Evropa zaostává v implementaci optických sítí. ČR je na chvostu EU
Průměrné FBB připojení je 200 GB měsíčně, zatímco průměrné připojení k mobilní síti se pohybuje kolem 5 GB. Pro urychlení pokroku bude potřeba masivních investic.
Studie zaměřená na pokrytí optickým vláknem jakožto na strategickou infrastrukturu zkoumá současný stav přístupových sítí postavených na optickém vlákně napříč Evropou a na výzvy, které s sebou nese rozšiřování sítě. Zároveň vyzývá politiky k sestavení plánu, který by v následujících desetiletích umožnil vybudování kvalitní, vysoce výkonné síťové infrastruktury. Sami politici se shodují, že pro realizaci potenciálu sítí je třeba dlouhodobých koordinovaných investic.
Krize způsobená koronavirem Covid-19 ukázala, jak klíčová je role optických vláken pro budoucnost Evropy. Přechod mnoha společností na práci z domova zvýšil poptávku po kvalitních službách širokopásmového připojení a zároveň zviditelnil závislost společnosti na tomto připojení. Vzhledem k tomu, že přibližně 90 % veškerého připojení napříč Evropou je realizováno v rámci pevného širokopásmého připojení, přechod na optické vlákno je nezbytným krokem k naplnění požadavků a očekávání gigabitové společnosti.
„Evropa pro naplnění svého ambiciózního cíle Evropské komise souvisejícího se zaváděním sítí s velmi vysokou kapacitou a s budováním gigabitové společnosti musí zaujmout více dirigistický přístup,“ řekl autor studie Ian Watt, vedoucí konzultant společnosti Analysys Mason. A dodává: „V Evropě angažovanost států v ekonomice náhle vzrostla, a to s důrazem na dlouhodobější řešení, nikoli na opravy s dočasným trváním. Vlády členských států unie budou hledat nejvhodnější opatření, která pomohou uvést věci opět do pohybu. Zaměření se na výstavbu optického vlákna jako strategickou infrastrukturu je proto velmi dobrý začátek.“
Evropa v současné době zaznamenává rychlý nárůst FTTP (Fiber-to-the-premises). Ty spotřebují méně energie a jsou šetrnější k životnímu prostředí. Ve srovnání s jinými širokopásmovými technologiemi dokáží uspořit až 60 % energie. Zároveň mají nízkou latenci, díky čemuž mohou být využity pro Wi-Fi 6 či 5G. „Česká republika v porovnání s ostatními zeměmi EU v počtu připojení FTTP okolo deseti procent stojí téměř na úplném konci pomyslného žebříčku, zatímco země jako Španělsko, Portugalsko a Švédsko se s téměř stoprocentním pokrytím vyrovnají ekonomicky pokročilým asijským zemím jako jsou Singapur nebo Čína. Ty na optiku již nahlížejí jako na strategickou infrastrukturu a místní vlády do něj systematicky investují,“ uvedl Tomáš Kolder, tiskový mluvčí korporátní divize Huawei.
Studie uvádí, že evropské regulační orgány mají tendenci upřednostňovat podporu maloobchodní soutěže a nízké ceny na úkor dlouhodobých investic. V současné době sice vlády jednotlivých států zvyšují investice do optických vláken, toto ale pravděpodobně nebude stačit k dosažení cílů Evropské komise. Rychlému roll-outu totiž často brání striktní zákony týkající se plánování. Klíčem je proto nahlížení vládních orgánů na optické vlákno jako na strategickou infrastrukturu. Orgány by měly odstranit bariéry, které brání jeho implementaci, a nabídnout finanční dotace či úvěry tam, kde je potřeba. Představitelé zemí by dle studie měli též v zájmu budování prosperující digitální ekonomiky dbát na rozmanitost dodavatelů, operujících společností a služeb. V neposlední řadě je pak nutná koordinace operátorů a ITC společností v otázkách životního prostředí.
Evropský ústav pro telekomunikační normy (ETSI) oznámil vznik nové skupiny F5G Industry Specification Group, která se bude snažit přinést připojení skrze optiku nejen pro domácnosti, ale i pro průmysl a města. Prostřednictvím optiky bude dosaženo cíle plně gigabytové společnosti. „Připojení přes optická vlákna je jeden z vůbec nejspolehlivějších a nejrychlejších způsobů připojení k internetu a bude zcela zásadní ve vývoji komunikačních sítí. Optika tak je aktivátorem pro to, aby se disruptivní síly sítí nové generace staly doopravdy skutečností,“ dodal Tomáš Kolder.
Plné znění studie naleznete zde.
