Chytré domácnosti se není třeba bát

Pokud nepočítáme představy jednoho z velkých technologických vizionářů, Nikoly Tesly, sahá praktická prehistorie automatizované domácnosti zhruba k počátku 20. století. Tehdy šlo o první z (alespoň částečně) automatických domácích spotřebičů, jako jsou pračka nebo vysavač, ale v průběhu let se představa o pohodlnějším životě formovala stále jasněji. S přelomem 20. a 21. století a rozmachem internetu pak nastoupil na scénu koncept tzv. chytrého bydlení (jakkoliv samotný termín smart house pochází už z 80. let). Co ale vlastně chytré bydlení reálně znamená?

Chytré bydlení pro začátečníky

Koncepty chytré domácnosti pracují, zjednodušeně řečeno, na základě propojení co největšího množství elektroniky v domácnosti tak, aby spolu vzájemně komunikovala a vytvářela funkční (a do značné míry autonomní) ekosystém. Centrálním mozkem propojení, ať už jde o klimatizaci, bezpečnostní technologie, či osvětlení, je vždy rozvaděč, který ukrývá řídicí systém. Ten se stará o sběr dat a informací o aktuálním dění v celém domě (a v širším měřítku na celém pozemku majitele) i jejich následné vyhodnocení a přizpůsobení jednotlivých částí dané situaci. Pokud tedy např. venku svítí slunce, může dům automaticky zatáhnout žaluzie, aby nedošlo k přehřátí interiéru.

Jedním ze základních pravidel funkční chytré domácnosti je pak intuitivní, centralizované ovládání, pomocí aplikace na smartphonu, tabletu či chytré televizi. Vše přitom samozřejmě zůstává plně ovladatelné běžnými ovladači a vypínači, centralizované ovládání ale výrazně zredukuje jejich počet a nejběžnější úkony automatizuje. Šetří tak čas, energii a v neposlední řadě výrazně přispívá k pohodlnějšímu pobytu v domě. Tento systém vychází ze zařízení typu PLC, jež je nejčastěji používáno především ve sféře průmyslu – jde o počítač řídící automatizované procesy v reálném čase. V případě chytrých obydlí by ale měl mít vlastní operační systém, optimalizovaný speciálně pro chod domácnosti.

Ekonomická úleva

Ke zvyšování cen energií dochází neustále po celém světě a je vcelku naivní předpokládat, že se v tomto ohledu v blízké budoucnosti něco radikálně změní. Je to ale právě chytrá domácnost, která umožňuje redukovat využívání elektroniky a spotřebičů po celém domě tak, aby odpovídalo pouze skutečným potřebám uživatelů. Omezení spotřeby, vycházející z reálného užití spotřebičů nebo např. osvětlení, poté vede k menším finančním nákladům na energie a v důsledku tak výrazně odlehčuje finanční zátěž na správu celého domu. Dobře nastavený systém navíc umožňuje pravidelnou kontrolu statistik a úpravu zátěže, v závislosti na potenciálních změnách nebo požadovaných úpravách.

Je třeba hledět do budoucna

Díky překotnému technologickému vývoji je zapotřebí u instalace chytrého systému dbát na jeho flexibilitu a samozřejmě i na dobře zvolenou údržbu. Každá technologie jednou zestárne a je třeba ji nahradit novou. A chytrá domácnost není výjimkou. Při výběru řešení je proto třeba zohlednit především požadované funkce, širokou kompatibilitu, snadnou integraci (či výměnu) nových zařízení a schopnost systému jako celku adaptovat se na nové funkce.

Proč chytrou domácnost

Ke konceptu smart home se váže řada mýtů, polopravd či jen divokých nebo nespecifikovaných představ. Jedním z takových případů je i domnělá absence potřeby nebo rovnou zbytečnost podobného řešení. Na první pohled může jít o zcela plausibilní argument, při pohledu detailnějším však už podobné binární opozice obstát nemusí.

Automatizace a „inteligentní“ technologie (ať už pasivní, nebo aktivní) nás už léta provázejí na každém kroku a usnadňují život každému z nás. Ať už jde o telekomunikace, automobilový průmysl, nebo to nejběžnější spotřební zboží. Chytrá domácnost je pak dalším krokem k většímu životnímu komfortu, flexibilitě a v řadě případů rovněž ke zvýšení energetické šetrnosti a tím pádem i finanční úspoře.

Řada uživatelů může být od chytré domácnosti odrazena bombasticky působícími články v médiích, domnělou vysokou finanční zátěží či obavou z radikálnosti změn, které aplikace konceptu na jejich domácnost přinese. Na vině přitom nejsou jenom samotná média, ale též výrobci a prodejci, kteří nedokáží tento koncept racionálně odůvodnit a erudovaně o něm informovat, ale ani zdůraznit jeho přednosti i případné mínusy. V technologickém posunu společnosti přitom chytrá domácnost není ničím jiným než logickým krokem vpřed.

Lze prodat chytrý dům?

Samotná technologie chytrého domu vyvolává u řady resellerů přinejmenším obavy. Lze vůbec něco takového efektivně prodávat? A pokud ano, tak jak? Je nezpochybnitelným faktem, že chytré bydlení není tradičním ICT zbožím a český partnerský kanál má dlouhodobě problémy se svou konzervativností. Ani zde však nejsou obavy na místě – koncept chytrého bydlení nabízí řadu příležitostí k novým prodejním modelům a v případě obchodní kreativity i spolehlivou a rentabilní komoditu. Stejně jako u každého nového produktu jde u chytrého bydlení především o resellerovu invenci a schopnost překonat u zákazníka počáteční „strach z neznámého“.

Těžiště prodeje chytré domácnosti leží především ve službách. První z témat, které může resellera poněkud znejistit, je představa elektroinstalace. Ta skutečně vyžaduje odborníka a není důvod, proč by ho měl suplovat zrovna reseller. Skutečná příležitost se nachází až v oblasti programování a s ním spojenými službami. Tedy nastavení sítě, v níž bude chytrý dům pracovat, a následné zapojení do centrální jednotky a konfigurace v parametrizačním softwaru.

Další příležitostí je prodej přidružených produktů. Ať už jde o smartphony, televize, či tablety, nebo pokročilejší technologie, chytrá domácnost (především při premiérovém zavádění) vyžaduje „up-to-date“ produkty a s nimi spojené služby.

Autor: Ondřej J. Kosnar