Notebooky: Na co se můžeme letos těšit?
Až by se chtělo říci, že notebooky se nám mění přímo před očima – to, co jejich výrobci v posledních několika letech dokázali, při pohledu na některé modely takřka bere dech. A přitom ani příliš nezáleží na tom, jestli budeme posuzovat design a provedení, rozměry a hmotnost, výpočetní výkon, kvalitu obrazovky, výdrž baterie, konektivitu a zabezpečení nebo celkovou využitelnost těchto strojů. Ve všech zmiňovaných vlastnostech můžeme sledovat obrovský pokrok, který jde navíc ruku v ruce i se snižováním cen, takže za hezký, kvalitně zpracovaný přenosný počítač s dostatkem výkonu a dobrou výdrží baterie není nutné utratit desítky tisíc korun, jako tomu bylo ještě před pár lety.
V řadě případů vděčíme dosaženému pokroku současné souhře více faktorů – menší a lehčí počítače by nebylo možné vytvořit bez pokroků v oblasti výroby, materiálů a zpracování. Velký podíl na možném zmenšení rozměrů mají samozřejmě také energeticky efektivnější procesory a grafické karty. Svou roli dále hraje i miniaturizace (typicky úložišť, kdy se místo HDD začaly využívat flash paměti) či úplná eliminace (výměnné moduly operačních pamětí, rozměrné konektory nebo třeba aktivní chlazení) některých součástí výbavy. Vyšší energetická efektivita se rovněž podepsala pod rostoucí výdrží baterie a např. moderní zobrazovací technologie umožnily nabídnout displeje s takřka neznatelnými rámečky, čímž bylo možné opět o něco zmenšit celkové rozměry notebooků. Podobných příkladů bychom jistě našli víc.
Díky miniaturizaci, mistrně zvládnutým výrobním postupům i vědecko-technologickému vývoji v oblasti konstrukčního zpracování a materiálů jsme se pak mohli dočkat i takových libůstek, jakými jsou rozpojitelné přenosné počítače, konvertibilní notebooky s otočnými obrazovkami nebo třeba přístroje s ohebnými flexibilními OLED displeji, které nyní můžeme označit za představitele vůbec největšího současného pokroku. Na první pohled méně nápadných, ale z hlediska běžných uživatelů praktičtějších a zejména dostupnějších inovací, však najdeme celou řadu.
Trendy roku 2022
Pokud ponecháme stranou ohebné skládací displeje, které stejně pravděpodobně nejspíš zůstanou výsadou jen pár modelů a budou sloužit spíše jako technologická demonstrace umu a dovedností jejich výrobců, můžeme se i v segmentu obrazovek těšit na několik zajímavých vlastností, které mají potenciál výrazně posunout dojmy a pocity z používání přenosných počítačů.
Kromě všeobecně rostoucí kvality displejů, ze které můžeme mít radost již několik posledních let, nebo tenčích rámečků (které však mají dopad spíše v jiných oblastech, než je kvalita zobrazení) se letos budeme stále častěji setkávat i v noteboocích s panely s vyšší obnovovací frekvencí (tedy alespoň 90 Hz, podobně jako např. u chytrých telefonů nebo počítačových monitorů), která se podepisuje pod plynulejší zobrazení a rychlejší odezvu. Na první pohled se může zdát, že se nejvíc vyplatí při hraní her, ale zlepšení je znatelné i jinde (např. i při prohlížení webových stránek a dalších každodenních činnostech). Možná ještě větší dopad bude mít další rozšiřování OLED displejů, a to i do cenově nejdostupnějších modelů. Zákazníci si díky nim přijdou na skutečně syté a živé barvy, kvalitní tmavé odstíny, rychlou odezvu nebo třeba vysoký kontrast. S OLED displeji bylo dlouhou dobu spojováno několik neduhů (např. tzv. vypalování částí obrazu, kde se delší dobu na jednom místě zobrazuje stále to samé, typicky systémové lišty, nebo životnost panelu), ale to se postupně výrobcům obrazovek díky různým chytrým opatřením podařilo eliminovat, a z pohledu běžného uživatele tak již nejde o problém.
