Barometr platební morálky 2021: Firmy znovu kvůli pandemii čelí sílícímu tlaku
Zatímco ve východní Evropě činí letos podíl nesplacených pohledávek stejně jako loni v průměru 5 % z celkové hodnoty B2B faktur, na západě kontinentu vzrostl podíl nesplacených faktur meziročně ze 7 na 10 %.
Evropské firmy stojí znovu na rozcestí. Ačkoli se v řadě oborů i letos silně projevovaly ekonomické dopady pandemie Covid-19, dosud se podnikům i díky státní podpoře zpravidla dařilo v nepříznivých podmínkách přežít a udržet si dobrou platební morálku. Platí to zejména ve východní Evropě, kde podle průzkumu Barometr platební morálky zůstává stejně jako před rokem nesplacena v průměru jen každá dvacátá pohledávka.
Nástup dalších vln pandemie, nejistota ohledně dostatečné účinnosti vakcín v čase či vzniku nových mutací viru a sílící tlak na ukončování či omezování státních podpor však nyní způsobily rychlé vzedmutí rizik pro byznys. Problémy se přitom nevyhnou ani Česku. I výsledky Barometru platební morálky už na meziroční zhoršení situace v tuzemsku ukazují. Například v petrochemickém průmyslu, ocelářství, kovoprůmyslu a odvětví výroby zboží dlouhodobé spotřeby je nyní dohromady po splatnosti 48 % B2B faktur, loni to přitom bylo jen 39 %. Podíl pohledávek, jež zůstávají i po 90 dnech nesplacené, se letos v těchto oborech souhrnně meziročně zvýšil ze 4 na 9 %. „Z faktur dlouho po splatnosti je nakonec uhrazena jen malá část, v průměru 8 % všech tržeb musí firmy nakonec odepsat,“ popsala ředitelka české pobočky pojišťovny Atradius Markéta Stržínková.
Podle Stržínkové přitom věřitelé nepřicházejí jen o nakonec nedobytné úhrady za zboží a služby, ale další dodatečné náklady jim vznikají už v souvislosti se snahou svoje pohledávky vymáhat. „Podniky v celé východní Evropě, zejména pak ty, které se zabývají exportem a mezinárodním obchodem, by neměly podceňovat adekvátní ochranu svých pohledávek před neplacením. Podíl nesplacených závazků bude nyní růst a firmy, jež nemají pohledávky pojištěné a nedrží dostatečné hotovostní rezervy, by se tak rychle mohly dostat do vážných problémů,“ upozornila Stržínková.
Kromě zhoršování platební morálky bude rok 2022 obzvláště rizikový také z hlediska insolvencí. Dle predikcí pojišťovny Atradius stoupne příští rok vlivem postpandemického vývoje a přidružených rizik celosvětový počet insolvencí meziročně o 33 %. Stranou problémů nezůstane ani Česko, kde Atradius pro příští rok očekává o pětinu větší počet insolvencí než v období před pandemií.
Firmy dál počítají s růstem
I přes sílící rizika podniky většinou vzhlížejí k roku 2022 stále poměrně optimisticky. Například ve východní Evropě očekávají pro příští rok svůj růst téměř tři čtvrtiny firem. V Česku a na Slovensku je důvěra společností ve vlastní úspěch ještě vyšší, když s růstem počítá 84, resp. 87 % dotázaných subjektů. České hospodářství jako celek pak podle listopadové predikce Ministerstva financí letos vzroste o 2,5 % a příští rok přidá 4,1 %. Ekonomika by tak během příštího roku měla dosáhnout předpandemické úrovně. „Nedostatek materiálů a zvyšování cen energií a dopravy však způsobí problémy především u malých a středních firem, proto by podniky neměly podceňovat rizika a měly by se soustředit na omezení propadů zpožděných plateb,“ doplnila Stržínková.
Barometr platební morálky navíc poukázal na řadu dalších zajímavých jevů. Aby firmy ustály extrémně rychle se měnící podmínky na trhu, byly napříč regionem nuceny přistoupit k inovacím interních procesů. Pro mnoho podniků byla mimořádná situace například impulzem k digitalizaci (57 % respondentů), 51 % dotázaných firem uvedlo, že povolily zaměstnancům práci na dálku. Přizpůsobit se musely také změnám v poptávce zákazníků a proměně dodavatelských řetězců (oba ukazatele shodně 39 %).
Průzkum Barometr platební morálky uskutečnila společnost Atradius ve 3. čtvrtletí letošního roku v sedmi zemích východní Evropy (Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Turecko). Podrobnější informace o situaci v jednotlivých zemích jsou k dispozici zde.
