Provoz v cloudu vzroste do roku 2019 čtyřikrát. Česko je připraveno

V roce 2019 bude činit objem dat uložených v cloudu 8,6 zettabytů (ZB), to je asi 80 bilionů gigabytů a zabral by tak 1,6 bilionu dvouvrstvých Blu-Ray disků. Objem dat v oblasti střední a východní Evropy dosáhne 0,355 zettabytů. V loňském roce to přitom bylo jen 0,056 zettabytů. 

K růstu objemu dat přenášených, zpracovávaných a ukládaných v cloudu a přechodu na cloudové služby přispěje několik faktorů včetně soukromého využití cloudu spojeného s nárůstem počtu mobilních zařízení, stoupající obliba veřejných cloudových služeb v podnikové sféře a rostoucí měrou virtualizace v soukromých cloudech. Rozvoj komunikace mezi stroji (tzv. machine-to-machine, M2M) má rovněž potenciál do budoucna zvyšovat objem cloudového provozu.

„Objem přenesených dat celosvětově stále roste, ani náš region není v tomto směru pozadu. Tahounem růstu jsou jak firmy a veřejné instituce, které se z fáze testování cloudu přesouvají do běžného provozu, ale i koncoví uživatelé. Ti očekávají přístup k obsahu a službám kdykoliv a kdekoliv. To všechno vytváří velkou příležitost pro poskytovatele cloudových služeb,“ uvedl Michal Stachník, generální ředitel společnosti Cisco ČR.

Stranou rostoucího trendu nezůstává ani region střední a východní Evropy. Podle letošního vydání studie Cisco Global Cloud Index vzroste objem přenesených dat v našem regionu do roku 2019 na 523 exabytů (asi půl zettabytu). Za jediný měsíc tak bude přeneseno přes 44 exabytů, ještě v loňském roce to bylo přitom jen 12 exabytů měsíčně. Datový provoz datových center v našem regionu vzroste do roku 2019 třiapůlkrát. Jen mezi roky 2013 a 2014 se objem přenesených dat v datových centrech zvýšil o 30 %. Objem přenesených dat uživateli v regionu střední a východní Evropy bude tvořit v roce 2019 68 % veškerých přenosů v datových centrech, v roce 2014 to bylo jen 38 %.

Internetová infrastruktura v České republice je na nástup cloudu relativně dobře připravena. S průměrnou rychlostí připojení v pevné síti 20,3 Mbps jí patří desáté místo v regionu. Zaostává ale za průměrem střední a východní Evropy, který činí 28,2 Mbps. Totéž platí i o rychlosti uploadu, ta je v Česku 11,5 Mbps, zatímco průměr regionu činí 20,9 Mbps. Zajímavé je, že západní Evropa v průměrné rychlosti připojení za naším regionem zaostává – 22,8 Mbps pro download a 7,4 Mbps pro upload. O 0,2 Mbps u download a 5 Mbps u uploadu předstihl region střední a východní Evropy dokonce i Asijsko-pacifickou oblast.

Situace je ale výrazně jiná v případě mobilního připojení. Zde je nejdále severní Amerika s průměrnou rychlostí 16 Mbps pro download. Střední Evropa ale nabízí nejrychlejší upload (7,7 Mbps). V Česku jsou průměrné rychlosti u mobilního připojení 12 Mbps, respektive 7 Mbps.

Internet věcí a Internet of Everything zvýší objem dat

Vedle uvedených příčin růstu cloudového provozu společnost Cisco předpovídá, že by významný vliv na provoz v datových centrech a v cloudu mohl mít tzv. Internet of Everything (IoE) — propojení lidí, procesů, dat a věcí. Široká paleta aplikací IoE generuje velké objemy dat, které do roku 2019 dosáhnout 507,5 ZB za rok (42,3 ZB měsíčně), což je téměř padesátkrát více než předpovídaný objem provozu v datových centrech v roce 2019 (10,4 ZB). Dnes se pouze malá část těchto dat ukládá v datových centrech, ale to by se mohlo změnit s vývojem požadavků na aplikace a využití analýzy velkých dat (tj. analýzy shromážděných dat jako podkladu pro taktická a strategická rozhodnutí).

