České školství „produkuje“ málo softwarových inženýrů

S postupným oživováním ekonomiky dochází k dalšímu růstu poptávky po odbornících do výzkumných a vývojových projektů, který byl v nedávné době utlumen kvůli nejistotám spojeným s pandemií a jejími následky. Zcela nové digitalizační projekty a rozvoj stávajících aktivit výrazně zvyšuje poptávku po softwarových inženýrech a zkušených vývojářích. Cena těch nejlépe honorovaných pozici na pracovním trhu přitom překračuje 10 tisíc korun za den.

Nedostatek odborníků je tak zásadní, že jej Česká republika není a v nadcházejících letech nebude schopna vykrýt absolventy zdejších vysokých škol. České vysoké školství totiž na moderní trendy a požadavky pracovního trhu reaguje jen velmi pomalu, což se projevuje nejen na nedostatečném počtu absolventů s relevantním vzděláním, ale i na nízkém hodnocení zdejších univerzit ve srovnání se světovou špičkou. Ze dvou mezinárodních srovnání univerzit vyplývá, že zatímco žebříčkům světových univerzit kralují Oxford, Stanford a Cambridge, tak z českých je nejvýše hodnocená Univerzita Karlova, která v jednom žebříčku zaujímá 266. místo a v druhém sdílenou 401.-500. pozici.

„I když se situace lepší, náplň studia moderních technických oborů je stále do značné míry neaktuální. Vývoj je totiž příliš rychlý na to, aby mu školy stihly přizpůsobovat své plány. Absolventi navíc stále nejsou dostatečně jazykově vybaveni, jen málokdy měli možnost zúčastnit se zahraničních stážích, nemají za sebou relevantní odbornou praxi ani výzkumné aktivity a nebyli v kontaktu s nejmodernějšími poznatky a technologiemi. Teprve po nástupu do svého prvního zaměstnání se začínají učit to, co ve skutečnosti budou potřebovat v praxi a dohánějí to, s čím většina jejich zahraničních kolegů již rovnou přichází ze školy,“ řekl Illya Pavlov, ředitel společnost Acamar, která poskytuje konzultace a R&D týmy pro vývojové projekty v České republice.

Problém začíná už na středním stupni škol

Absolventů technických oborů je málo i proto, že z hlediska kvality šla dolů i úroveň sekundárního školství. Bez matematiky a fyziky se na technickou školu uchazeč buď nedostane nebo nepřekročí hranice prvního semestru. „Situace se nezlepší, pokud se budeme ohlížet na nejméně nadané studenty a náročnost výuky jim přizpůsobovat. Tento trend postihl již téměř celou Evropu,“ uvedl Illya Pavlov. Letos například u státních maturit v ČR didaktický test z matematiky nezvládlo 17,5 % studentů, tedy každý šestý, a s výjimkou loňského roku se neúspěšnost v matematice dlouhodobě držela mezi 20-23,5 %.

Zahraniční odborníci řešením

Firmy musí situaci stále častěji řešit náborem ze zahraničí, a to i za cenu vyšších nákladů. Zahraniční expert podle Illyi Pavlova nebude levnější, ale důležité je, že vůbec bude: „Spousta firem nepočítá s ušlým ziskem a neuskutečněnou příležitostí. Jeden vysoce kvalifikovaný pracovník v IT oboru přináší jednotky milionů příjmů ročně. V okamžiku, kdy toho člověka nemáte, tak nemáte ani ty příjmy.“ Odborníci původem ze zahraničí mohou dokonce pracovat na dálku a je možné z nich postavit celé týmy. I v době covidové v Acamaru najímali lidi a začleňovali je na dálku do projektů s podmínkou, že relokace nastane v nejbližším možném příznivém okamžiku.

„Na východ od ČR je zatím absolventů se znalostmi matematiky a dalších souvisejících oborů mnohem víc, protože tamní školství ještě nezasáhlo snížení úrovně vzdělání. Tamní absolventi jsou navíc ochotní jít do zahraničí,“ přiblížil Pavlov a pokračoval: „Nejzdatnějšími programátory jsou Rusové, Bělorusové, Kazaši či Uzbekové. Ti jsou vůbec velice houževnatí, otevření, citliví a nesmírně prozíraví lidé. Hovoříme z vlastní zkušenosti, máme jich několik na projektu.“

Podle informací asociace podnikových služeb ABSL už dnes v oboru IT a podnikových služeb působí ze 45 % cizinci, za poslední 2 roky jejich podíl stoupl o 10 procentních bodů. Tři čtvrtiny cizinců jsou ze zemí EU. V současné době přitom již tento progresivní a rychle rostoucí obor v ČR zaměstnává téměř desetinu všech zdejších cizinců, kterých Ministerstvo vnitra ČR eviduje kolem 660 tisíc.

Nejlépe honorované pozice ve vývoji softwaru

• Vývojáři Front-End (nikoliv kodéři) se znalostí Javascriptu (React, Angular):
  8-12 tisíc Kč denně;
• Softwaroví inženýři DevOps se znalostí Python/Java pro CI/CD automatizaci:
  10-12 tisíc Kč denně;
• Vývojáři Java se znalostí AWS/Azure:
  8-10 tisíc Kč denně
• Softwaroví inženýři se znalostí AWS/Azure, Docker, Kubernetes:
  8-12 tisíc Kč denně;
• Softwaroví inženýři pro UX/UI se znalostí React či Angular:
  10-12 tisíc Kč denně

Zdroj: Acamar, červenec 2021