Hlasové asistenty aktivně používá jen zlomek (českých) uživatelů

S funkcemi hlasových asistentů se setkala už polovina internetové populace, i když aktivně ji zatím používá pouze 13 % dotazovaných.

Z věkových skupin se s funkcí hlasových asistentů v největší míře setkali respondenti ve věku 15–34 let (71 %). Z dotázaných mezi 35 a 44 lety je to pak  57 % a ve věku nad 45 let už pouze 32 %. S přehledem nejznámější službou tohoto typu je Google Assistant, kterého zná 38 % dotázaných. Na druhém místě je Siri od společnosti Apple (tu zná 24 %) a na třetím Alexa od Amazonu (12 %).

Výzkum však dále potvrzuje, že znalost hlasových asistentů, která u českých uživatelů není zrovna nízká, se příliš neodráží v ochotě lidí tuto službu využívat. V současnosti totiž asistenty aktivně využívá pouhých 13 % respondentů. Některou z těchto služeb plánuje využít v budoucnu 15 % respondentů.  O něco více než pětina pak žádného hlasového asistenta nepoužívá ani nyní, ani s tím neplánuje začít v budoucnu.

Najde se také řada respondentů (bez ohledu na to, zda hlasové asistenty sami používají nebo ne), kteří vnímají určitá rizika či bariéry spojené s jejich používáním. Ve výzkumu o nich hovoří více než polovina dotázaných. Nejčastěji zmiňovaná je obava z narušení soukromí (16 %). Do jisté míry se lidé obávají i zneužití svých dat (12 %); některým se nelíbí, že s hlasovými asistenty člověk leniví (11 %) a někomu zase vadí, že hlasoví asistenti nefungují v češtině (10 %).

U aktivních uživatelů nalézají hlasoví asistenti nejčastější využití při vyhledávání informací (počasí, zpráv a podobně), při ovládání vnitřních funkcí zařízení jako nastavení budíků na chytrém telefonu a podobně a nebo při komunikaci – prostřednictvím hlasových asistentů lze například „namluvit“ SMS zprávu nebo e-mail, případně spustit hovor.

Výzkum provedla společnost Nielsen Admosphere na vzorku pěti set respondentů z internetové populace Českého národního panelu starších 15 let.