Notebooky pro firemní klientelu
Masa firemních zákazníků je obrovská a rozmanitá, a je proto zřejmé, že požadavky jednotlivých firem se značně liší. Totéž pak platí i o požadavcích jednotlivých pracovních pozic uvnitř společností samotných – jiné nároky bude mít asistentka, jiné manažer na cestách, jiné konstruktér ve výrobě, a ještě zcela jiné generální ředitel. Na druhou stranu je jasné, že si notebooky vhodné pro firemní klienty budou v řadě parametrů podobné a že při jejich výběru narazíme na řadu úskalí, která budou pro takovéto typy zákazníků klíčová.
Hardware a konstrukce
Firemní notebooky měly dlouhou dobu pověst nudných zařízení, převážně černých nebo šedivých, bez nápadu, který by na první pohled odlišil jeden od druhého. Tato doba je již naštěstí snad navždy pryč, a pokud se podíváme na portfolia jednotlivých výrobců, odhalíme zde celou řadu líbivých, elegantních a na první pohled nápaditých modelů s rozličnými typy konstrukcí. Kromě počítačů s klasickou konstrukcí totiž dnes můžeme běžně i ve firemním segmentu narazit na různé typy otočných či překlápěcích konstrukcí nebo na varianty, u kterých lze oddělit displejovou část od základny s klávesnicí a používat ji zcela samostatně. Vybere si tak skutečně každý…
Nabídka bohatého výběru platí i v případě velikostí – k dispozici jsou jak kompaktní stroje s úhlopříčkou okolo 12" až 13", kompaktnější 14", tak dnes asi nejběžnější 15,6" modely a větší zařízení s úhlopříčkou 16" a víc. V tomto případě je vhodné maximálně zohlednit způsob práce, který budoucí uživatel PC nejčastěji zastává. Jiný počítač bude vyhovovat uživateli, který tráví většinu času na schůzkách s klienty, jiný lidem, kteří tráví většinu času u stolu v kanceláři a počítač si např. jenom chtějí brát domů na víkend nebo na občasnou pracovní cestu. Na druhou stranu, i k malému a lehkému přístroji s 12" displejem lze prostřednictvím jediného konektoru připojit monitor a další potřebné periferie pro ergonomickou práci za stolem, takže i tento rozdíl se dnes postupně stírá…
I z hlediska konstrukce urazily notebooky v posledních letech obrovský kus cesty. Výrobcům se daří nasazovat stále lepší a lepší materiály, nejčastěji různé slitiny nebo třeba sklo, které jsou pevnější, odolnější, trvalejší a snad i ekologičtější. V kombinaci se stále se zmenšujícím a zároveň energeticky účinnějším hardwarem se tak výrobcům podařilo stlačit prostorové nároky na úroveň, kterým bychom ještě před několika málo lety odmítali věřit. Díky tomuto pokroku si tak dnes můžeme dopřát tenké a lehké notebooky, často s hmotností hluboko pod jedním kilogramem, které nás však v běžném provozu neomezují ani svou fyzickou odolností, ani výdrží baterie, výkonem nebo třeba ergonomií. I zde si tak dnes vybere skutečně každý, ať již jde o běžného kancelářského pracovníka nebo třeba předsedu představenstva.
Řada moderních přístrojů navíc splňuje nejrůznější odolnostní standardy a specifikace – nejčastěji hovoříme o MIL-STD-810H a podobných, což se (nejen) při častějším cestování může, stejně jako třeba odolnost klávesnice proti polití vodou, nejednou hodit.
Bezpečnost
Jednou z věcí, na kterou bychom měli v současném světě jednoznačně klást co největší důraz, a to pokud možno bez ohledu na pracovní zařazení zaměstnance, je zcela jistě bezpečnost. Zejména u přenosných počítačů je zkrátka riziko ztráty či odcizení notebooku v porovnání se stolními počítači výrazně větší, a možné dopady mohou být v případě úniku citlivých informací řádově vyšší, než kolik činí cena počítače samotného.
