Stolní počítače v roce 2025

Maximální možný výkon

Stolní počítače si nejčastěji pořizují uživatelé, kteří chtějí nebo potřebují maximální možný výkon. A ten zde skutečně dostanou. Ačkoliv jim v tomto ohledu přenosné počítače konkurují stále více, tak pokud chceme mít k dispozici opravdu vysoký procesorový i grafický výkon podpořený odpovídajícím množstvím operační paměti a prostoru na úložištích, je desktop vhodnější. Rozměrná desktopová skříň navíc nabízí lepší předpoklady pro umístění spolehlivého chlazení, které je předpokladem pro stabilní a dlouhodobé dosahování maximálního možného výkonu osazených komponent.

Výhodou je v tomto případě samozřejmě také možnost osadit větší množství paměťových modulů i SSD či HDD. Kromě grafické karty zde navíc bývá prostor také prostor na další volitelné komponenty, jako jsou třeba výkonné síťové periferie nebo další specializovaný hardware. V nejextrémnějších případech pak takováto zařízení nabývají podoby dedikovaných rackových řešení, ale to už hovoříme spíše o pracovních stanicích.

Současně však musíme počítat také s vysokou spotřebou. Ačkoliv efektivita počítačových komponent urazila značný kus cesty a zejména u mobilních zařízení se ji výrobcům vzhledem k dostupnému výkonu podařilo srazit na dříve nepředstavitelně nízké hodnoty, u výkonných desktopů při zatížení procesoru, grafické karty a další výbavy může odběr během okamžiku vyskočit i na úroveň stovek wattů.

Výkon versus rozměry a spotřeba energie

Ne každý však na druhou stranu potřebuje nejvyšší možný výkon. Řada uživatelů preferuje například kompaktnější rozměry nebo nižší spotřebu energie, přičemž jdou tyto požadavky často ruku v ruce. Ani to dnes není problém. Stále více výrobců hotových sestav i počítačových skříní a dalších komponent tomuto požadavku vychází vstříc a nabízí širokou škálu nejrůznějších zařízení, která oběma těmto parametrům ve větší či menší míře vyhovují.

Variabilita je zde opravdu široká. Bez problémů lze zakoupit relativně výkonné počítače s objemem okolo jednoho litru, které lze umístit například na zadní stranu monitoru. A to bez větších kompromisů ve výkonu, výbavě nebo třeba konektivitě. Maximální výkon zde většinou očekávat nelze, ale běžnou práci takovéto počítače zvládnou. Výrobci u těchto modelů často sahají po komponentách určených pro stolní počítače. Letos se zde navíc budeme i ve světě platformy Windows stále běžněji setkávat také s čipy založenými na architektuře ARM, na kterou již nějakou dobu spoléhá Apple. Jejich příkladem mohou být čipy Qualcomm Snapdragon. Své řešení však již představila například i společnost NVIDIA.

Vybírat lze i ze široké škály větších modelů, které jsou stále výrazně menší než tradiční stolní počítače, ale zároveň si zachovávají rozumný vnitřní prostor pro chlazení a osazení většiny běžných komponent (ačkoli třeba výkonné grafické karty se sem již vejít nemusejí).

Je tedy zřejmé, že s kompaktním provedením moderních desktopových počítačů se vážou i určité nevýhody. Zmínit můžeme například chlazení, kdy v kompaktním těle není tolik prostoru pro cirkulaci vzduchu a efektivní rozmístění chladicích prvků. To však dokáže často eliminovat již zmiňovaný energeticky efektivní (často mobilní) hardware. Nevýhodou může být také zhoršený přístup do útrob počítače a omezené možnosti výměny komponent. Často je tak možné měnit například jen na operační paměť, SSD či síťovou kartu, ale kvůli stále těsnější integraci již ani toto není pravidlem a většinu výbavy nemusí být možné vůbec modifikovat.

Moderní konektivita

Na rozdíl od notebooků, které často přinášejí moderní komunikační rozhraní jako první, je nástup některých technologií do desktopových počítačů o něco pomalejší. To by se však mělo díky nástupu nejnovějších procesorových platforem a čipsetů od AMD, Intelu i Qualcommu během letoška srovnat.

Jedním z takových příkladů může být Wi-Fi 7 s teoretickými rychlostmi až 46 Gbps. Náročnější uživatelé ocení také ethernetové připojení na úrovni alespoň 2,5 Gbps nebo více. Stále běžnějšími se budou postupně stávat rozhraní jako USB4 či Thunderbolt 4/5.

