Jaké budou smartphony v příštích letech?
Pojďme se proto společně podívat (a možná si i trochu zaspekulovat), jak by mohly vypadat chytré telefony v blízké budoucnosti.
Ohebné displeje
Začněme tím na první pohled nejviditelnějším a asi i nejzajímavějším – totiž hrátkami výrobců s ohebnými displeji. Koncept to není nový, informace o nejrůznějších experimentech jsme v této souvislosti slýchali celé roky. Až v poslední době se však inženýrům podařilo vyrobit natolik kvalitní flexibilní „sklo“, aby bylo možné taková zařízení uvést do běžného prodeje a nechat uživatele, aby je prověřily v nelítostném každodenním životě plném nástrah. O tom, že to není žádná sranda, by vám mohli (pravděpodobně nejenom) v Samsungu i Huawei vyprávět (na postupné odkládání uvedení na trh a řadu dalších problémů, které se v počátcích prodeje objevovaly, si jistě vzpomene většina z vás).
Zdá se však, že různé menší i větší zádrhele se nakonec výrobcům podařilo doladit a přístroje, jako je Samsung Galaxy Z Flip či Samsung Galaxy Z Fold 2 již zdaleka nepůsobí jako koncept, na kterém si chtějí výrobci vyzkoušet reakce zákazníků. Již jde o zařízení v praxi dobře použitelná, která přinášejí řadu inovativních funkcí a vlastností. Hlavně kvůli vysokým cenám však ještě dlouho nepůjde o produkty pro každého…
Bude zajímavé sledovat, jak se výrobci s novými možnostmi popasují. Každý z dodavatelů na to jde trochu jinak. Nejaktivnější je v tuto chvíli Samsung, ale i další firmy, jako jsou Huawei či Motorola (Lenovo), se nebojí experimentovat a nabídnou technologicky velmi pokrokové smartphony.
Boj za větší odolnost
Větší odolnost je oproti ohebným displejům vlastnost, kterou ocení každý. Výrobci se proto snaží dělat své telefony stále pevnější a experimentují s konstrukčními prvky i materiály. Přicházejí také s odolnějšími krycími skly a běžnou se stává i odolnost proti vodě, kdy telefon bez úhony vydrží ponořený pod hladinou i několik desítek minut. Dříve bývaly podmínkou odolnosti proti vodě kryté konektory, dnes se obejdeme i bez toho.
V případě konektorů musíme výrobce ocenit za to, že i v nejlevnějších přístrojích se dnes již většinou běžně objevuje moderní rozhraní USB-C, které je oboustranné, a ve srovnání se starším microUSB je tak nejen pohodlnější, ale umožňuje i rychlejší dobíjení. Apple se u iPhonů tvrdohlavě stále drží svého proprietárního rozhraní Lightning (ačkoli u MacBooků a zejména iPADů se USB-C nebojí). Je ale otázkou, jak dlouho tomu tak ještě bude. Právě v souvislosti s Applem, který mimochodem jako první ze svých telefonů odstranil jack konektor pro připojení sluchátek, se intenzivně spekuluje, že se hodlá co nejdříve zbavit i „Lightningu“ a vše řešit bezdrátově. Inu, ne že by to v řadě ohledů nedávalo smysl. Data už si v telefonu přes kabel vyměňuje málokdo, cloudová synchronizace to řeší pohodlněji (a navíc už se stejně všechno streamuje, takže proč něco stahovat?), ale bezdrátové dobíjení má stále své limity…Tedy, ne že by nefungovalo, ale kromě toho, že jej podporuje stále docela málo modelů a vyžaduje speciální nabíječky, je ve srovnání s nabíjením po kabelu prostě pomalé.
Výrobcům, jako je třeba Realme, Xiaomi i další, se podařilo výrazně zkrátit proces nabíjení, kdy již po několika minutách získáte energii na další hodiny provozu. Tomu zkrátka současná generace technologií pro bezdrátové nabíjení konkurovat nemůže. Ačkoli i tady se situace zlepšuje – snaží se dokonce i Apple, který v nejnovější 12. generaci iPhonů oživil své MagSafe rozhraní, které spočívá v sestavě magnetů v zádech telefonu a umožní připojovat nejrůznější příslušenství, mimo jiné právě „rychlou“ bezdrátovou nabíječku.
