ChatGPT si vyzkoušela už více než třetina Čechů, pomáhá jim i v práci
ChatGPT je hlavním průkopníkem a popularizátorem konverzační umělé inteligence, kterou si může vyzkoušet prakticky kdokoliv. A Češi rozhodně nejsou výjimkou. Prozatím si ChatGPT vyzkoušela více než třetina z nich, 25 % Čechů ve věku od 18 do 65 let ji přitom využívá aktivně. Ve věku do 26 let je to dokonce 52 % Čechů.
„Čísla nastupující generace poměrně jasně ukazují, kde je budoucnost. Nejde přitom jen o nějaké nahodilé zkoušení možností umělé inteligence, více než čtvrtina mladých využívá ChatGPT pravidelně, prakticky každý týden, nemálo z nich dokonce na denní bázi,“ uvedl k výsledkům Michal Peška, spoluzakladatel společnosti Enehano.
Jako juniorní kolega
To potvrzují i další výsledky průzkumu, podle kterých právě nejmladší generace využívá inteligentního chatbota ve stylu ChatGPT nejčastěji jako pomocníka i v práci. Z lidí, kteří mají o ChatGPT alespoň nějaké povědomí, již dnes pomáhá pětině mladých. Dalších 33 % z nich si myslí, že by jim takový inteligentní chatbot v práci pomohl.
Možností, jak může být už dnes generativní AI v zaměstnání ku prospěchu, je napříč profesemi mnoho. V řadě případů se dá její pomoc připodobnit k pomoci juniorního kolegy, kterého má člověk vždy po ruce a může mu zadat tvorbu textů nebo obrázků, vyhledání informací nebo přípravu návrhů a nápadů.
„Systematičtější a zároveň praktické využití umělé inteligence ve firmách a organizacích však zatím spíše pokulhává. Právě schopnost přetavit možnosti generativní AI do fungujících a přínosných nástrojů či řešení je hlavní výzvou, na kterou se nyní soustředíme,“ poznamenal Martin Franc, CEO startupu Rossie.AI.
Mezi takové AI nástroje může patřit monitoring hovorů, kdy umělá inteligence vytvoří souhrn hovoru, identifikuje z něj vyplývající úkoly a zadá je. Nebo ohodnotí operátora a předá mu zpětnou vazbu. Dále například zpracování e-mailů, když AI dokáže klasifikovat mailové zprávy, připravit pro příjemce souhrn sdělení e-mailů a vytvořit na jeho základě úkoly.
Lidé bez obav
Důležitým zjištěním průzkumu je fakt, že Češi se využití umělé inteligence v práci a priori nebrání. Jen sedm procent lidí se nechalo slyšet, že využití inteligentního chatbota ve stylu ChatGPT by v jejich práci sice dávalo smysl a bylo možné, ale oni sami nechtějí. Poměrně otevřený přístup potvrzují i další výsledky průzkumu, podle kterých jen dvě procenta Čechů mají z ChatGPT obavy.
„Otevřený přístup k umělé inteligenci je důležitý a brzy bude klíčový. Už známým faktem totiž je, že lidi v práci nenahradí ani tak sama umělá inteligence, jako spíš ti, kdo dokážou s umělou inteligencí pracovat a efektivně ji využívat,“ popsal Peška.
Chybí podhoubí i kontrola
Zásadnější problémy většího a rychlejšího rozšíření nástrojů umělé inteligence ve firmách a organizacích leží jinde. Konkrétně 16 % Čechů v průzkumu tvrdí, že využití inteligentního chatbota v jejich práci zkrátka není možné kvůli její povaze. Dalších 25 % ale uvádí, že to v jejich práci není možné z jiného důvodu.
Tím důvodem je často zanedbané technologické podhoubí ve firmách. „Špatná kvalita dat je podle našich šetření jedním ze tří nejčastějších problémů, se kterým se firmy aktuálně potýkají. A vzhledem k tomu, že množství dat exponenciálně roste, zvětšuje se i závažnost nahromaděného nepořádku, přes který je nemyslitelné AI nástroje typu inteligentního chatbota efektivně nasadit,“ shrnul Michal Peška ze společnosti Enehano.
Dalším důvodem jsou pak obavy firem a organizací ze zneužití osobních údajů, ale třeba i z úniku citlivých obchodních informací. Některé komerční společnosti i státní organizace proto v minulosti svým zaměstnancům omezily nebo vysloveně zakázaly používání nástrojů, jako jsou ChatGPT, Google Gemini, Midjourney či GitHub Copilot. Podle analýzy společnosti Cisco vyžaduje generativní AI nové techniky správy dat a rizik.
Údaje vyplývají z aktuálního průzkumu společnosti Enehano, která patří mezi české lídry v digitální transformaci a automatizaci.