Kvalitní zabezpečení na úrovni operačního systému či firemní domény nebo podnikového systému či serveru by tak mělo být samozřejmostí, ale současné technologie toho nabízejí mnohem více a často natolik pohodlným způsobem, že uživatele takřka ani nemusejí nijak omezovat či mu komplikovat činnost.
Již nějakou dobu jsou tu s námi např. čtečky otisku prstu nebo webkamery schopné rozpoznat uživatele a automatiky jej přihlásit do systému (případně jej dokonce i odhlásit). Alternativou může být např. snímač PalmSecure, který uživatele identifikuje na základě žilního řečiště v dlani a který ve svých počítačích nasazuje Fujitsu. Samozřejmostí by mělo být i šifrování dat nebo podpora vzdálené správy a managementu zařízení, kterou dnes podporují přístroje s procesory od AMD i Intelu a která je zejména v případě velkých firem velmi důležitou stránkou při výběru nových PC.
S bezpečností úzce souvisí také ochrana soukromí – fyzické krytky webových kamer jsou dnes již samozřejmostí a stále častěji můžeme narazit i na tzv. privátní filtry, které po stisku tlačítka aktivují speciální složku displeje a omezí jeho čitelnost pouze na osobu, která sedí přímo před obrazovkou. Ideální je to např. pro práci s citlivými informacemi na veřejnosti.
Tipy pro vás od výrobců notebooků | |||
Dodavatel | Nižší třída | Střední třída | High-end |
Acer | TM P2 (TMP214-41-R37U) | TM P4 (TMP414-51-59Z5) | TM Spin P4 (TMP414RN-51-72QA |
TM P2 (TMP214-53-55L4) | TM Spin P6 (TMP614RN-52-70YB) | ||
Asus | ExpertBook B1400 | ExpertBook B5 | ExpertBook B9 |
ExpertBook B5 Flip | |||
Fujitsu | A3510 | U7311 + U7411 | U9311 + U9311A |
E5x11 | U7511 | U9311X | |
Dell | Vostro 3515 AMD | Vostro 5410 | Latitude 9420 |
Latitude 3520 | Latitude 5420 | XPS 9305 | |
HP | HP 250 (2W8Z8EA) | HP ProBook 450 G8 (3A5H9EA) | HP EliteBook 840 Aero G8 (3G2J7EA) |
Lenovo | ThinkBook 14 | ThinkPad L14 (AMD) | ThinkPad X1 Nano |
ThinkBook 15 | ThinkPad E15 | ThinkPad X1 Titanium Yoga |
Další výbava
Situace s procesory zůstává stále komplikovaná, přesto však lze říci, že zejména u dražších přístrojů byste měli požadovat to nejmodernější, co je k dispozici. Vedle zavedené klasiky od Intelu i do korporátních přístrojů stále více a více pronikají také procesory od AMD, což je přinejmenším alespoň kvůli variabilitě a flexibilitě při výběru jistě dobře. Navíc jsou v posledních generacích opravdu povedené. Zejména u levnějších zařízení se však může stát, že kvůli nákladové efektivitě nebo aktuální dostupnosti narazíte i na starší procesorové generace, které by však i tak měly být pro běžné činnosti výkonově více než dostatečné.
V případě RAM pamětí bychom měli za naprosté minimum považovat 8 GB s tím, že více je lépe. Dnešní notebooky navíc často neumožňují základní paměť dále rozšiřovat, takže tento parametr se vyplatí hlídat a možná raději investovat do větší paměti hned při koupi než později narazit na nějaká „překvapení“.