Dnes připadá 73 % dat uložených na klientských zařízeních na osobní počítače. Do roku 2019 se většina uložených dat (51 %) přesune na jiná zařízení než PC (např. chytré telefony, tablety, M2M moduly apod.). Vzhledem k rostoucímu objemu ukládaných dat společnost Cisco předpovídá růst poptávky po spotřebitelských cloudových úložištích dat. Do roku 2019 bude 55 % soukromých uživatelů internetu využívat osobní cloudové úložiště (oproti 42 % v roce 2014). Studie například odhaduje, že celosvětový datový provoz u chytrých telefonů (201 EB/rok) do roku 2017 přesáhne objem dat na těchto zařízeních uložených (179 EB/rok), což vyvolá potřebu větších kapacit cludových úložišť.

Hlavní výsledky a prognózy studie Global Cloud Index

Globální datový provoz v datových centrech a v cloudu

• Cloudový provoz, který je podmnožinou provozu datových center, generují cloudové služby dostupné prostřednictvím internetu ze škálovatelných, virtualizovaných cloudových datových center, zatímco celkový provoz datových center zahrnuje veškeré přenosy dat uvnitř datových center mezi datovými centry navzájem a mezi datovými centry a koncovými uživateli.
• Roční globální objem IP provozu u datových center do konce roku 2019 dosáhne podle odhadu 10,4 ZB oproti 3,4 ZB za rok v roce 2014.
• Roční globální objem cloudového provozu do konce roku 2019 dosáhne podle odhadu 8,6 ZB (719 EB/měsíc), tedy čtyřnásobku oproti roku 2014 (2,1 ZB/rok, 176 EB/měsíc) a bude představovat více než čtyři pětiny (83 %) celkového provozu datových center.
• Očekává se, že nové technologie jako SDN a NFV zefektivní toky dat uvnitř datových center tak, že objemy dat, které dosáhnou nejvyšší vrstvy (jádra) datového centra poklesnou pod 10,4 ZB za rok, zatímco nižší vrstvy datového centra ponesou zátěž přes 40 ZB dat za rok.
• Z geografického hlediska bude v roce 2019 největší objem cloudového provozu připadat na Severní Ameriku (3,6 ZB), jihovýchodní Asii (2,3 ZB) a západní Evropu (1,5 ZB).
• Z geografického hlediska bude na Severní Ameriku v roce 2019 připadat také největší objem provozu datových center (4,5 ZB), následovat bude jihovýchodní Asie (2,7 ZB) a západní Evropa (1,8 ZB).

Spotřebitelská cloudová úložiště

• Do roku 2019 bude 55 % (přes dvě miliardy) soukromých uživatelů internetu využívat osobní cloudové úložiště, oproti 42 % (1,1 miliardy uživatelů) v roce 2014.
• Objem dat přenášených mezi koncovými zařízeními a spotřebitelskými cloudovými úložišti v roce 2019 dosáhne v celosvětovém průměru 1,6 gigabytu za měsíc na uživatele, zatímco v roce 2014 to bylo 992 megabytů za měsíc.
• V roce 2014 připadalo 73 % dat uložených na klientských zařízeních na osobní počítače. Do roku 2019 se většina uložených dat (51 %) přesune na jiná zařízení než PC (např. chytré telefony, tablety, M2M moduly apod.).
• Vzhledem k rostoucímu objemu ukládaných dat společnost Cisco předpovídá růst poptávky po spotřebitelských cloudových úložištích. Studie například odhaduje, že celosvětový datový provoz u chytrých telefonů (201 EB/rok) do roku 2017 přesáhne objem dat na těchto zařízeních uložených (179 EB/rok), což vyvolá potřebu větších kapacit cludových úložišť.

