Za softwarovým pirátstvím stojí hlavně hamižnost
V Česku je v počítačích instalováno 35 procent softwaru nelegálně a jeho hodnota dosáhla 3,8 miliardy korun.
Ve firmách je hlavním důvodem výskytu pirátského softwaru snaha ušetřit na nákupu potřebných licencí (33 %): „Týká se to zejména menších firem, které si nekoupí potřebný počet licencí a o výpočetní techniku se programově nestarají. Nemají obvykle ani zodpovědného správce výpočetní techniky,“ vysvětlil Jan Hlaváč, tiskový mluvčí protipirátské organizace BSA.
V závěsu je rychlý růst počtu zaměstnanců (30 %). Fúze a akvizice jsou častým důvodem pirátství. Počet zaměstnanců se mnohdy zdvojnásobí. Situace při spojování firem je obyčejně chaotická, a pokud se tomu nevěnuje zvláštní péče, snadno se stane, že firma nainstaluje více licencí, než na kolik má nárok. Případně pirátský software do firmy zavleče jedna z firem, která se o vypočtení techniku nestará.
V domácnostech je hlavním důvodem pirátství rovněž snaha ušetřit (50 %), ale stále více se množí případy, kdy nelegální software nainstaluje třetí osoba. Například rodičům či prarodičům nainstaluje pirátský software jejich potomek nebo vnouče, aniž by o tom věděli.
Mezi nejčastěji užívaný nelegální software ve firmách patří operační systémy a kancelářské aplikace (Microsoft), antivirové programy (Symantec), software pro grafiky (Adobe) a projektanty (Autodesk). V domácnostech to jsou ještě programy pro úpravu fotek a videí, softwary pro správu počítače a hry.
Pirátský software mizí z firem, z domácností nikoli
V domácnostech se pirátství daří kvůli snadno dostupné výpočetní technice a rychlému připojení k internetu. Podle analýzy BSA 48 procent domácích uživatelů v Evropské unii připouští, že užívají pirátský software. „Občasné užívání kradeného softwaru připouští dvanáct procent a málokdy si nelegální kopie pořizuje 26 procent uživatelů. Nicméně sedm procent se přiznalo, že užívá pirátský software velmi často a tři procenta dokonce neustále,“ shrnul Hlaváč klíčové závěry studie BSA. Softwarovými piráty v Evropské unii jsou zejména muži (64 %) ve věku 25–34 let (36 %).
Ve firmách je pirátství na ústupu, protože manažeři se obávají možných právních postihů a vysokých plateb za odškodnění, které v průměru dosahují 286 tisíc korun. Podnikatelé jsou navíc častým cílem preventivních protipirátských kampaní. Ve firemním sektoru BSA registruje nejvíce případů pirátství mezi společnostmi, v nichž pracuje deset až sto zaměstnanců. Co do odvětví převažují společnosti z oblasti výroby, logistiky, inženýringu, designu a grafiky.
Množí se také případy podvodů, kdy uživatel v dobré víře zakoupí software z druhé ruky z internetu, například on-line aukcí. „Mnohdy se jedná o profesionální padělky nebo software, který není určen k dalšímu prodeji (tzv. OEM). Z aukcí a neautorizovaných obchodů rozhodně nedoporučujeme software zakupovat, je zde vysoká pravděpodobnost, že půjde o padělek či podvod,“ uzavřel Jan Hlaváč.
Shrnující fakta:
• V Česku se užívá pirátsky 35 % softwaru.
• Průměrná výše kompenzace určené poškozeným výrobcům softwaru se letos zvýší o zhruba 10 procent na 286 tisíc korun.
• Kvůli pirátství tak tuzemské softwarové firmy přicházejí ročně o tržby v hodnotě 3,8 miliardy korun.
• Zdroje oznámení pirátství: firmy stěžující si na nekalou konkurenci (50 %), zaměstnanci (40 %) a ostatní (10 %).
• Důvody pro oznámení pirátství ve firmě: pomsta zaměstnavateli (71 %) a nesouhlasný postoj k pirátství (29 %).