Software se nejvíce krade v Ústeckém a Moravskoslezském kraji

„Tradičně špatná situace je v Karlovarském a v Ústeckém kraji, který již druhým rokem setrvává na posledním místě. Mezi tyto dva kraje se na předposlední místo vklínil kraj Moravskoslezský, který zaznamenal největší propad v žebříčku - o čtyři místa,“ uvedl výsledky analýzy krajů s nejvyšší mírou pirátského softwaru Martin Hnízdil, AuditPro manažer technologické společnosti truconneXion.

„V pořadí krajů na prvním místě dlouhodobě figuruje Praha, ke které se po roce opět připojil Středočeský kraj: firmy z těchto dvou krajů pokročily nejdál a zejména Praha představuje dlouhodobého tahouna v potírání nelegálního softwaru,“ shrnul výsledky analýzy Martin Hnízdil. Metropole těží z vyšší četnosti zahraničních vlastníků firem prosazujících při odhalování počítačových pirátů mezinárodní standardy a vlastní korporátní řešení. „Pro firmy sídlící v hlavním městě je typická větší citlivost na hrozbu restrikce, největší osvěta mezi zaměstnanci a také de facto nasycený trh se systémy pro efektivní správu IT. Firmy v Praze a jejím středočeském okolí více dbají na svoji dobrou pověst a také se přesvědčily, že se jim respekt k právním normám vyplatí i finančně a že díky němu ušetří nemalé částky. „Motivací je tedy nejen hrozba z postihu, ale i racionálně odůvodněná snaha uspořit,“ dodal Martin Hnízdil.

Hlavní příčiny pirátství - pohodlní zaměstnanci a nedbalí majitelé firem

Softwarové pirátství ve firmách zpravidla není důsledkem vědomé snahy přisvojit si cizí software, což se týká pouhých patnácti procent případů. „Nejčastější příčinou je v 65 procentech případů nainstalování více kopií softwaru, než povoluje licence či jiný nesoulad s licenčními podmínkami. Dvacet procent lze přičíst pohodlnosti zaměstnanců, kteří si na pracovní počítače nainstalují svoje privátní programy,“ shrnul Hnízdil. Softwarovému pirátství se daří ve firmách s nedbalými majiteli - z dlouhodobého sledování vyplývá, že nejčastěji se odehrává ve firmách malé až střední velikosti využívajících deset až sto počítačů. V menších firmách si majitelé zpravidla udržují přehled a ve větších naopak správu licencí řeší systémovými nástroji. To potvrzuje i letošní studie analytiků IDC, podle které 27 procent zaměstnanců instaluje na pracovní počítače software z neautorizovaných zdrojů bez vědomí zaměstnavatele.

Téměř každý třetí program v Česku je nelicencovaný

V Česku se podle poslední analýzy protipirátské organizace BSA užívá nelegálně 34 procent počítačových programů a roční ztráta výrobců softwaru tak činí 3,6 miliardy korun. „Nejčastěji nelegálně kopírovaným softwarem v Česku jsou operační systémy, kancelářské, grafické a CAD programy, antivirové programy a počítačové hry,“ řekl Jan Hlaváč, zástupce protipirátské organizace BSA | The Software Alliance.

Skokanem roku je Liberecký kraj

Ve srovnání s analýzou z roku 2014 se největším pokrokem v boji se softwarovým pirátstvím mohou vykázat firmy a instituce v Libereckém kraji. Oproti loňskému žebříčku Liberecký kraj postoupil o tři příčky na páté místo, za což mu patří pozice pomyslného skokana roku. V popředí dále stojí firmy z Vysočiny, Plzeňského a Královéhradeckého kraje.

„Je zřejmé, že firmy v některých regionech ve srovnání s minulostí věnují mnohem větší pozornost nejen rizikům plynoucím z užívání nelegálního softwaru, ale především nalezení optimální licenční pozice, tak, aby byl pořizován sofware, který bude ve firmě opravdu efektivně využit,“ řekl Martin Hnízdil.

Zaměstnanci využívající nekoncepční software mají v takto vybavených firmách mnohem obtížnější pozici. Snadno je odhalí už jediný report, který prokazatelně prezentuje jejich nežádoucí aktivity. „Při současné úrovni auditovacích systémů je pořízení podobného reportu otázkou jediného kliknutí myší. Zaměstnavatelé si takto udržují přehled a předcházejí případným škodám způsobeným používáním nežádoucího softwaru či jeho instalováním do firemních počítačů, za které nesou zodpovědnost,“ připomněl Martin Hnízdil z truconneXion.