Byznysové notebooky pro druhou polovinu roku 2022

Segment byznysových notebooků je samozřejmě rozsáhlý a zahrnuje jak levnější přístroje s cenami okolo dvaceti tisíc korun, tak i špičkové, reprezentativní modely za sto tisíc a více. I přes jasnou produktovou rozmanitost však lze vysledovat celou řadu společných trendů, které budou firemním notebookům v blízké době udávat směr.

Nudným černým kvádrům odzvonilo

Jedním z nejpatrnějších trendů je flexibilita. Stále více modelů napříč všemi cenovými kategoriemi spoléhá na různé typy flexibilních konstrukcí, nejčastěji samozřejmě na provedení s 360o klouby, které umožňují zařízení využívat v řadě různých režimů podle aktuální situace. Díky tomu, že se s tímto způsobem konstrukce setkáváme již několik let, výrobci vyladili potřebné postupy a dnes již můžeme říci, že nejde o žádné experimentování, ale o spolehlivý, zajímavý a v mnoha případech extrémně užitečný a návykový benefit, jenž podtrhnul všestrannost a univerzálnost moderních notebooků. Dalším možným přístupem ke konvertibilitě je provedení s oddělitelnou klávesnicí, které je však i kvůli vyšší náročnosti na zpracování (a nutnosti všechny nezbytné komponenty natěsnat do části s displejem), spíše vzácností.

Pryč je také doba nudných černých (či šedivých) nevzhledných kvádrů. Zde se výrobci inspirovali i některými trendy ze spotřebitelských segmentů trhu, a spolu s různými formami konstrukce začali častěji experimentovat také s různými barvičkami a dalšími designovými prvky. Výsledkem jsou oku lahodící notebooky, za které se nikdo nemusí stydět. Často právě naopak. Když k tomu přičteme i stále se zmenšující rozměry a hmotnost nebo používání stále kvalitnějších a hodnotnějších materiálů včetně nejrůznějších slitin kovů či skla, dostáváme počítače, se kterými je zkrátka radost pracovat.

Mimo vzhledu se výrobcům daří neustále posunovat také kvalitativní stránku „věci“. A tak se i navzdory stále širší adaptace výše zmiňovaných flexibilních typů těla zařízení setkáváme s nejrůznějšími certifikacemi kvality a trvanlivosti včetně amerického armádního standardu MIL-STD-810, který zaručuje odolnost přístrojů proti různým nepříznivým vlivům, jako jsou pády, vibrace, vlhkost, vysoké či nízké teploty, polití apod.

Výkonu, kolik je libo

Díky rychlému nástupu nejnovějších generací procesorů od Intelu i AMD, rychlým, ale úsporným pamětem (LP)DDR4 či (LP)DDR5, nejmodernějším PCIe SSD úložištím s rychlostmi čtení i zápisu pohybujícími se v hodnotách tisíců MB/s, a potažmo pak také stále výkonnějším integrovaným i dedikovaným grafickým čipům, mají dnes uživatelé i v přenosných počítačích většinou k dispozici více výkonu, než kolik dokážou reálně zužitkovat.

Do hry samozřejmě vstupuje celá řada faktorů, které mohou finální výkon pozitivně či negativně ovlivnit. I výkon dvou různých modelů s jinak nominálně totožným hardwarem tak může být docela rozdílný. Mezi faktory, které vstupují do hry, můžeme zařadit např. zvolené taktování procesoru vzhled k maximálnímu TDP, čipset, volba konkrétního SSD modulu a řadiče, výběr operačních pamětí, nebo konstrukce a zejména chladící soustava daného notebooku. Obecně lze ale říci, že i v těle malého a dobře přenosného počítače lze dnes získat velmi dobrý výkon, který postačí pro naprostou většinu každodenních činností. Často navíc při velmi nízkém produkovaném odpadním teple a jen s minimální nežádoucím hlukem ventilátorů.

S trochou nadsázky lze říci, že svou vlastní ligu v tomto ohledu hraje Apple. Tomu se podařilo díky vlastním armovým čipům M1 a M2 a pokročilé integraci pamětí, sběrnic a dalších vnitřních komponent docílit nejen velmi dobrých výkonových parametrů, ale zároveň také nízké spotřeby (a tudíž dlouhé výdrže) a jen malého zahřívání (což dovoluje nasadit u některých modelů jen pasivní, tudíž zcela tiché chlazení). Ačkoli může být v některých případech stále na škodu vlastní specifický systém MacOS, tak mohou být i v byznysovém prostředí některé modely od Applu zajímavou alternativou.

S notebooky založenými na bázi ARMových čipů se budeme stále častěji setkávat také ve světě Windows. Jde o jednoznačný trend a ani „tradiční“ výrobci si jej nemohou dovolit zcela opomíjet. První želízka v ohni tu s námi sice již nějakou dobu jsou (zmínit můžeme např. některé modely Microsoft Surface, ASUS ExpertBook B3 Detachable či Lenovo ThinkPad X13s), ale stále jde spíše o vzácnost…

Bezpečnost na prvním místě

O důrazu na soukromí a bezpečnost dat není asi v poslední době nutné jakkoli spekulovat. Naštěstí jsou si toho dobře vědomi i výrobci notebooků, a tak svá zařízení neustále vylepšují i v této oblasti.

Kolekci technologií zabudovaných na té nejnižší úrovni, jako jsou Intel vPro či AMD Pro, by mohl snad již brzy ve větší míře začít doplňovat i speciální čip od Microsoftu. Nazývá se Pluton a jeho primární úlohou je posílit zabezpečení zařízení s Windows. Pluton se postará o ukládání různých typů citlivých dat, jako jsou individuální uživatelské identity, přihlašovací údaje, šifrovací klíče apod. Uložená data by přitom nemělo být možné z čipu odstranit ani při napadení malwarem nebo při získání kompletního fyzického přístupu k PC. Nativní šifrování dat na SSD je již samozřejmostí.