Další trend letošního roku bychom mohli označit jako „honbu za výkonem“. Výrazný krok zde udělal již Apple, který v loňském roce v segmentu přenosných počítačů představil své nové procesory M1 Pro a M1 Max založené na architektuře ARM. Ačkoli z nominálního hlediska najdeme i výkonnější čipy, výsledná kombinace výpočetního a grafického výkonu, spotřeby, osazení velmi rychlé (tzv. sjednocené) paměti i miniaturizace hledá konkurenci jen velmi těžko (a to nejen z hlediska přenosných počítačů).
Čipoví giganti AMD a Intel samozřejmě nemohli tuto „provokaci“ nechat bez odezvy. Faktem je, že zejména AMD udělalo v posledních několika letech díky své platformě Zen velký pokrok, a ačkoli se mu v přenosných počítačích dlouho nedařilo příliš prosazovat, poslední dobou můžeme sledovat jeho rostoucí podíl na trhu. Ostatně není se čemu divit, CPU, respektive APU od AMD ve své nejnovější generaci nabízejí velmi zajímavé vlastnosti z hlediska výpočetního i grafického výkonu, spotřeby, ceny i dalších vlastností, jako jsou např. nároky na chlazení. I AMD navíc v roce 2022 představil další generaci svých čipů, takže bychom se ještě v průběhu letoška mohli dočkat i dalších překvapení. Zásadní pokrok však loni na podzim prostřednictvím 12. generace svých čipů Core udělal i Intel. Zásadní inovací bylo nasazení hybridní architektury, která podobně jako řešení postavená na armové architektuře kombinuje dva typy výpočetních jader (větší orientovaná na výkon a menší zaměřená na efektivitu). Zejména z výkonnostního pohledu tak i Intel, který v posledních letech spíše stagnoval, udělal výrazný krok kupředu. Z hlediska spotřeby (energetické efektivity) to zatím taková sláva není, ale snad se na tom Intelu zadaří v budoucnu zapracovat...
I pokud ponecháme stranou souboj čipů od Applu, AMD a Intelu, je zřejmé, že se letos nebudeme nudit. Obzvláště ve spojení se stále rostoucím výkonem grafických čipů či SSD (ačkoliv na úložiště typu PCI Express 5.0 si podle všeho bohužel počkáme ještě dost dlouho). Další novinkou je nástup operačních pamětí typu DDR5, se kterými si již rozumějí nejnovější platformy od AMD i Intelu. Tyto paměti slibují v porovnání se svými předchůdci vyšší takty a lepší propustnost, což by se samozřejmě mělo projevit i na výkonu. Zároveň však do hry vstupují i další parametry, jako jsou zvýšené hodnoty taktování, větší produkce odpadního tepla a samozřejmě i vyšší cena, takže v jejich případě asi není potřeba nikam zvlášť spěchat. Ostatně stejně jsou zatím k dispozici jen ve skutečně drahých modelech, kde by mohly v symbióze s dalšími výkonnými komponentami hrát určitou roli, ale žádné výrazné skokové navýšení celkového výkonu sestavy od jejich využití nelze (minimálně prozatím) očekávat. Do budoucna však bude jejich podíl bezesporu růst…
Co dalšího můžeme letos u přenosných počítačů očekávat? Dále už jde spíše o méně význačné inovace, se kterými jsme se začali setkávat již dříve – půjde tedy např. o širší adopci Wi-Fi 6E či 5G připojení, další rozšiřování portu USB-C (včetně jeho využití pro nabíjení) nebo třeba hojnější nasazování prvků biometrického zabezpečení (čtečky otisku prstu a doufejme, že i velmi pohodlného přihlašování prostřednictvím infračervené kamery).
Cena nemusí být překážkou
Z pohledu běžných zákazníků je možná vůbec nejzásadnějším faktem skutečnost, že slušně vybavený notebook bez jakýchkoli výraznějších kompromisů dnes není problém sehnat ani v cenové hladině kolem 15 až 20 tisíc korun. (Na trhu je samozřejmě k dispozici i množství ještě levnějších zařízení, ale tam už jsou kompromisy přece jen větší. Méně nároční zákazníci však mohou být i tak spokojení – zejména pokud byli až doposud zvyklí používat nějaké starší PC – změna bude z uživatelského hlediska obrovská.)
