dTest: Na co by se nemělo zapomínat při létání s drony?
Používá-li někdo rekreačně dron či individuálně i model letadla, musí se registrovat jako provozovatel bezpilotních systémů. Tato registrace není nutná, pokud jde o drony, které jsou lehčí než 250 gramů a zároveň jsou zařízením nevybaveným snímačem osobních údajů, tedy typicky kamerou či fotoaparátem. Případně jimi dron může být vybaven, ale v takovém případě musí jít o dětskou hračku. Specifikaci dronu lze zpravidla najít v návodu. Modely, které nejsou určené pro děti, bývají označeny například jako 14+.
Při registraci majitel obdrží kód, jímž je nutné označit všechny drony kromě těch, jejichž provozovatelé nepodléhají registraci. Označení lze provést dvěma způsoby. „Buď kód nahrajete do dálkového identifikačního systému, nebo dron fyzicky označíte umístěním štítku s tímto kódem. S takto identifikovanými drony poté můžete létat v rámci celé Evropské unie, jelikož registraci stačí provést jen v jednom z členských států,“ vysvětlila Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest, a dodala: „Ovšem myslete na to, že provoz dronů může mít v každém členském státě nějaká specifika, a je tedy třeba si je dopředu najít a prostudovat.“
Registrace je platná po dobu stanovenou příslušným leteckým úřadem a po jejím uplynutí je nutné ji obnovit. Jako provozovatel se přitom může registrovat jen dospělá osoba. Pokud je vlastníkem dronu, případně jeho nájemcem někdo mladší, musí se za něj jako provozovatel zaregistrovat jeho zákonný zástupce. Vlastník nebo nájemce dronu, který dosáhl věku 16 let, se může zaregistrovat jako pilot. Z toho vyplývá, že provozovatelem a pilotem dronu mohou být odlišné osoby. Je-li však provozovatelem a pilotem stejná osoba, musí se registrovat dvakrát – jednou jako provozovatel a podruhé jako pilot. Jak provozovatel, tak pilot potřebují projít výcvikem, tedy prostudovat si informační materiály zveřejněné na webových stránkách Úřadu pro civilní letectví a složit u tohoto úřadu online test. Ten sestává z otázek prověřujících znalosti pravidel provozování dronů.
Při provozu dronu je nutné vždy myslet na bezpečnost svou, ostatních osob a majetku na zemi. Létat je sice obecně možné maximálně do výšky 120 metrů, pilot přitom ale musí mít neustálý přehled o aktuální poloze dronu a vyhýbat se překážkám i lidem. V určitém místě může být stanovena nižší hranice, což lze v Česku zjistit pomocí speciální webové aplikace, k níž zájemce navedou webové stránky Úřadu pro civilní letectví. „Existují i oblasti, kde je používání dronů zcela zakázáno. Nelze létat v blízkosti letišť a dalších objektů uveřejněných formou veřejné vyhlášky vydané Úřadem pro civilní letectví. Létat není možné ani v blízkosti nebo nad oblastmi, kde probíhají záchranné práce,“ uvedla Eduarda Hekšová.
U dronů, které nepodléhají registraci, případně u dronů kategorie C0, se předpokládá, že budou létat i nad lidmi, nicméně je i přesto vhodné se lidem snažit vyhnout a postupovat s mimořádnou opatrností. U rekreačního létání platí zákaz letu nad shromážděním osob.
Osoby nelze bez jejich svolení fotografovat či natáčet, a to jak třeba na jejich zahradách, tak i na veřejných prostranstvích. Nadto platí, že i když není dron vybaven snímačem osobních údajů, může být jeho přelet nad zahradou či například před oknem nebo balkónem vnímán jako zásah do soukromí.
„Ačkoliv pojištění proti škodě způsobené dronem není u nás v případě rekreačního létání s drony do hmotnosti 20 kilogramů povinné, doporučujeme jej. Takové pojištění může být součástí pojištění domácnosti nebo osobní odpovědnosti, takzvané pojistky na blbost. Pozornost věnujte také tomu, že v některých členských státech EU je pojištění dronů povinné i za situace, kdy tomu tak u nás není,“ uzavřela Eduarda Hekšová.
