HDP v roce 2023 klesl o 0,4 %

5. 3. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSÚ)
Podle zpřesněného odhadu ČSÚ vzrostl hrubý domácí produkt ve 4. čtvrtletí 2023 mezičtvrtletně o 0,2 % a meziročně klesl o 0,2 %. HDP za celý rok 2023 klesl o 0,4 %. Hrubý domácí produkt očištěný o cenové vlivy a sezónnost byl ve 4. čtvrtletí o 0,2 % vyšší než v předchozím čtvrtletí a v porovnání se stejným čtvrtletím roku 2022 klesl o 0,2 %.

„Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku poklesl meziročně výkon ekonomiky o 0,2 %. Pozitivně přispěla zahraniční poptávka a růst spotřebních výdajů domácností. Naopak tomu bylo u tvorby kapitálu, kde sice rostly investice do fixního kapitálu, ale výrazně poklesl stav zásob,“ uvedl ­Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) vzrostla ve 4. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,6 % a meziročně o 0,3 %. V mezičtvrtletním srovnání nejvíce přispěl k růstu HPH průmysl (růst 1,7 %). Dařilo se také činnostem v oblasti nemovitostí (+1,9 %) a profesním, vědeckým, technickým a administrativním činnostem (+0,9 %). Stavebnictví kleslo o 2,5 %. Pokles zaznamenalo také peněžnictví a pojišťovnictví (-0,9 %).

Na meziročním růstu HPH (+0,3 %) se nejvíce podílel zpracovatelský průmysl +0,4 p. b. (meziroční růst o 1,7 %) a informační a komunikační činnosti +0,3 p. b. (+4,0 %). Naopak negativní vliv měla skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství -0,4 p. b. (-1,8 %). Stavebnictví meziročně kleslo o 0,4 %.

Na straně poptávky byly ve 4. čtvrtletí hlavním faktorem mezičtvrtletního růstu HDP vyšší výdaje na konečnou spotřebu domácností, tvorba hrubého fixního kapitálu a rostoucí zahraniční poptávka. Negativní vliv měly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí a změna stavu zásob.

„Ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku poklesl meziročně výkon ekonomiky o 0,2 %. Pozitivně přispěla zahraniční poptávka a růst spotřebních výdajů domácností. Naopak tomu bylo u tvorby kapitálu, kde sice rostly investice do fixního kapitálu, ale výrazně poklesl stav zásob,“ dodal údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Výdaje na konečnou spotřebu domácností mezičtvrtletně vzrostly o 0,5 %, přičemž vzrostly nákupy předmětů dlouhodobé a střednědobé spotřeby i služeb. Meziročně klesly o 0,5 %.

Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí klesly mezičtvrtletně o 1,3 % a meziročně vzrostly o 1,9 %.

Tvorba hrubého fixního kapitálu vzrostla mezičtvrtletně o 1,1 % a meziročně o 4,7 %. Meziročně rostly investice do dopravních prostředků a strojů a zařízení. Pokles nastal u investic do obydlí, ostatních budov a staveb. Změna stavu zásob činila -54,8 mld. Kč, což bylo o 103,5 mld. Kč méně než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.

Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo v běžných cenách hodnoty 128,0 mld. Kč, bylo tak o 106,4 mld. vyšší než ve stejném období předchozího roku. Vývoz rostl mezičtvrtletně reálně o 2,2 % a meziročně o 1,0 %. Tento vývoj nejvíce ovlivnil růst vývozu motorových vozidel, kovodělných výrobků a chemických látek. Dovoz klesl mezičtvrtletně o 2,4 % a meziročně o 4,7 %.

Z hlediska cenového vývoje ve 4. čtvrtletí celkový deflátor HDP vzrostl meziročně o 6,0 %, mezičtvrtletně se nezměnil.

Objem mzdových nákladů ve 4. čtvrtletí vzrostl meziročně o 6,0 %. Celková zaměstnanost klesla v porovnání s předchozím čtvrtletím o 0,1 % a meziročně vzrostla o 0,4 %. Celkem bylo odpracováno o 1,6 % hodin více než v předchozím čtvrtletí a meziročně více o 0,6 %.

Tvorba a užití HDP v roce 2023

HDP za rok 2023 byl o 0,4 % nižší než v roce 2022. Celoroční vývoj negativně ovlivnily výdaje na konečnou spotřebu domácností -1,2 p. b. a změna stavu zásob -3,1 p. b. Pozitivní vliv měly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí (+0,6 p. b.), výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu (+1,1 p. b.) a zahraniční poptávka (+2,2 p. b.).

Výdaje na konečnou spotřebu domácností klesly o 3,1 %. Výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí vzrostly o 3 % Tvorba hrubého fixního kapitálu byla vyšší o 3,3 %. Saldo zahraničního obchodu vzrostlo v běžných cenách meziročně o 312,4 mld. Kč na +378 mld. Kč.

HPH se v roce 2023 zvýšila v porovnání s předchozím rokem o 0,5 %. K růstu HPH nejvýrazněji přispěl vývoj ve zpracovatelském průmyslu (+0,5 p. b.) a informační a komunikační činnosti (+0,4 p. b.). Pokles nastal ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-0,4 p. b.).

Celková zaměstnanost vzrostla ve srovnání s předchozím rokem o 0,8 % na 5 479 tisíc osob. Celkem bylo odpracováno o 0,6 % hodin více než v roce 2022.

Štítky: 

Podobné články

Celková důvěra v ekonomiku se v březnu zvýšila

24. 3. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se dle ČSÚ v březnu meziměsíčně zvýšil o 1,7 bodu na hodnotu 99,5, při stejném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se zvýšil o 1,6 bodu na hodnotu 99,6 a indikátor důvěry spotřebitelů oproti únoru vzrostl o 2,2 bodu na hodnotu 98,8. Čtěte více

Důvěra spotřebitelů se mírně snížila, důvěra podnikatelů lehce posiluje

25. 2. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry ČSÚ, vyjádřený bazickým indexem, se ve srovnání s lednem letošního roku mírně zvýšil o 0,4 bodu na hodnotu 97,8, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Zatímco indikátor důvěry podnikatelů se mírně zvýšil o 0,5 bodu na hodnotu 98,0, indikátor důvěry spotřebitelů poklesl rovněž o 0,5 bodu na hodnotu 96,6. Čtěte více

Celková důvěra v ekonomiku se na prahu nového roku mírně snížila

29. 1. 2025. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Souhrnný indikátor důvěry (indikátor ekonomického sentimentu), vyjádřený bazickým indexem, se ve srovnání s prosincem dle ČSU mírně snížil o 0,3 bodu na hodnotu 97,4, při rozdílném vývoji obou jeho složek. Indikátor důvěry podnikatelů se mírně zvýšil o 0,4 bodu na hodnotu 97,5 a indikátor důvěry spotřebitelů poklesl o 3,4 bodu na hodnotu 97,1. Čtěte více

Českou ekonomiku táhly výdaje na konečnou spotřebu

18. 12. 2024. (redaktor: František Doupal, zdroj: ČSU)
Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí 2024 pokračovala v mírném mezičtvrtletním i meziročním růstu. Ve světle pokračujícího zvyšování reálné mzdy posílila spotřeba domácností. Klesala ale investiční aktivita. Čtěte více