Hodit se může i tzv. reverzní nabíjení, které umožňuje na zádech mobilního telefonu (bezdrátově) dobíjet další zařízení – typicky drobnou elektroniku, jako jsou chytré hodinky či sluchátka, ale technicky jde takto dobít třeba i jiný smartphone…
Konektivita
Další zajímavou novinkou se jistě stanou mobilní sítě páté generace. Věřme, že se jich v příštím roce ve větší míře dočkáme i u nás. Telefonů s jejich podporou je v ČR/SR k dostání již relativně dost a pro marketing je určitě dobře, že podporou 5G disponuje i kompletní nová řada iPhonů. 5G sítě slibují řadu inovací, z pohledu běžných uživatelů hlavně rychlejší datové přenosy a lepší odezvu. Více se o nich dozvíte i z rozhovoru se šéfem českého zastoupení Ericssonu Cveto Gašperutem, který rovněž najdete na stránkách tohoto vydání.
Praktickou záležitostí se do budoucna jeví být eSIM. Již dostupná technologie telefonům umožňuje se kompletně zbavit fyzické SIM karty. Vše proběhne elektronicky, do telefonu typicky stačí naskenovat operátorem dodaný QR kód. Konstrukci telefonů tak bude možné opět o něco zjednodušit a my se vyhneme zbytečné manipulaci s titěrnými kartami, postávání ve frontách na pobočkách operátorů atd.
Wi-Fi, Bluetooth i NFC se staly samozřejmostí. Brzy by do této „staré party“ mohla přibýt i technologie UWB (ultra-wideband), jejíž podporou již disponují telefony od Applu, Samsungu a třeba i Xiaomi.Tato bezdrátová technologie využívá ke komunikaci ultraširoké rádiové pásmo, komunikuje v krátkých pulzech, její dosah se pohybuje v řádu metrů až desítek metrů (lze říci, že může být podobný jako u Bluetoothu – je delší než u NFC, ale obecně kratší než u Wi-Fi) a její výhodou je, že umožňuje pracovat s orientací v prostoru (tedy se směrem). Její praktické využití závisí na implementaci konkrétního výrobce, ale obecně lze říci, že ji lze použít např. pro sdílení souborů namířením přístrojů na sebe, ovládání chytré domácnosti (pokud telefon namíříte na klimatizaci, zobrazí vám její ovládací prvky, a pokud jej namíříte na robotický vysavač, zobrazí vám zase jinou individualizovanou nabídku možností), hodit se to bude v rozšířené či virtuální realitě a hovoří se také např. o náhradě klíčků od auta. I v tomto případě bude zajímavé sledovat, jak se výrobci možností technologie UWB ujmou a čím nás v budoucnosti překvapí. Velkou výhodou je, že jde o otevřený standard (IEEE 802.15.4) dostupný pro každého.
Herní smartphony
Gaming ve všech svých podobách dnes rychle roste a je atraktivním segmentem, ve kterém se pohybují obrovské peníze. Zákonitě si jej tak museli všimnout i výrobci mobilních telefonů. Za největšího propagátora můžeme označit Asus, který využívá zkušenosti nabyté u své herní řady Republic of Gamers (ROG), ale snaží se i další jako Nubia, Xiaomi, Poco, Razer či třeba Realme.
Již na první pohled většina takových zařízení zaujme svým designovým provedením a často také vysokou cenou. Na druhou stranu jde většinou o dobře vybavené telefony, které se dobře uplatní nejenom při hraní her, ale zaujmou i další náročné uživatele.
Gamingové telefony se chlubí různými specialitami zpříjemňujícími hraní her. Kromě vysokého výkonu a třeba i propracovanějšího systému chlazení jde o různá přizpůsobení uživatelského prostředí, širokou nabídku příslušenství, vysokokapacitní akumulátory, dobrou multimediální výbavu (stereoreproduktory) nebo i různé specifické ovládací prvky (třeba přídavná tlačítka po stranách telefonu nebo na tlak citlivé boční hrany).
Herní smartphony také jako první přišly po vzoru počítačových obrazovek s displeji s vyššími obnovovacími frekvencemi (typicky 90, 120 nebo 144 Hz), které se však postupně dostávají i do cenově dostupnějších zařízení. Jistě nejde o klíčovou funkci, ale pravdou je, že nejen hraní her, ale i další činnosti dokážou takové zobrazovače reálně zpříjemnit.
Fotoaparáty a video
Fotoaparáty a video patří při výběru smartphonu mezi nejdůležitější parametry. Výrobci jsou si toho samozřejmě dobře vědomi, a proto se na tuto oblast intenzivně zaměřují (což by vám při pohledu na své výsledky jistě neochotně potvrdili výrobci – nejenom – kompaktních digitálních fotoaparátů).
