České firmy stále platí zaměstnancům za nepracovní aktivity

Podle výše uvedených čísel tak česká firma s padesáti zaměstnanci „vyhodí“ ročně více než 2,4 milionu korun přímých mzdových nákladů. „ Je potřeba si uvědomit, že zaměstnavateli vzniká ztráta nejen v podobě vyhozených peněz za neefektivní práci, ale také v podobě neodvedené práce. Částky se v tomto případě násobí, ztráta tedy může být až v řádu statisíc korun za zaměstnance ročně,“ uvedl jednatel společnosti Sodatsw Martin Hanzal.

Celorepublikové srovnání neefektivně vynaložených mzdových nákladů Výsledky jsou pro možnost porovnání v rámci České republiky přepočítány na průměrné počty zaměstnanců a průměrné mzdy zveřejněné ČSÚ. Více než čtvrtina z uvedených 182 miliard připadá na zaměstnavatele v Praze, celkem 48 miliard korun. Toto číslo je poměrně významným způsobem ovlivněno nejvyšším počtem zaměstnanců a nejvyšší průměrnou mzdou v ČR.

Největší hříšníci zneužívají pracovní dobu až z 50 %

V každé třetí společnosti, která monitorovací systém zavedla, byl odhalen hříšník, který zásadně vybočoval z kolektivu a přibližně polovinu své pracovní doby věnoval nepracovním aktivitám.

Změna chování zaměstnanců po zavedení monitorovacího systému Z analýzy dále vyplývá, že nasazení monitorovacího systému a oznámení této skutečnosti zaměstnancům sníží zneužívání pracovní doby o více než 80 %, na zanedbatelnou a v mnoha případech tolerovanou úroveň.

Změny v trendu využívání PC nepracovní aktivitou

Za poslední tři roky došlo k zásadní změně v chování zaměstnanců a toho, jakým způsobem zneužívají část pracovní doby. Zatímco v roce 2010 bylo hlavním nešvarem hraní her, dnes suverénně vede návštěva sociálních sítí. Celkově můžeme říct, že sledujeme pozitivní trend, kdy zneužívání pracovní doby na počítači o jednotky procent ročně klesá. Martin Hanzal, jednatel společnosti Sodatsw výsledky analýzy komentoval následovně: „Je vidět, že je zde stále poměrně velký prostor pro zlepšení efektivity práce, realizaci úspor a především možnosti pro navýšení mzdových prostředků pro standardně a nadstandardně pracující zaměstnance.“