I v případě cenově dostupných notebooků tak mohou zákazníci vybírat z lehkých a kompaktnějších zařízení vhodných pro častější přenášení i větších a těžších, ale často také vybavenějších nebo ergonomicky propracovanějších zařízení, u kterých se počítá spíše s tím, že budou fungovat v domácnosti jako alternativa stolního počítače. V každém případě se však mohou zájemci těšit na odpovídající výkon (vybírat lze i z modelů s dedikovanými grafickými čipy, které již vystačí i na nějaké to hraní), adekvátní operační paměť i úložiště, služnou výdrž, spolehlivé zpracování a dobrou konektivitu včetně portů USB-C. Kompromisem by již neměly být ani displeje, ačkoli se stále pohybujeme v segmentu, kde přílišné zázraky očekávat nelze. Tedy s výjimkou modelů vybavených OLED displeji, které svými cenami stále častěji pronikají i sem. Samozřejmostí by již měly být vlastnosti jako webová kamera, podsvícená klávesnice nebo třeba čtečka otisku prstu. Dále výbava závisí na zaměření počítače – typicky u byznysových modelů lze najít i zástupce se zvýšenou odolností, a i v těchto cenových hladinách najdeme notebooky vybavené dotykovými displeji nebo otočnými konstrukcemi.
Za podobné peníze lze dnes sehnat i základní herní notebooky. Ty jsou většinou typické svým charakteristickým designem a kvůli osazenému hardwaru a jeho nárokům na chlazení většinou nejsou tak kompaktní. Pokud pomineme designové odlišnosti nebo třeba RGB podsvícenou klávesnici, bývají jejich hlavním benefitem kromě výkonu často i displeje s vyšší obnovovací frekvencí, což může být důležité hlavně pro hráče akčních (online) her. Náročnější hráči se zaměří na dražší produkci, ale i relativně všestranné herní přenosné počítače dnes lze pořídit za cenu kolem 20 000 korun.
Vyšší třída notebooků
Spolu s rostoucími cenami se zvyšují i nároky zákazníků. Ti tak mohou čekat ještě lepší zpracování, využití exkluzivních materiálů, jako jsou třeba sklo, nejrůznější slitiny kovů a dalších hmot, ale samozřejmě i vyšší výkon a další funkce a technologie. Ve srovnání s levnějšími počítači zde nastupují výkonnější procesory i grafické karty a rychlejší a kapacitnější úložiště (často v RAID zapojení) a RAM.
Za vyzdvižení stojí fakt, že i relativně velmi tenké a lehké notebooky dnes mohou nabídnout skutečně výkonné procesory a grafiky, tudíž i na cestách můžeme mít k dispozici výkonný pracovní (či gamingový stroj). Skutečně výkonné stroje bývají na druhou stranu spíše mohutnější, aby pojaly kvalitnější a výkonnější chlazení, jež je nezbytné pro uchování maximálního výkonu po co nejdelší dobu.
Velké rozdíly mohou být v displejích (ať již hovoříme o jejich rozlišení – 4K je již v této kategorii běžné, nebo kvalitě, kterou potvrzuje šíře zobrazitelné škály barev – nejčastěji např. DCI-P3, barevná kalibrace či různé certifikace jako Pantone). Nejen majitelé herních či multimediálních modelů ocení i záležitosti, jako je HDR či vyšší obnovovací frekvence.
Nejen u firemních notebooků můžeme očekávat i zvýšený důraz na bezpečnost a soukromí (privátní filtry displeje, biometrické zabezpečení, senzory přítomnosti uživatele, geolokační funkce, kryty kamery apod.) či vylepšené funkce pro zvukovou i obrazovou komunikaci (přímá tlačítka pro ovládání hovorů, kvalitnější webkamery, mikrofony či reproduktory, funkce pro potlačení okolního ruchu apod.).
Širší bývají také možnosti komunikace, ať již bezdrátové (Wi-Fi 6E, Bluetooth, NFC, ale třeba i 5G, respektive 4G/LTE), nebo drátové (běžný stále bývá i Ethernet, klasické konektory jako HDMI, a nezbytností by již mělo být také USB-C v kombinaci s rozhraním Thunderbolt – ideálně by zde navíc mělo být takových portů hned několik). Méně běžný se naopak postupně stává dokovací konektor, který je stále častěji nahrazován všestrannějšími konektory USB-C.
