Falešné recenze na internetu mohou znamenat problém

Internetové recenze a zkušenosti příbuzných a známých jsou podle průzkumu pro většinu spotřebitelů nejdůležitějším zdrojem informací při rozhodování o nákupu určitého výrobku či služby. Až 96 % respondentů uvedlo, že před pořízením výrobku či služby vždy či občas vyhledávají recenze jiných spotřebitelů a 95 % z nich vyhledává tyto recenze na internetu.

Lidé nejčastěji vyhledávají recenze na speciálních srovnávačích cen (Heuréka.cz, Zboží.cz), dále na internetových stránkách prodejců zboží a poskytovatelů služeb či na zpravodajských serverech. S rostoucím vlivem internetových recenzí však roste i míra jejich zneužívání. Dvě třetiny spotřebitelů uvedly, že se na internetu setkaly s recenzí, kterou pokládaly za nevěrohodnou a necelá třetina respondentů si myslí, že jsou online recenze využívány ke konkurenčnímu boji mezi podnikateli. 47 % z těch, kdo vůbec nevyhledávají spotřebitelské recenze, tak činí proto, že jim nedůvěřují. Domnívají se, že recenze mohou být zmanipulované výrobci nebo nevypovídají o skutečné kvalitě výrobku.

Z právního hlediska je třeba rozlišovat kladné a negativní falešné recenze. Pozitivní falešné recenze lze - jakožto sdělení směřující k podpoře podnikatelské činnosti - považovat za reklamu. Vyplývá to z definice reklamy v zákoně o regulaci reklamy. Je-li taková recenze zveřejněna na objednávku daného podnikatele, jedná se o nekalou obchodní praktiku ve smyslu zákona o ochraně spotřebitele a rovněž za určitých podmínek o skrytou reklamu dle zákona o regulaci reklamy.

Jako příklad lze uvést některé recenze na slevových portálech, jak uvedla jedna respondentka průzkumu: „Když jsem uveřejnila negativní recenzi na kadeřnici, dostalo se mi negativní reakce a můj příspěvek byl poté smazán. Nadále se zobrazovaly pouze neutrální dotazy a pozitivní příspěvky. Myslím si, že slevové portály zveřejňují pouze pochvalné příspěvky, aby získaly zákazníky. Kladné recenze si občas píší provozovatelé služeb sami, nebo požádají známé, aby nalákali zákazníky.“

Z pohledu práva je vždy důležité posoudit, zda se jedná o skutečný postřeh či hodnocení spotřebitele nebo zda jde o recenzi, která není založena na zkušenosti, ale směřuje buď k podpoře podnikání, nebo naopak k poškození daného subjektu. Negativní falešné recenze nenaplňují výše uvedenou definici reklamy. Mají-li však za cíl poškodit konkrétní subjekt, může se jednat o nekalou soutěž.

Dotazníkového šetření se zúčastnilo 3 409 respondentů.

Kompletní informac eo průzkumu najdete v publikaci, kteoru si můžete stáhnout na webu dTest.