S malwarem se Češi v květnu nejvíce setkávali na stránkách se streamovaným videoobsahem

10. 6. 2019. (redaktor: František Doupal, zdroj: Eset)
V květnu se Češi nejčastěji potýkali s detekcemi webových stránek, které obsahují injektovaný programový kód nazvaný HTML/ScrInject. Ten návštěvníky napadených stránek automaticky přesměrovává na webové stránky se škodlivým softwarem. Během května stál HTML/ScrInject za 5,45 % detekcí škodlivých kódů zachycených společností ESET.

Od začátku roku detekce HTML/ScrInject kolísaly mezi třetím a čtvrtým místem. Nyní se v žebříčku nejčastějších hrozeb posunul na první místo. „Tento kód se často objevuje na stránkách, které umožňují streamování videí. Jedna z hypotéz vysvětlujících mírný nárůst detekcí souvisí s vyšší návštěvnostní těchto portálů, i s ohledem na masovou oblibu aktuální filmové a seriálové produkce,“ popsal trend Václav Zubr, bezpečnostní expert pražské pobočky společnosti ESET.

Stejně jako v dubnu se na druhé příčce umístil exploit Win32/Exploit.CVE-2017-11882, který zneužívá bezpečnostní díru v softwaru Microsoft Equation Editor, jenž je součástí Microsoft Office. Tato zranitelnost umožní spuštění libovolného programového kódu, poté co uživatel otevře škodlivý dokument. Tento exploit stál v květnu za necelými pěti procenty detekcí.

Na třetí příčce se v květnu umístila agregovaná detekce škodlivých RTF dokumentů DOC/Abnormal. V tomto případě jsou detekovány soubory, které obsahují nekorektní hlavičku, jež by mohla být zneužita k šíření škodlivého kódu a proto jsou označeny jako potenciální hrozba.

Naopak významně klesly detekce podvodných reklamních kampaní JS/Adware.Agent a HTML/Adware.Agent, které ohrožovaly české uživatele v minulých měsících nejčastěji. „Pravděpodobným důvodem je momentální pokles výdělečnosti těchto kampaní ve prospěch útočníků. Obecně vzato jsou ale podvodné reklamní kampaně evergreen, se kterými se budeme setkávat na internetu vždy,“ uzavřel Zubr.

Nejčastější kybernetické hrozby v České republice za květen 2019:

  1. HTML/ScrInject (5,45 %)
  2. Win32/Exploit.CVE-2017-11882 (4,98 %)
  3. DOC/Abnormal (4,62 %)
  4. JS/Adware.Agent.AA  (3,81 %)
  5. JS/Adware.Agent.AF (3,3 %)
  6. Win32/GenKryptik (2,85 %)
  7. HTML/Refresh (2,81 %)
  8. SMB/Exploit.DoublePulsar (2,46 %)
  9. JS/Redirector (1,47 %)
  10. JS/Adware.Revizer (1,41 %)
Štítky: 
Malware, Bezpečnost, Eset
Vytisknout Poslat e-mailem Sdílet na LinkedIn

Podobné články

Nejoblíbenější zbraní kyberútočníků byl v Česku v únoru infostealer Agent.AES

19. 3. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: Eset)
Nejčastějším škodlivým kódem pro platformu Windows v Česku byl v únoru infostealer Agent.AES (známý také jako Snake Keylogger). Bezpečnostní experti jej detekovali ve čtvrtině všech zachycených případů. Tento malware zaznamenává stisky kláves na klávesnici napadeného počítače a stejně jako řada dalších infostealerů dokáže odcizit například přihlašovací údaje, hesla a uživatelská data. Čtěte více

Na očích, přitom skryté: Útočníci vkládají malware do obrázků na webových stránkách

23. 1. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: HP Inc.)
Společnost HP Inc. vydala svou nejnovější zprávu Threat Insights Report, která popisuje, jak kyberzločinci využívají předpřipravené sady umožňující i těm méně zkušeným vytvořit malware a využít generativní umělou inteligenci (GenAI) k zefektivnění svých útoků. Čtěte více

Globální vývoj kyberhrozeb: Nový typ investičního podvodu, jehož součástí je deepfake

20. 1. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: Eset)
Společnost ESET vydala svou nejnovější zprávu Threat Report H2 2024, která shrnuje globální vývoj kybernetických hrozeb na základě dat z telemetrie a odborného pohledu analytiků, a to od června do listopadu 2024. Během tohoto období například výrazně narostl počet investičních podvodů, a to o více než 335 % mezi prvním a druhým pololetím roku 2024. Čtěte více

HP Wolf Security přináší nové důkazy o útocích prostřednictvím malwaru generovaného AI

4. 11. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: HP Inc.)
Nejnovější zpráva HP Wolf Security upozorňuje na využití umělé inteligence při vytváření malwarových skriptů, na malvertising při šíření podvodných nástrojů pro práci s PDF a na malware v obrazových souborech. Čtěte více