosných herních počítačů nehrají hlavní roli, a ačkoli se můžeme setkat i s relativně kompaktními modely s úhlopříčkou kolem 14", většinu produkce tvoří přístroje s úhlopříčkou obrazovky pohybující se kolem 16", výjimkou však nejsou ani ještě větší zařízení.

Na rozdíl od běžných počítačů, kde často záleží na co nejnižší hmotnosti a na co nejkompaktnějších rozměrech, zde dávají uživatelé přednost propracovanějšímu chlazení a odvodu tepla, ale i rozměrnější obrazovce a (na hraní her) vhodnější klávesnici.

Bonusem pak může být i bohatší konektorová výbava nebo více prostoru pro osazení pevných disků (SSD) a modulů s operační pamětí.

I zde však samozřejmě můžeme mezi jednotlivými modely pozorovat rozdíly. Zejména u cenově dostupnějších notebooků je nutné počítat s určitými kompromisy jak ve výkonu, tak i na těle počítače nebo na již zmiňované chladicí soustavě. S rostoucí cenou tedy můžeme kromě vyššího výkonu nebo lepšího displeje očekávat také použití kvalitnějších materiálů a celkově lepší konstrukci. Na druhou stranu ani počítače v kategorii mezi 20 a 30 tisíci korunami se často nemají za co stydět a uživatelům s omezenějším rozpočtem bez problémů vyhoví.

Další výbava

Herní notebooky mívají také výrazné klávesnice. V první řadě na pohled, protože bývají vybaveny různými formami více či méně uživatelsky přizpůsobitelného osvětlení (extrémem je možnost nastavit si osvětlení každé klávesy zvlášť), často pak i funkčně (nabízejí různá přídavná tlačítka pro rychlý přístup k nejpoužívanějším funkcím). Výrobci zde také často sahají také po vylepšených (někdy dokonce i mechanických) spínačích schopných poskytnout co nejlepší a nejpřesnější odezvu a zpětnou vazbu. Výrazně nasvíceny pak v některých případech bývají i další prvky, například loga výrobců či modelových řad, ale někdy třeba i touchpady, konektory a podobně (z pohledu běžné populace naštěstí bývá většinu z nich možné deaktivovat).

Součástí herních notebooků jsou samozřejmě také webové kamery, reproduktory (často je jich více, někdy bývají také doplněny subwooferem a nejrůznějšími certifikacemi a dalšími vylepšeními) či citlivé mikrofony. Vše je tedy připraveno nejen na hraní her, ale i na běžnou konzumaci multimédií nebo audio- či videohovory s rodinou, přáteli, kolegy nebo spolužáky. I zde obecně platí, že čím je notebook dražší, tím kvalitnější tyto doplňkové prvky budou. Pro většinu uživatelů by měla být tato výbava více než dostatečná. Nároční zákazníci pak mají možnost připojit externí periferie, v případě hráčů nejčastěji sluchátka či myši.

Ve srovnání se standardními notebooky nebývá u herních laptopů kladen takový důraz na bezpečnost a například čtečka otisků prstů či skener ob ličeje nemusí být takovou samo zřejmostí jako v jiných kategoriích přenosných počítačů.

V podobném duchu můžeme hovořit o výdrži baterie. I když i zde narazíme na výjimky, tak vzhledem k výkonu herních počítačů nelze ani při úspornějším používání „čekat zázraky“. Výdrž baterie se většinou pohybuje maximálně okolo čtyř až pěti hodin, někdy to může být i více, někdy ještě méně. Při hraní her se pak výdrž často pohybuje maximálně okolo jedné hodiny (s tím, že navíc razantně klesne i dostupný výkon).

Důležitou součástí výbavy jsou naopak komunikační možnosti. Z bezdrátových technologií lze spoléhat na Wi-Fi (ideálně v generaci alespoň 6 či 6E, nejlépe 7) a Bluetooth. Naopak s podporou připojení k mobilním sítím se u herních notebooků setkáváme jen vzácně.

Konektorová výbava staví primárně na rozhraní USB. Kromě starších portů USB-A, které se stále mohou hodit, například pro připojení externích pamětí nebo myší, rychle roste role všestranných konektorů USB-C. Náročnější uživatelé mohou ocenit i rozhraní Thunderbolt 4 či USB4 (které však zdaleka nenalezneme u všech herních notebooků). Běžnou součástí výbavy přenosných herních počítačů jsou i porty HDMI, čtečky paměťových karet a samozřejmě také (kombinovaný) audiokonektor. Rozhraní RJ-45 už je spíše vzácností.