Žebříček zneužívání pracovního času

Na vzestupu je také on-line nakupování. Celkově se míra zneužívání pracovního času za loňský rok snížila o tři minuty za den a aktuálně činí 51 minut na zaměstnance.

Míra zneužívání pracovního času na firemních počítačích v průběhu roku 2011 poklesla o pět procent na aktuálních 51 minut denně na jednoho zaměstnance. „Během jednoho roku se firmám podařilo stáhnout čas strávený u počítače mimopracovními aktivitami o tři minuty. Trend v monitorování zaměstnanců je jednoznačný: zaměstnavatelé pokračují v úsilí o vyšší efektivitu svých zaměstnanců,“ interpretoval výsledek Martin Hnízdil, AuditPro manager ze společnosti truconneXion, která zveřejňuje míru zneužívání pracovního času pravidelně již třetí rok po sobě. „Od roku 2009 průměrný čas, který zaměstnanec věnuje na počítači soukromým aktivitám, poklesl o více než 43 procent,“ dodal Martin Hnízdil.

Podle společnosti LMC, provozovatele portálů Jobs.cz a Prace.cz, budou někteří zaměstnavatelé nadále využívat monitorovací technologie k tomu, aby si udrželi přehled o činnosti svých zaměstnanců. „Využití výstupů monitorovacích nástrojů může firmám pomoci pro případ analýzy selhání některého ze zaměstnanců. Pokud vyjde najevo, že věnoval neúměrné množství času mimopracovním aktivitám a pravděpodobně kvůli tomu nedokázal řádně a včas splnit své úkoly, je to jasný signál pro vyvození důsledků,“ řekl Tomáš Ervín Dombrovský, mluvčí společnosti LMC, a dodal: „Monitoring může posloužit například jako vhodný nástroj pro rozhodování v případě sporů, vždycky by se však k němu mělo přistupovat s rozumem.“

Vítězové roku: sociální sítě, on-line nakupování a Skype

Aktuálně platí, že čtyři z pěti firem mají zájem dozvědět se za pomoci specializovaného softwaru, zda se jejich zaměstnanci na počítači věnují práci, anebo si hrají či vyřizují soukromé věci. V průběhu času jsou ovšem zřetelné různé trendy ve formách zneužívání. První trend je spojen se vzrůstajícím podílem sociálních sítí, které během jednoho roku dokázaly podstatně stáhnout dříve jednoznačnou dominanci e-mailu. „Zatímco v roce 2010 průměrně zaměstnanec strávil na sociálních sítích osm minut denně, o rok později to bylo již přes deset minut. Ve stejném období se zkrátila doba vyřizování soukromých věcí prostřednictvím e-mailu ze čtrnácti minut na dvanáct,“ vyložil statistická čísla Martin Hnízdil z firmy TruconneXion.

Vedle rostoucí popularity Facebooku a dalších sociálních sítí jde nahoru i on-line nakupování a nástroje instant messagingu, jako je například Skype. V mnoha firmách je však Skype už součástí běžné pracovní komunikace a k posuzování, co je ještě v rámci normy a co už nikoli, je třeba přistupovat na základě zvyklostí v dané firmě a konkrétního pracovního zařazení uživatele.

Jak jsme pracovali v roce 2011? Klíčová zjištění analýz společnosti TruconneXion

• 88 minut – tolik času stráví zaměstnanci v pátek na internetu soukromými aktivitami
• 51 minut stráví v průměru zaměstnanci denně mimopracovními aktivitami
• 32,5 minuty – nejvíce práce na počítači uděláme mezi 11.00 a 12.00
• 13 minut z práce odkrojí mimopracovní činnost na internetu mezi 13.00 a 14.00

Soumrak stahovačů: zaměstnanci se raději baví on-line

Jednoznačným „propadákem roku“ na žebříčku mimopracovních aktivit zaměstnanců se v roce 2011 stala kategorie stahování multimédií, v níž došlo k propadu bezmála na polovinu, na cca čtyři minuty. Martin Hnízdil upozornil i na klesající podíl hraní her na PC, jež s tím souvisí. „V roce 2011 jsme zaznamenali viditelný přesun k rychlým a bezprostředním formám komunikace. Hrát hry, pouštět si videa a další multimédia lze přímo přes internet bez nutnosti stahování jakýchkoli souborů,“ vysvětlil Hnízdil, který dává propad stahování do souvislosti s rostoucí uvědomělostí uživatelů a současně s lepším zabezpečením firemních sítí.

Tento odvrat od stahování ovšem nemusí být nevratný a mohl by se nešťastně otočit zpátky, pokud by byly do konce dotaženy snahy o restrikci internetu a podobné iniciativy spojené se zavíráním serverů jako MegaUpload, MegaVideo apod. „Jakmile by mezi uživateli zmizela elementární důvěra v dostupnost obsahu na internetu, je velmi pravděpodobné, že si videohry, filmy a další autorsky chráněný obsah začnou opět ukládat na discích, místo aby ho otevírali přímo z prostředí internetu,“ poznamenal Hnízdil na okraj snah o regulaci internetu.

Pirátství ve firmách klesá o tři procenta ročně

Monitorovací software je rovněž nekompromisní k případnému stažení nelegálního softwaru, hudby či filmů, které jsou autorsky chráněny. „Majitelé firem a manažeři se tak mohou účinně preventivně bránit šíření nelegálního obsahu ve firmě. To je důležité zejména od letošního roku, kdy jsou firmy trestně odpovědné i za šíření nelegálního obsahu ve firmě,“ upozornil Hnízdil.

Podle protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance) celkové náklady firem spojené s pirátstvím, tedy odškodnění a nákup legálního softwaru, loni vzrostly o sedm procent. „Nejvyšší kompenzace se pohybovaly mezi 500 a 700 tisíci korun. Průměrná částka za odškodnění rostla rychleji, než jsme očekávali, a již v polovině roku se přehoupla přes 260 tisíc korun,“ dodal zástupce BSA Jan Hlaváč. Uvedené částky navíc nezahrnují náklady na soudní řízení a právní zastoupení.

Podle protipirátské organizace BSA míra softwarového pirátství ve firmách dlouhodobě v České republice klesá, a to i díky intenzivnímu nasazení monitorovacích nástrojů. „Míra pirátství ve firmách meziročně klesá zhruba o tři procentní body. Naopak v domácnostech se stahuje nelegálního softwaru stále více. V důsledku tak celková míra pirátství poklesne zhruba jen o procentní bod ročně,“ dodal Hlaváč. V Česku je podle poslední analýzy BSA v počítačích instalováno 36 procent softwaru nelegálně. Hodnota ukradeného softwaru představuje 3,7 miliardy korun.