dTest: Jak to bude s reklamacemi po novele zákona?
Podle stávajícího nastavení pravidel prodávající ze zákona garantuje spotřebiteli tzv. jakost věci při převzetí. To znamená, že prodávající odpovídá spotřebiteli za to, že prodávaná věc nemá v okamžiku převzetí žádné vady – ani vady viditelné, ani vady na první pohled nezřetelné. Pokud se nějaká vada na věci projeví v průběhu prvních šesti měsíců od převzetí, nastupuje vyvratitelná domněnka, že vada byla na věci už v době jejího převzetí spotřebitelem. Jinak řečeno, je to prodávající, který musí prokázat, že věc byla v době převzetí bezvadná a tzv. zákonnou domněnku vadnosti musí přesvědčivě vyvrátit. Tuto domněnku nejlépe prodávající vyvrátí znaleckým nebo servisním posudkem.
Pokud se to prodejci nepodaří, máte nárok na opravu, dodání nové věci, odstoupení od smlouvy (vrácení peněz) či slevu. V praxi to znamená, že pokud si zákazník například 1. dubna 2022 koupíte počítač, se kterým po nějakém čase přestanete být spokojení, protože přestane fungovat tak, jak má, tak ho 12. září 2022 reklamuje. „Jelikož reklamaci podává v prvních šesti měsících od převzetí, musí prodávající přesvědčivě vyvrátit, že věc nebyla vadná už v době, kdy vám ji předal na prodejně či dodal domů. K tomu nestačí jedno strohé vyjádření: Mechanicky poškozeno,“ uvedla typický příklad reklamace ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.
Pokud se ukáže, že věc v době jejího převzetí spotřebitelem nebyla vadná, pořád není spotřebitel za současné právní úpravy zcela ztracen. Pokud vada na věci není v době převzetí, ale teprve se vyskytne kdykoliv poté, nejpozději však do dvou let od převzetí, může spotřebitel věc reklamovat také. Jen se zhorší spotřebitelovo postavení v tom, že vadnost věci prokazuje on. Neplatí tu totiž žádná zákonná domněnka vadnosti. V praxi to znamená, že monitor pořízený 1. května 2022 přestal fungovat, a tak byl 20. června 2023 reklamován. Ukázalo se, že v monitoru se uvolnila součástka, což má za následek jeho nefunkčnost. Zároveň se povedlo odborným servisním posudkem spolehlivě prokázat, že k uvolnění součástky došlo až po převzetí. „Spotřebitele to nemusí nijak zvlášť trápit, je krytý ještě dvouletou záruční dobou. Měl by však prokázat, že k uvolnění součástky nedošlo např. používáním v rozporu s návodem nebo neodborným zásahem do přístroje,“ vysvětlila Eduarda Hekšová.
Reklamace ponovu
I podle nových pravidel bude prodejce spotřebiteli garantovat tzv. jakost věci při převzetí. Navíc bude zákonná domněnka vadnosti platit ne šest, ale dvanáct měsíců. To znamená, že pokud se vada na věci projeví do dvanácti měsíců od převzetí věci spotřebitelem, bude se mít za to, že věc byla vadná už před převzetím. Na první pohled jednoznačně posun ve prospěch spotřebitele. Vždyť se přece zdvojnásobila doba, během které padá povinnost prokázat bezvadnost věci na podnikatele, zatímco spotřebitel prvních dvanáct měsíců (namísto stávajících šesti) nemusí prokazovat, že je věc opravdu vadná a stačí mu reklamaci uplatnit. Jenže jak to bude se situací, kdy se povede prodejci prokázat, že vada na věci v době převzetí nebyla, ale že se vyskytla teprve poté? „Doteď měl i tak spotřebitel možnost takovou vadu do dvou let reklamovat. Kdyby novela prošla v navrhovaném znění, měl by spotřebitel smůlu. Návrh novely zjednodušeně říká, že pokud není vada na věci už při jejím převzetí, nemůžete jí reklamovat,“ upozornila ředitelka dTestu Eduarda Hekšová.