Do přímého kontaktu pak uživatelé běžně přicházejí s prvky jako čtečka otisků prstů či infračervená kamera. Čtečka otisků prstů již nejspíš nikoho nepřekvapí, ale infračervené snímače (obojí ideálně v kombinaci s technologií Windows Hello) úplnou samozřejmostí stále nejsou. Přitom mají řadu výhod, jsou rychlé, praktické a dokáží se např. postarat i o automatické odhlášení či přihlášení uživatele v momentě, kdy opouští pracoviště a následně se k němu vrací. Nebo mohou alespoň snížit jas obrazovky (či ji úplně vypnout) a šetřit energii.

Z hlediska soukromí uživatele můžeme spoléhat na krytky webových kamer a např. také na tzv. privátní filtry displeje, které za pomoci speciální obrazové vrstvy přidané na obrazovku zamezují odečítání zobrazovaného obsahu nepovolanými osobami. Na rozdíl od dřívějších dob, kdy něčeho podobného bylo nutné dosahovat pokoutným nalepováním fólií „podomácku“, dnes stačí pro aktivaci takového režimu stisk jednoho tlačítka. Na nežádoucí pohyb osob za zády uživatele již dnes dokáží některé počítače také automaticky upozorňovat.

Obrazovky

Jednou z vůbec nejzásadnějších součástí výbavy notebooků, která ovlivňuje doslova každou minutu soužití mezi uživatelem a počítačem, je displej. Naštěstí i zde v poslední době sledujeme výrazný kvalitativní posun k lepšímu. Patrně nejvýraznějším trendem je stále širší adopce OLED displejů (ačkoli je možná pomalejší, než by se nám líbilo). Výrobcům se v případě této technologie podařilo prostřednictvím chytrých funkcí odstranit jejich největší nedostatky (u notebooků šlo primárně o vypalování pixelů a obávanou kratší životnost) a díky rostoucí produkci také snížit jejich ceny. Mezi výrazné benefity OLED panelů naopak patří vlastnosti jako vysoký kontrast („skutečně černá černá“), věrné barvy, vysoká odezva nebo jejich šetrnější dopad na lidský zrak.

Běžné se již staly i tenké rámečky okolo obrazovky, které umožnily dosáhnout ještě kompaktnějších finálních rozměrů přenosných počítačů. Dalším trendem, který můžeme aktuálně sledovat, je růst rozlišení (kde se opět vyplatí dobře vážit, protože jde o jednu z věcí, kde nutně neplatí známé tvrzení, že více je lépe) a zobrazovacích frekvencí (i když zde jde primárně spíše o segment herních notebooků). Stále častě se také můžeme setkávat s displeji s poměrem obrazu 16:10.

Možnost dotykového ovládání dnes již považujeme rovněž za samozřejmou, obzvláště pak u konvertibilních zařízení, což ale nic neubírá její užitečnosti a praktičnosti (zejména v případě použití v kombinaci s přesným stylusem).

Konektivita

Z hlediska konektivity lze za největší posun posledních let označit nástup rozhraní USB-C (ideálně v kombinaci s rozhraním Thunderbolt 4), které kromě přenosu dat poslouží i pro připojení řady dalších periférií (včetně obrazovek). Stále častěji se pak tento moderní konektor uplatňuje na úkor nejrůznějších proprietárních konektorů jednotlivých výrobců (dalo by se říci naštěstí) také pro nabíjení. Pokud majitel takového počítače využívá dokovací stanici (nebo patřičně vybavený monitor), obejde se s trochou snahy s jedním jediným kabelem, který se postará o připojení všeho potřebného.

Stále důležitější roli dnes hraje také bezdrátová konektivita, která by měla být ideálně zastoupena nejmodernějšími technologiemi Bluetooth (ve verzi 5.2 či 5.3) a Wi-Fi 6(E). Byznysové notebooky jsou běžně osazovány také modemy pro připojení k mobilním datovým sítím – nejčastěji se setkáme s řešeními kompatibilními se 4G(LTE), do budoucna bychom však již mohli zvažovat také podporu 5G (ideálně v kombinaci s eSIM). Některé notebooky mohou k tomu všemu nabídnout např. i NFC, jeho přínos však není ve srovnání s výše zmíněnými metodami bezdrátové komunikace tolik zásadní, většinou slouží k nejrůznějším „hrátkám“ s chytrými telefony.

Výdrž baterie

V délce doby provozu na jedno nabití se mohou dnešní notebooky výrazně lišit. Ruku v ruce zde jde celá řada faktorů včetně typu a kapacity použité baterie, osazeného procesoru (a případně grafické karty a dalších prvků výbavy), displeje, provedení chlazení apod. Velmi důležitý je pak samozřejmě také způsob využívání daného zařízení a návyky každého individuálního uživatele. V některých případech tak může výdrž činit třeba jen několik málo hodin, u jiného notebooku pak může atakovat třeba i 20 hodin. Pokud zákazník počítá s častější prací na cestách (a kdekoli mimo dosah elektrické sítě), případně pokud s sebou zkrátka nechce nosit adaptér, měl by si tento parametr rovněž dobře pohlídat. Kandidátů s velmi služnou výdrží je dnes již k dispozici dostatek.

S výdrží baterie pak úzce souvisí také nabíjení. Již jsme si řekli, že se dnes často využívá moderní rozhraní USB-C, ale velkou výhodou jsou také modely s podporou rychlého nabíjení, kdy pro doplnění značné části kapacity baterie (a většinou tedy i mnoha hodin dalšího bezstarostného provozu) postačí jen několik málo desítek minut.