Každý Čech ročně vyprodukuje téměř 16 kilogramů elektronického odpadu
V roce 2021 se celosvětově prodalo přes 1,43 miliardy chytrých telefonů. S příchodem covidu se sice prodeje propadly o 12 %, útlum ale trval jen rok a už vloni se počty prodaných zařízení začaly přibližovat předpandemickému stavu. Situace v Česku má ale jiný vývoj. „V covidových letech jsme zaznamenali nárůst v počtu prodaných kusů o 15 %. V loňském roce se nám podařilo tento trend udržet. I přes nepříznivou situaci, válku na Ukrajině, inflaci a energetickou krizi se nám podařilo navýšit počty prodaných kusů. V současné době je kategorie IT a mobilních telefonů jednou z nejvíce rostoucích kategorií v našem sortimentu, a to i přes jejich rostoucí cenu,“ vysvětlil Tomáš Račák, category manager ze společnosti Datart.
Největším světovým hráčem, co se počtu prodaných smartphonů týká, je korejský Samsung, který jen v prvním čtvrtletí loňského roku prodal přes 73 milionů chytrých telefonů. Světovou dvojkou je podle dostupných údajů ze serveru Statista.com americký Apple, jehož dodávky se v prvním čtvrtletí roku 2022 zastavily na 56,5 milionech zařízení.
Vlastní telefon má téměř 99 % Čechů
V Česku je poměr mezi těmito technologickými giganty podle serveru GoMobil.cz mnohem vyrovnanější. Zatímco Samsung se na trhu podílel z 24,2 %, Applu připadl o desetinu procentního bodu menší podíl. Češi jsou vášnivými uživateli telefonů, což dokazují i data Českého statistického úřadu.
„Podle údajů ČSÚ má vlastní mobilní telefon 98,8 % Čechů z každé věkové kategorie starší 16 let, přičemž nejmenší podíl (necelých 93 %) připadá Čechům, kteří dosáhli 75 let. Zajímavější je sledovat rozdíly ve vlastnictví chytrých telefonů. Zatímco ve věku 16–24 let má smartphone přes 99 % Čechů, u seniorů se tento poměr zastavuje na 14,5 %,“ nastínil Tomáš Odstrčil, analytik Evropy v datech.
Nový mobil každé tři roky
Silné prostoupení mobilních telefonů českou populací rovněž znamená, že poměrně často utrácíme za nová zařízení. „Lidé mobily obměňují velmi často, dle našich odhadů asi každé 3 až 3,5 roku,“ vysvětlil Miloš Polák z projektu REMOBIL, který se specializuje na recyklaci mobilních telefonů. Denně se v Česku prodá na 8 500 telefonů, přičemž průměrná cena jednoho prodaného kusu činí 8 800 Kč.
Vysloužilá zařízení si většina Čechů nechává ve svých šuplících takzvaně „pro strýčka příhodu“. Podle průzkumu projektu REMOBIL se Čechům práší na 12 milionů nepoužívaných mobilů. Nejlepší a nejudržitelnější řešení přitom velmi často leží v recyklaci, kterou ale velká část společnosti nevyužívá.
Operátorům se vrací méně než procento zařízení
Recyklaci poskytují i mobilní operátoři. „Ve všech našich prodejnách je možné nadbytečné mobily odevzdat a my následně zařídíme jejich recyklaci. Informovanost o problematice elektroodpadu, recyklaci, ekologické stopě výroby elektrozařízení i o tom, kde všude lze vysloužilé zařízení odevzdat, je ale velmi nízká. Přes prodejny se nám k recyklaci vrací méně než procento prodaných mobilů,“ vysvětlil Martin Orgoník, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti v T-Mobilu.
Podle dat Deutsche Telekom ale nejde jen o problém Česka. Shromažďování nevyužívaných zařízení je zvykem všech 36 světových zemí, kde společnost působí. „Hodláme se na tento problém více soustředit a zvyšovat povědomí o tom, co dělat se zařízením poté, co doslouží,“ doplnil Orgoník.
Na každého Čecha ročně připadá 15,7 kg elektronického odpadu
„Mobilní telefony jsou jednou ze základních složek elektronického odpadu, jehož celosvětový objem vychází podle dat z roku 2019 na 53,6 miliardy kilogramů materiálu, který by se dal recyklovat a znovu využít. Ve skutečnosti si ale tímto procesem projde pouze 17 % vyhozené elektroniky,“ uvedl Martin Orgoník z T-Mobilu. Na každého Čecha připadá celkem 15,7 kilogramů elektronického odpadu ročně. Za jediný rok Česko vyprodukuje 11 kilotun elektronického odpadu jen z telefonů a malých IT zařízení, mezi které patří i navigace, kalkulačky, routery či tiskárny.
K redukci odpadu přispějí i jednotné nabíječky
Recyklovat se dá až 90 % materiálu v mobilních telefonech. V celém procesu se z telefonu nejprve demontuje baterie a pokud se telefon nedá opravit či rozebrat na náhradní díly, putuje do hutě. Získaný plast (přibližně 58 %) se využije energeticky v procesu tavení jako náhrada uhlí. Kovy, kterých je v mobilu zhruba 30 %, se zrecyklují. Mezi nejčastěji zastoupené složky patří měď a hliník, z mobilu se však běžně získá i téměř procento lithia, niklu a stopové množství zlata a stříbra. Zbytek materiálu končí ve strusce, která se poté často používá jako stavební materiál.
Redukci množství elektronického odpadu řeší i Evropská unie, která od roku 2024 zavede povinnost prodeje nových zařízení s jednotnými nabíjecími konektory. Právě vyhozené či nepoužité nabíječky totiž znamenají až 11 tisíc tun elektronického odpadu vytvořeného v EU. Jednotné nabíječky zároveň ušetří i peníze Evropanů, kteří kvůli potřebě různých nabíjecích kabelů zbytečně ročně utratí na 250 milionů eur.