Software se nejvíce krade na Ústecku, nejméně v Praze

20. 8. 2014. (redaktor: František Doupal, zdroj: truconneXion)
V uplynulém roce bylo nejvíce nelegálního softwaru v Ústeckém, Karlovarském a Olomouckém kraji. Situace se zlepšuje jen pomalu - na vině jsou především kraje, kde se počítačovým pirátům stále mimořádně daří.
Foto: Freeimages.com

V  popředí žebříčku dlouhodobě figuruje Praha, jež představuje jistotu nekompromisního postupu proti distributorům a uživatelům nelegálního softwaru. „Metropole je nejdál díky převaze velkých firem se zahraničními vlastníky, kteří ve firemní bezpečnosti prosazují mezinárodní standardy, pravidelné audity licencí a vlastní korporátní řešení. Zaměstnanci si pod vidinou citelné restrikce nedovolí nainstalovat do firemního počítače software z neautorizovaného zdroje,“ vysvětlil Martin Hnízdil příčiny úspěchu firem z hlavního města v potírání počítačových pirátů. „Firmy v Praze více investují do osvěty a jsou také citlivější na svou dobrou pověst, což z nich na trhu s  produkty pro efektivní správu licencí a bezpečnostními řešeními dělá spolehlivé zákazníky. Navíc se již přesvědčily, že se jim respekt k právním normám vyplatí i finančně a že díky němu ušetří nemalé náklady. Motivací je tedy nejen hrozba z postihu, ale i racionálně odůvodněná snaha uspořit,“ dodal Martin Hnízdil.

Za pirátství mohou zaměstnanci i nedbalost majitelů firem

Za vysokou mírou pirátství v některých krajích stojí právě neukázněnost zaměstnanců v kombinaci s nedbalosti majitelů firem: „Instalace více kopií softwaru než povoluje licence nebo jiný nesoulad s licenčními podmínkami (65 %) a neukázněnost zaměstnanců (20 %), kteří si nainstalují svoje privátní programy, jsou nejčastějším důvodem pirátství,“ shrnul hlavní důvody pirátství Martin Hnízdil. To potvrzuje i letošní studie analytiků IDC, podle které 27 procent zaměstnanců instaluje na pracovní počítače software z neautorizovaných zdrojů bez vědomí zaměstnavatele.

V Česku se podle poslední analýzy protipirátské organizace BSA užívá nelegálně 34 % počítačových programů a roční ztráta výrobců softwaru tak činí 3,6 miliardy korun. „Nejčastěji nelegálně kopírovaným softwarem v Česku jsou operační systémy, kancelářské, grafické a CAD programy, antivirové programy a počítačové hry,“ řekl Jan Hlaváč, zástupce protipirátské organizace BSA | The Software Alliance.

Z dlouhodobého sledování vyplývá, že softwarové pirátství se nejčastěji odehrává ve firmách malé až střední velikosti využívajících deset až sto počítačů.

Skokanem roku je Plzeňský kraj

Ve srovnání s poslední analýzou učinili největší kus práce v oblasti prevence softwarového pirátství firmy a instituce v Plzeňském kraji. Oproti loňskému žebříčku Plzeňský kraj postoupil o tři příčky na páté místo, za což mu patří pozice pomyslného skokana roku. V popředí také stojí firmy z Vysočiny a Královéhradeckého kraje. Celkové výsledky potvrzují předchozí pravidlo, že s rostoucí vzdáleností od hlavního města roste benevolence firem k porušování zákona, což nadále platí pro většinu moravských krajů a socioekonomicky slabší Ústecko a Karlovarsko.

Analýza technologické společnosti truconneXion, která pomáhá firmám a institucím preventivně předcházet softwarovému pirátství, dlouhodobě porovnává poptávku po preventivních nástrojích – tzv. auditovacích softwarech. „Je zřejmé, že firmy v některých regionech ve srovnání s minulostí věnují mnohem větší pozornost rizikům plynoucím z užívání nelegálního softwaru a prevence už pro ně není prázdné slovo,“ řekl Martin Hnízdil ze společnosti truconneXion.

Zaměstnanci nelegálně stahující software mají v takto vybavených firmách mnohem obtížnější pozici. Snadno je odhalí už jediný report, který prokazatelně prezentuje jejich nežádoucí aktivity. „Při současné úrovni auditovacích systémů je pořízení podobného reportu otázkou jediného kliknutí myší. Zaměstnavatelé si takto udržují přehled a předcházejí případným škodám způsobeným používáním nelegálního softwaru či jeho instalováním do firemních počítačů, za které nesou zodpovědnost,“ připoměl Martin Hnízdil z truconneXion.

Podobné články

Vliv bezpečnostních řešení na pojistné události v kyberbezpečnosti

4. 4. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: Sophos)
Z průzkumu společnosti Sophos vyplývá, že hodnota pojistného plnění z kybernetického pojištění, které uplatňují organizace využívající služby MDR, je v průměru o 97,5 % nižší než u organizací, které se spoléhají pouze na ochranu koncových bodů. Čtěte více

Celosvětové výdaje na kybernetickou bezpečnost letos vzrostou o 12,2 %

27. 3. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: IDC)
IDC očekává, že celosvětové výdaje na bezpečnost vzrostou v roce 2025 meziročně o 12,2 %. Rostoucí složitost a četnost kybernetických hrozeb - urychlená umělou inteligencí - nutí organizace přijímat pokročilejší obranná opatření. V důsledku toho se předpokládá, že výdaje na bezpečnost budou po období mezi lety 2023 až 2028 trvale růst až na 377 miliard dolarů. Čtěte více

Stabilní a odolný: Takový byl podle IDC vloni trh s bezpečnostními zařízeními

12. 3. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: IDC)
Podle společnosti IDC byly celkové tržby na trhu s bezpečnostními zařízeními stabilní. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2024 trh vykázal 1,5% růst v tržbách a dosáhly 5,1 miliardy dolarů (meziroční nárůst 77 milionů dolarů). Z hlediska tržeb si vloni nejlépe vedl region EMEA s meziročním nárůstem o 12,4 %. Dodávky činily 1,2 milionu kusů (2,7% nárůst ve srovnání se stejným obdobím roku 2023). Čtěte více

Boris Hlinka (Synology): Partneři oceňují náš provázaný ekosystém

27. 11. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: DCD Publishing)
S Borisem Hlinkou, produktovým manažerem společnosti Synology pro Českou republiku a Slovensko, jsme hovořili nejen o novinkách v portfoliu tohoto výrobce. Kromě samotných produktů jsme se zaměřili také na důležitost komplexního ekosystému, rostoucí roli modelu SaaS, význam doplňkových služeb nebo dnes všudypřítomnou umělou inteligenci. Čtěte více