Obvyklé v této třídě zařízení bývají také delší či rozšířené záruky v ceně, případně i další doplňkové servisní služby za příplatek, ale nutně tak tomu nemusí být vždy a u všech výrobců.
Notebooky pro profesionály a pracovní stanice
Do vyšší třídy notebooků samozřejmě řadíme i notebooky pro profesionály a mobilní pracovní stanice. I ve srovnání s vyšší třídou a ostatními dražšími přenosnými počítači zde zacházíme ještě dál – míříme totiž mezi zákazníky, kteří si za potřebné vlastnosti neváhají připlatit. Forma a funkce zde většinou dostávají přednost před líbivým provedením nebo tenkou konstrukcí. Naopak ve výkonu a výbavě výrobci kompromisy nedělají – často se zde můžeme setkat i s mobilními serverovými procesory či profesionálními grafikami, které splňují nejrůznější oborové softwarové certifikace (např. ISV), nebo ECC paměťmi. Maximální možná je zde bezpečnost. Běžné bývá také odolné zpracování kompatibilní s armádními normami odolnosti (MIL-SPEC), které počítačům zaručuje i možnost používat je ve skutečně extrémních podmínkách. Výjimkou nejsou ani zcela unikátní prvky jako konfigurovatelné porty (osadit lze i starší konektory, se kterými se dnes již běžně jinde nesetkáte) nebo baterie vyměnitelné za provozu.
I v této kategorii zařízení však najdeme zástupce, kteří vypadají relativně velmi umírněně a nijak neurazí ani na „civilním“ jednání. Tak jako tak si však zákazník řádně připlatí, ale dostane skutečně to nejlepší, co je ve „světě Windows PC“ aktuálně k dispozici.
Apple a jeho vlastní liga
Tak trochu na „vlastním písečku“ si hraje Apple. Ačkoli se v posledních letech mohlo zdát, že se zájem amerického výrobce soustředí primárně na iPhony a iPady (o kterých samotný Apple ještě celkem nedávno prohlašoval, že jsou budoucností počítačů), loňský rok ukázal, že tomu tak ani zdaleka není a nebude.
Již na předchozích řádcích jsme si nastínili, že Apple díky svým čipům řady M1 výrazně rozkýval pomyslné váhy v oblasti výkonu i výdrže, a zaujal tak obrovské množství zákazníků, a to i těch, kteří by dříve o MacBoocích (či Macích) vůbec neuvažovali.
V kategorii cenově dostupnějších notebooků Apple nabízí svůj MacBook Air, tedy tenký a lehký počítač, který se však může díky M1 čipům pochlubit více než dostatečným výkonem i výdrží. V základní výbavě sice nabízí jen relativně malé SSD, ale ani to nemusí být v dnešním světě streamovaných multimédií či cloudových úložišť až takovým problémem. V cenové kategorii okolo 30 tisíc korun tak může jít o velmi zajímavou alternativu k zaběhnutým značkám, která má navíc výkonové rezervy na spoustu let dopředu. Největším háčkem z pohledu běžného uživatele tak nejspíš zůstává nutnost naučit se používat systém MacOS.
Do zcela jiné třídy přístrojů patří doposud nejnovější přenosné počítače Applu – MacBooky Pro 14" a MacBooky Pro 16". Zde hovoříme o výkonném pracovním železe, kde bylo vše včetně designu (tedy zcela opačně, nežli tomu bylo u předchozích generací MacBooků Pro) podřízeno funkčnosti a praktičnosti. Kromě špičkového výkonu, který si lze včetně kapacity paměti a některých dalších vlastností při nákupu uživatelsky konfigurovat díky výběru z více typů čipů, mohou zákazníci počítat také s parádními mini LED displeji, takřka nekonečnou výdrží, pokročilými multimediálními prvky výbavy, přepracovanou klávesnicí, relativně širokou nabídkou standardních rozhraní (opět navzdory dřívějšímu přístupu Applu) a samozřejmě také nadstandardními cenami. Vzhledem k tomu, že tyto počítače Apple cílí na náročné uživatele a profesionály, neměla by v tomto případě cena představovat zásadní překážku – skutečně totiž nejde o počítače pro každého, jejich výkon ani další vlastnosti totiž zdaleka nedocení každý.