V případě úložiště je preferovanou variantou SSD, které má pro většinu běžných činností řadu benefitů. Konfigurace, kde bychom však narazili čistě na HDD, jsou však již většinou naprostou výjimkou. Často však můžeme narazit na tzv. duální variantu, kdy je notebook osazený menším SSD (pro instalaci systému a aplikací) a HDD, které nabízí vyšší kapacitu pro „odkládání dat.“
Zajímavý vývoj můžeme v poslední době sledovat také v oblasti konektivity. Za jakýsi nepsaný standard bychom již měli považovat konektory USB-C, v případě dražších přístrojů pak i v kombinaci s rozhraním Thunderbolt 3 či 4. Jde o široce využívaný konektor, který poslouží nejen pro přenos dat či připojení základních periferií, ale často jej lze využít také pro připojení napájení, dokovací stanice či monitoru. Ač je tato vlastnost stále častější, za samozřejmost ji, stejně jako moderní Wi-Fi 6, stále považovat nelze. Nároční uživatelé jistě sáhnou také po 4G/LTE či dokonce 5G modemu. Bluetooth již bývá samozřejmostí.
Ostatní rozhraní jsou spíše na ústupu – jednoznačně to platí o čtečkách paměťových karet, často i o klasických portech USB-A nebo HDMI. Alespoň, že ten 3,5mm audiokonektor většinou prozatím zůstává.
Často na úkor USB-C kompletně mizejí také proprietární napájecí konektory – na tuto změnu se lze však dívat spíše s povděkem, protože nabíjení prostřednictvím univerzálních USB adaptérů má řadu výhod (ačkoli u „žravějších“ zařízení stále výkonově nedostačuje a zde pak mají různé adaptéry stále své místo – někdy výrobci dokonce přibalují hned dvě nabíječky – jednu menší cestovní, druhou výkonnou „na doma“). Stále větší raritou se stávají dokovací konektory, které si sice řada uživatelů oblíbila a nedá na ně dopustit, ale i ty jsou postupně nahrazovány univerzálními USB huby či doky.
Displeje
Z uživatelského hlediska sledujeme v poslední době velmi příjemný posun i u displejů, a to nejen z designového hlediska, kterému výrazně prospělo ztenčení rámečků umožňující dostupnou plochu využít skutečně na maximum (a zmenšit tak celkové rozměry notebooku, nebo naopak při zachování rozměrů nabídnout větší pracovní prostor).
Pokud ještě nedávno platilo, že notebookové displeje měly špatné barvy, nízké rozlišení a na silnějším světle nebylo nic vidět, dnes už většinou z něčeho podobného mít strach nemusíme. Pokud nenarazíme na nějakou výjimku, používají výrobci většinou alespoň IPS panely s Full HD rozlišením, rozumným jasem a slušnými barvami. Obecně pak samozřejmě platí, že s rostoucí cenou se zvyšuje také kvalita zobrazovače. Kromě (alespoň papírově) lepších, tedy vyšších rozlišení, zákazníci za své peníze dostanou také např. vyšší svítivost, věrnější a sytější barvy, často přesně kalibrované již z výroby, a tedy vhodné např. i pro práci s grafikou či fotografiemi, a stále běžnější jsou i funkce jako HDR. Potěšující je také nástup OLED displejů, které již přestávají být výhradou jen těch nejdražších zařízení, ale pronikají i do přístrojů, které jsou cenově dostupné i běžným zákazníkům. Zajímavou alternativou pak mohou být také tzv. IGZO obrazovky, které vynikají zejména svou energetickou efektivitou.
Zaměstnanci v některých profesích pak jistě ocení také dotykové displeje, obzvláště ve spojení s citlivým a přesným stylusem.
Záruky a doplňkové služby
Přinejmenším stejnou pozornost jako hardwaru bychom měli věnovat také zárukám a doplňkovým službám a servisům, které se rovněž mohou u jednotlivých výrobců i jednotlivých modelových řad dost lišit. Jde opět o velmi široké téma, které by vydalo na samostatný článek, ale rozhodně se vyplatí mít na mysli skutečnost, že základní či dvouletou zárukou to nemusí končit, spíše naopak. K celé řadě modelů jsou již v základu totiž k dispozici různé „varianty navíc“, ať již jde o delší záruku, mezinárodní krytí, přednostní vyřízení reklamace, krytí náhodného poškození nebo třeba vyřízení reklamace přímo u zákazníka a mnohé další. K dalším je lze dokoupit samostatně…