Patrně nejviditelnějším parametrem jsou v tomto ohledu samozřejmě megapixely, které se u vybraných telefonů přehouply přes stovku. A v budoucnu tato hodnota pravděpodobně dál poroste… Většina výrobců však používá postup, kdy se jednotlivé pixely spojují, čímž vzniká detailnější obraz, a výsledná fotografie pak mívá méně megapixelů, typicky třeba 12, 16 či 24, ale některé smartphony vás nechají fotit i v plném rozlišení. Z mnoha ohledů není focení v maximálním rozlišení příliš praktické, ale někomu se to může hodit. V praxi však spíš využijete různé typy objektivů (širokoúhlý, ultraširokoúhlý nebo třeba objektiv s optickým přiblížením) nebo záznam videa, který je dnes běžně dostupný i v rozlišení 4K, s různými formami obrazové stabilizace nebo třeba s vysokou obrazovou frekvencí. Někteří výrobci již nabízejí i záznam 8K videí, v tomto případě je však prozatím praktická využitelnost lehce sporná. Ale pro marketing jsou to zcela jistě příjemné plusové body.
O tom, že telefony dnes nabízí celou řadu nejrůznějších automatických či nočních režimů a do zpracování fotografií masivně zapojují i umělou inteligenci a strojové učení, již mluvit netřeba…
Spíše za výstřelek než za věc, která se reálněji rozšíří, lze chápat výsuvné selfie kamery nebo přístroje s výklopnými fotoaparáty, kdy lze pro focení selfies využít zadní fotoaparát, který se v případě potřeby otočí k uživateli. Zde se nadějněji jeví fotoaparáty schované přímo pod displejem. Prototypy už existují, snad se brzy dočkáme i v praxi.
Zajímavou technologií, se kterou v telefonech aktuálně přišel Apple, ale s něčím podobným již dříve nepříliš úspěšně experimentoval třeba i Google, je Lidar, tedy senzor schopný určit vzdálenosti jednotlivých objektů v prostoru. Využije se to při fotografování (pro lepší ostření), ale třeba i v rozšířené realitě (aplikace např. lépe zvládnou ukotvit virtuální předměty v reálném světě – můžete si tak třeba prohlédnout, která skříň z IKEA se vám hodí do ložnice nejvíc). Další uplatnění se nabízí ve hrách, v digitálních manuálech apod. Svou vlastní formu snímače, který slouží pro bezdotykové ovládání telefonu, nedávno představil třeba i Huawei.
Sem tam i krok stranou (nebo dozadu?)
Až doposud jsme se vesměs bavili o pozitivech, o věcech, které nám většinou dělají radost. Ne všechno se však povedlo. Již v úvodu článku jsme hovořili třeba o problémech Samsungu a Huawei s uváděním prvních telefonů s flexibilními displeji. Ne vždy se pak zdaří i různé softwarové aktualizace a o skutečnosti, že novější verze operačních systémů bychom si ve svých přístrojích dokázali představit rychleji, asi také není potřeba vést delší diskuse (ačkoli i zde se dodavatelé „androidových“ telefonů oproti minulosti vesměs zlepšují).
O tom, že Huawei bez „pořádného Androidu“ už asi také nebude co dřív, rozhodli politici, a ať je pravda na jedné, či druhé straně, z pohledu běžného zákazníka je to škoda… Uvidíme, jak se Huawei zadaří s vlastní připravovanou platformou Harmony…
Hodně kontroverze vyvolalo také nedávné rozhodnutí Applu, který již nově nebude ke svým telefonům (a to podle všeho ani k těm starším) vedle sluchátek (což člověk ještě pochopí) dodávat ani napájecí adaptér… Jistě, na jednu stranu se dá souhlasit s tvrzením, že doma má každý takových adaptérů kupu, ale ruku na srdce – kolik z těch, co doma máte, má USB-C konektor (protože právě tím disponuje kabel dodávaný Applem)? Do jaké míry je toto rozhodnutí inspirováno ekologií (čímž se americký výrobce hájí) a do jaké míry spíše ekonomií – protože za a) se něco ušetří při přepravě menších a lehčích balení a za b) spousta lidí si bude nucena koupit nový adaptér –, ať už si rozhodne každý z nás. Nejhorší je, že Applem se rádi často inspirují i další výrobci a o některých už se v tomto smyslu spekuluje… Tak schválně – kdo bude první?
A pak jsou tu ty ceny, které se zejména u špičkových smartphonů již vyšplhaly do výšin pro mnoho zákazníků takřka nesmyslných a nepochopitelných … Na stranu druhou – ať nekončíme negativně – je potřeba dodat, že lze nabídnout i spoustu pěkných a zajímavě vybavených přístrojů za rozumné peníze.
