Českem se šíří padělky vydávané za legální software

V těchto dnech obdrží 10 tisíc tuzemských firem výzvu kvůli podezření z možného užívání nelegálního softwaru. Protipirátská organizace BSA | The Software Alliance se na firmy obrací s výzvou, aby provedly kontrolu legálnosti softwaru užívaného při podnikání. Obsílky jsou zaměřeny hlavně na menší firmy do padesáti zaměstnanců, které se zejména v loňském roce mohly stát obětí obchodníků, kteří nabízejí levnější software bez řádné licence či přímo padělky.

„Podvodně nabízejí na internetu software nejasného původu či zatajují, pro jaké účely je možné software užívat. Kupujícím hrozí postihy plynoucí z porušení autorských práv k softwaru,“ varoval Jan Hlaváč, zástupce organizace BSA, která sdružuje významné výrobce softwaru, například Adobe, Autodesk nebo Microsoft. Mezi neautorizované obchody patří zejména internetové aukce či prodejci bez smluv s výrobci nabízeného softwaru.

„Jednatele žádáme o kontrolu a doporučujeme jim využít licencování v takzvaném cloudu, kde riziko podvodů nehrozí a umožňuje licencovat i několik zařízení najednou,“ dodal Jan Hlaváč.

Organizace BSA zároveň firmy upozorňuje na ověření licencování softwaru instalovaného v tabletech a mobilních telefonech, a to včetně přístupových licencí k serverům. „Řada firem nevlastní licence umožňující přístup k serveru z mobilních zařízení, která se u zaměstnanců hojně rozšířila,“ upozornil Jan Hlaváč.

V Česku se podle loňské analýzy společnosti IDC užívá nelegálně 34 % softwaru. Výrobci softwaru tak ročně přijdou o tržby v hodnotě 3,6 miliardy korun. „Každý třetí software je instalován nelegálně, tedy bez řádné licence,“ dodal Jan Hlaváč.

80 % kontrolních nákupů mělo neplatnou licenci

Kontrolní nákupy prokázaly, že více než tři čtvrtiny (80 %) softwaru z neautorizovaných zdrojů nemá platnou licenci. „Jde o zdařilé padělky včetně falešných identifikačních štítků (23 %) či o software bez platné licence (40 %) nebo je licence pro nekomerční užití vydávána za komerční (37 %),“ vysvětlil Jan Hlaváč.

Podvedení uživatelé jsou vystaveni právním rizikům, a to podobně, jako kdyby software sami pirátsky zkopírovali. „To, že nákup nelegálního softwaru byl proveden v dobré víře, totiž kupujícího nikdy plně nezbavuje odpovědnosti a rizika možných postihů,“ řekl Jan Hlaváč.

Podvedení mohou přijít o hodně peněz. Architekt si například loni v „akci“ pořídil od neautorizovaného on-line obchodu konstrukční software za 58 tisíc korun, přičemž cena obvyklá je 130 tisíc korun. Dotazem u výrobce softwaru zjistil, že licence je neplatná a software by měl odinstalovat. Firma nabídku z obchodu záhy rychle odstranila.

Průměrná náhrada škody je 390 tisíc korun

Za porušování autorských práv k počítačovým programům může soud podle okolností uložit peněžité tresty, či dokonce uložit trest odnětí svobody až na osm let. „Hrozí rovněž povinnost uhradit výrobcům softwaru odškodnění, v posledním roce v průměru přesahující 390 tisíc korun,“ shrnul Jan Hlaváč. Částka nezahrnuje náklady na soudní řízení a právní zastoupení: „Ty obvykle navýší náklady o dalších 10 – 15 %,“ doplnil Jan Hlaváč.

Prodejci musí kupující vždy informovat o typu licence a možnosti jejího využití: cena softwaru pro užití doma nebo ve školství se může výrazně lišit a s tím i podmínky užívání. „Kupující musí trvat na písemné specifikaci typu licence a možnosti využití, prodejci jim musí vyhovět, pokud nikoli, kupující by měl takovou nabídkou odmítnout a ideálně informovat výrobce softwaru, Policii ČR nebo BSA prostřednictvím formuláře na stránkách BSA,“ uzavřel Jan Hlaváč z BSA.