Virtualizace datových center

• Celková pracovní zátěž datových center se v letech 2014-2019 více než zdvojnásobí, avšak objem cloudové pracovní zátěže ve stejném období vzroste na více než trojnásobek současného stavu.
• Hustota pracovní zátěže (tj. zátěž na jeden fyzický server) u cloudových datových center v roce 2014 dosahovala 5,1 a do roku 2019 vzroste na 8,4. Oproti tomu konvenční datová centra v roce 2014 vykazovala hustotu pracovní zátěže 2,0 a do roku 2019 se tato hodnota zvýší na 3,2.

Data vznikající v Internet of Everything (IoE)

• Objem data vznikajících v internetu všeho dosáhne do roku 2019 celosvětově 507,5 zettabytů za rok (42,3 zettabytů za měsíc) oproti loňským 134,5 zettabytům za rok (11,2 ZB za měsíc).
• Objem dat, který denně vyprodukuje inteligentní město o milionu obyvatel, do roku 2019 dosáhne 180 milionů gigabytů.

Rozvoj veřejného a soukromého cloudu

Využití veřejného cloudu, kde jsou služby poskytovány prostřednictvím veřejně přístupné sítě, stoupá rychleji než využití soukromého cloudu, kam z hlediska pracovní zátěže spadá cloudová infrastruktura provozovaná jedinou organizací. V celém pětiletém období však u soukromého cloudu poroste rychleji míra virtualizace než u veřejného. Vzhledem k tomu, že podniky stále častěji zkoumají efektivitu nákladů spojených s vlastními IT zdroji a vyžadují větší flexibilitu a akceschopnost, poroste zájem o veřejný cloud.

Cisco Cloud Index předpovídá, že:

• Objem pracovních zátěží ve veřejném cloudu poroste v letech 2014-2019 průměrným ročním tempem 44 % a v soukromém cloudu pomaleji – v průměru tempem 16 % ročně.
• Do roku 2019 bude 56 % cloudových pracovních zátěží připadat na datová centra veřejných cloudů oproti 30 % v roce in 2014. (průměrný roční růst 44 % v letech 2014 až 2019).
• Do roku 2019 bude 44 % cloudových pracovních zátěží připadat na datová centra soukromých cloudů oproti 70 % v roce in 2014. (průměrný roční růst 16 % v letech 2014 až 2019).

Globální cloudové pracovní zátěže

SaaS bude do roku 2019 nejoblíbenějším a nejčastěji implementovaným modelem poskytování služeb u soukromých i veřejných cloudů.

• Do roku 2019 bude 59 % všech cloudových pracovních zátěží připadat na zátěže typu software jako služba (SaaS) oproti 45 % v roce 2014.
• Do roku 2019 bude 30 % všech cloudových pracovních zátěží připadat na zátěže typu infrastruktura jako služba (IaaS) oproti 42 % v roce 2014.
• Do roku 2019, bude 11 % všech cloudových pracovních zátěží připadat na zátěže typu platforma jako služba (PaaS) oproti 13 % v roce 2014.

Globální připravenost na cloud

Při posuzování připravenosti na cloud společnost Cisco analyzuje průměr a medián rychlostí uploadu/downloadu a latencí pevných a mobilních sítí ve více než 150 zemích.

• Letos vyhovělo 81 zemí jednotným pokročilým kritériím připravenosti u mobilních sítí, což představuje významný nárůst oproti loňským 21 zemím.
• Letos vyhovělo 119 zemí jednotným pokročilým kritériím připravenosti u pevných sítí, oproti 109 zemím v loňském roce.
• Základní požadavky pro cloudové aplikace: rychlost downloadu do 750 Kbps, rychlost uploadu do 250 Kbps, latence nad 160 ms.
• Střední požadavky pro cloudové aplikace: rychlost downloadu: 751-2 500 Kbps, rychlost uploadu: 251-1 000 Kbps, latence: 159-100 ms.
• Pokročilé požadavky pro cloudové aplikace: rychlost downloadu: > 2 500 kbps, rychlost uploadu: vyšší než 1 000 Kbps, latence: < 100 ms.