Někdy během letošního roku bychom se mohli setkat také s prvními produkty s rozhraním HDMI 2.2, ale reálně to bude spíše až v průběhu roku 2026. O něco dříve by měla nastoupit nová verze rozhraní DisplayPort (2.1b), která by podobně jako nová varianta portu HDMI měla nabídnout primárně opět o něco vyšší šířku přenosového pásma a podporu vyšších rozlišení a obnovovacích frekvencí.

PCIe 5.0 a DDR5 jako standard

Standardem se postupně stanou (také díky klesajícím cenám a zlepšující se podpoře v nastupujících čipsetech) úložiště s rozhraním PCIe 5.0 a operační pamětí typu DDR5.

Jak v případě operačních pamětí, tak úložišť se mohou uživatelé těšit na vyšší výkon, lepší propustnost a odezvu i rostoucí kapacity, kterých dokážou moderní procesory a grafické karty bezezbytku využít.

Pro ilustraci si doplňme, že u DDR5 jsou dnes běžně dostupné moduly s kapacitou až 48 GB a rychlostí až 8 400 MT/s. Propust se pak může běžně pohybovat v rozmezí 50 000–70 000 MB/s. SSD s podporou PCIe 5.0 jsou schopná dosahovat rychlostí zhruba až 12 000–14 000 MB/s při čtení a zápisu dat.

Nárůst výkonu se však může u některých nových SSD i RAM oproti současným generacím hardwaru pojit s větší spotřebou energie, a tedy také s nárůstem produkce zbytkového tepla.

Integrace umělé inteligence

Po vzoru notebooků se budeme také ve stolních počítačích setkávat se stále těsnější integrací funkcí založených na umělé inteligenci. Tedy ne že by desktopové počítače nezvládaly s umělou inteligencí pracovat již nyní, díky výkonným grafickým kartám si s ní naopak rozumějí více než dobře, ale spíše půjde o její zapojování do dalších činností, které přímo ovlivňují výkon a chování počítačů.

Kromě možnosti lokálně využívat nejrůznější AI asistenty nebo třeba velké jazykové modely (LLM) uživatelé získají nejrůznější pomocníky, kteří budou chránit jejich soukromí nebo vylepšovat kvalitu zvuku či obrazu (ať již ve hrách, filmech, nebo třeba ve videokonferencích). Tito asistenti budou také schopní sledovat vytížení počítače a podle toho regulovat výkon chladicí soustavy a jednotlivých komponent jako CPU a GPU, a podle toho potažmo ovlivňovat také spotřebu. Na AI budou spoléhat také stále se zlepšující diagnostické funkce schopné odhalovat (potenciální) závady nebo přizpůsobovat nastavení různých funkcí a parametrů podle požadavků a potřeb konkrétního uživatele a jeho stylu využívání daného zařízení.

Flexibilita a modularita

Právě flexibilita a modularita byly vždycky jednou z největších předností a výsad stolních počítačů. Uživatelé si mohli své počítače přizpůsobovat po stránce vzhledu, výbavy i výkonu.

Na jednu stranu tento trend do určité míry postupně mizí, často třeba kvůli nejrůznějším bezpečnostním mechanismům. Ani mini PC a obecně kompaktnější přístroje tomuto trendu příliš nenahrávají – mnoho funkcí je integrovaných a prostoru k jakýmkoli změnám či úpravám je čím dál méně.

Na druhou stranu se stále můžeme setkat s obrovským množstvím jak hotových sestav, tak komponent a příslušenství pro vlastní montáž, jež nabízejí obrovský prostor pro seberealizaci majitelů. Řada menších i větších výrobců nabízí různé typy skříní s nejrůznějším vzhledem, provedením i dalšími vlastnostmi, které uživatelům nechávají prostor pro vlastní úpravy. Začít můžeme u skříní, které se liší velikostí, použitými materiály (narazit můžeme na sklo, dřevo a další exkluzivní prvky), kvalitou zpracování, rozmístěním a množstvím vstupních a výstupních portů nebo třeba vnitřním uspořádáním.

Obrovským trhem jsou dnes komponenty a další prvky s RGB osvětlením či displeji schopnými zobrazovat jak užitečné informace, tak třeba atraktivní animace. Nejrůznější typy obrazovek se dnes stále častěji vyskytují také přímo na skříních, kde mohou sloužit třeba jako sekundární obrazovka přístupná z Windows nebo prostor pro zobrazení aktuálních parametrů běžícího počítače. Prostor pro customizaci nabízejí také různé systémy tradičního i „vodního“ chlazení. Kdo chce, a má na to čas a prostředky, si tedy může i dnes vytvořit počítač přesně podle svých představ a preferencí…